Základní pojmy

Krizové řízení

je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce. Jeho cílem je předcházet vzniku možných mimořádných událostí a krizových situací, zajistit všeobecnou přípravu na zvládnutí potenciálně možných krizových situací, zajistit jejich zvládnutí v rámci vlastní působnosti orgánu krizového řízení a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení, nastartovat obnovu společenského života v postiženém území a další rozvoj.

Krizová situace

je mimořádná událost (velkého rozsahu), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je na území kraje vyhlášen hejtmanem „Stav nebezpečí", nebo na území státu vyhlášen Vládou ČR „Nouzový stav", případně „Stav ohrožení státu" či "Válečný stav" (krizové stavy).

Krizové stavy

Krizové opatření

je organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob.

Pracovní povinnost fyzické osoby

je vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení.

Pracovní výpomoc fyzických osob

je vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení.

Věcný prostředek

je movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace.

Kritická infrastruktura

je prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jeho funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.

Krizový plán

obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací.

Plán krizové připravenosti

je plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací.

Mimořádná událost 

je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Základní dělení mimořádných událostí:

• přírodní (naturogenní) mimořádné události (lokálního charakteru, celosvětového charakteru),
• antropogenní mimořádné události - mimořádné události způsobené činností člověka (způsobené úmyslně, neúmyslně, mající nevojenský charakter, mající vojenský charakter),
• mimořádné události způsobené smíšenými příčinami.

Varianty mimořádných událostí:

• záplavy a povodně, záplavy vzniklé rozrušením vodních děl (hráze rybníků, přehrad apod.), tání sněhu,
• extrémní situace způsobené rozmary počasí (větrná smršť, přívalový déšť, krupobití, sněhové a námrazové kalamity, katastrofální sucho),
• požáry, rozsáhlé lesní požáry a velké plošné požáry,
• sesuvy půdy a svahové pohyby,
• rozsáhlé dopravní havárie (hromadné autohavárie, velká železniční neštěstí, letecké katastrofy),
• únik nebezpečných škodlivin do ovzduší (únik čpavku z chladícího zařízení, únik chlóru při přepravě nebezpečných škodlivin apod.),
• onemocnění většího počtu osob, epidemie,
• nákazy zvířat (slintavka a kulhavka, prasečí mor apod.),
• přerušení dodávek elektřiny, vody, plynu, tepla, telekomunikačních služeb,
• terorismus.

Jak se chovat při mimořádné události

Integrovaný záchranný systém

tvoří základní a ostatní složky IZS. V rámci provádění záchranných a likvidačních prací jsou připraveny poskytnout bezprostřední pomoc obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí a zajistit provedení záchranných a likvidačních prací.

Základními složkami IZS jsou:

• Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR),
• Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí,
• Zdravotnická záchranná služba,
• Policie České republiky.

Ostatními složkami IZS jsou:

• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil,
• ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (např. obecní, městská policie, Vězeňská služba ČR),
• ostatní záchranné sbory (např. Báňská záchranná služba),
• orgány ochrany veřejného zdraví (hygienická služba),
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (např. energetika, komunikační a informační systémy apod.),
• zařízení civilní ochrany,
• neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím (např. horská služba, vodní záchranná služba, speleologická záchranná služba, kynologové, Český červený kříž, ADRA apod.).

Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (tj. na předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci).

Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému (OPIS IZS). Na OPIS IZS jsou také svedeny linky tísňového volání 112 a 150.

Činnost složek IZS:

je přesně dána zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.