Tranzitní doprava v Novém Městě nad Metují - článek z Novoměstského zpravodaje č. 4/2018

V březnovém čísle Novoměstského zpravodaje jsme uveřejnili první část rozhovoru s místostarostou města Michalem Besedou na téma tranzitní dopravy. Čtenářům jsme poskytli informace zaměřené zejména na dávnější historii vyhledávání vhodné trasy v okolí našeho města v průběhu 200 let, kdy se zodpovědné úřady a instituce snažily tento problém vyřešit.

Pane místostarosto, v závěru našeho minulého rozhovoru jsme se časově dostali do šedesátých let minulého století. Jaký byl následující vývoj?

Podle informací, které máme v současné době k dispozici, byla šedesátá léta 20. století obdobím, kdy plánování nové silnice nijak výrazně nepokročilo. Zlomovým obdobím byla naopak léta sedmdesátá, kdy byla na základě předchozích studií nově aktualizována celá trasa. Tvůrci se snažili respektovat bouřlivý rozvoj města, ke kterému v posledních letech docházelo, a vytyčili trasu v územích, která se maximálně snažila obcházet hustě zabydlená území, zejména nově vzniklé sídliště na Malecí. Projekt vložený do Směrného územního plánu (předchůdce dnešního Územního plánu) v roce 1974 bral jako základ dříve zmíněný projekt z roku 1958, ovšem po překonání řeky Metuje u Vladivostoku mostem nesměřoval silnici nahoru směrem k Rašínově ulici. Nový návrh vedl silnici podél nádraží a železniční trati k Vrchovinám, které silnice obchází po lukách mezi Malecím a Vrchovinami směrem k Přibyslavi. Nad Vrchovinami se stáčí směrem k Náchodu a navazuje na stávající silnici Nové Město – Náchod. Tak vlastně vznikl návrh trasování silnice, která je od té doby známa pod názvem „Přeložka“.

Orgány Městského národního výboru Nového Města nad Metují se podle dohledané korespondence v osmdesátých letech opakovaně snažily výstavbu nové silnice urgovat a množstvím dopisů a žádostí rozesílaných na jednotlivá ministerstva urychlit začátek stavby. Již v té době byla totiž dopravní situace ve městě neveselá. Hlavní příčinou byl masový rozvoj zejména osobní automobilové dopravy související s postupným zvyšováním životní úrovně v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Nákladní doprava také přidala svůj díl při zásobování průmyslových podniků. Bohužel však tyto žádosti nebyly vyslyšeny, stát měl v té době nejspíše při výstavbě silniční sítě jiné priority.

Měla na osud plánované stavby nějaký vliv změna režimu, ke které došlo po roce 1989? A byl případný vliv pozitivní, nebo spíše negativní?

Změna režimu byla z dnešního pohledu pro další vývoj stavby a její možnou realizaci událostí zásadní. Uvědomme si, že se nejednalo pouze o kosmetickou změnu na vrcholové úrovni. Sametová revoluce změnila náš život ve všech ohledech, i když nám to tak dnes po téměř 29 letech někdy nepřipadá. Zásadní změnou bylo, že se lidem opět navrátila demokratická práva, která nebylo v dřívějších desetiletích možné bez postihů ze strany režimu využívat. Proběhly restituce a privatizace, ohromný majetek se navrátil svým původním majitelům nebo jejich potomkům. Lidé se o tento majetek začali starat a zajímat. Devadesátá léta jsou tedy obdobím, kdy začaly být proti trase silnice podávány nejrůznější námitky, neboť majitelé pozemků nechtěli, aby nová silnice vedla přes jejich pozemky nebo v blízkosti jejich polí či domů. Vzhledem k zanedbané infrastruktuře celé republiky měl stát opět jiné priority a reálně se o možné výstavbě začalo uvažovat po roce 2000. Ministerstvo dopravy zadalo prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic vypracování projektu, který ke konci roku 2007 předložila projekční kancelář Pragoprojekt. Trasa silnice navržená v tomto projektu opět vycházela z dřívějších záměrů. Stejně jako v letech devadesátých pokračovala i po přelomu tisíciletí snaha majitelů pozemků a nemovitostí všemi dostupnými prostředky blokovat výstavbu této komunikace a snažit se o její zrušení nebo převedení do jiné trasy.

Pomalu se dostáváme do roku 2014, kdy vznikla občanská iniciativa požadující vypsání místního referenda o budoucnosti této stavby. Jaký byl tedy vývoj v posledních letech?

Již po roce 2012 jsme jako členové tehdejší radniční koalice společně s naším parterem ODS usoudili, že dosavadní přístup k dopravě je třeba razantně změnit. Jako naivní se ukázala myšlenka ponechat trasy, po kterých je vedena objízdná trasa (tzn. průjezd Vrchovinami, podél železniční trati k mostu u Ammannu a dále ulicemi Náchodská, 1. máje a Dobrušská ke Spům), bez oprav a doufat, že vzhledem k alarmujícímu stavu se „někdo“ konečně rozhodne novou silnici postavit. Vedení města začalo vést jednání s majiteli silnic a prvním reálným výsledkem byla v roce 2014 oprava nejponičenějšího úseku, tj. ulice Náchodské. V tomtéž roce vznikla občanská iniciativa nazvaná Přípravný výbor pro konání místního referenda, která sdružuje zejména majitele pozemků přes které, nebo okolo kterých, má vést plánovaná silnice. Na základě rozhodnutí Krajského soudu bylo určeno, že konání místního referenda bude společně s nejbližšími komunálními volbami, tj. v roce 2018.

Po místních volbách v roce 2014 jsme za vedení města samozřejmě jako o jednom z nejdůležitějších bodů diskutovali s našimi novými koaličními partnery i o budoucnosti tranzitní dopravy v Novém Městě nad Metují. Dohodli jsme se, že je potřeba intenzivně pokračovat na opravách stávajících páteřních komunikací ve městě a zároveň neztrácet 4 roky do konání referenda. V poměrně přátelském duchu proběhlo i jednání s Přípravným výborem, na kterém jsme jeho zástupcům prezentovali naši myšlenku ohledně vypracování vyhledávací studie možných tras vedení tranzitní dopravy. Záměrem, který se podařilo uskutečnit, bylo přesvědčit toho, kdo má silnici stavět (tj. Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic), aby bylo zadáno vypracování vyhledávací studie, která prověří možnosti vedení silnice s ohledem na vývoj dopravní situace v posledních letech a s výhledem do budoucna. Při vypracování minulých projektů v sedmdesátých letech a v roce 2007 totiž neexistovala tak masivní doprava směřovaná od Polska k průmyslové zóně Kvasiny, počet osobních automobilů se v posledních letech také razantně navýšil a došlo k nové bytové výstavbě. Přípravný výbor s touto myšlenkou souhlasil a díky vstřícnosti Ministerstva dopravy i ŘSD byla skutečně tato studie v letech 2015-2016 vypracována. O tom, k jakým závěrům došla a jaký je její současný osud, bych rád informoval čtenáře v následujících dílech našeho rozhovoru. Zároveň bych v tomto pokračování rád zhodnotil současný stav páteřních silnic našeho města, tj. silnice I/14 vedoucí od Spů přes náměstí a dále ulici TGM přes Vrchoviny k Náchodu, stejně jako stávající objízdné trasy po krajských komunikacích od Spů přes Krčín k Ammannu a dále k Vrchovinám.