Tranzitní doprava v Novém Městě nad Metují - článek z Novoměstského zpravodaje č. 6/2018

Ve třetí části rozhovoru věnovanému současnosti a budoucnosti tranzitní dopravy v Novém Městě nad Metují, otištěném v květnovém Novoměstském zpravodaji, nás Ing. Michal Beseda, místostarosta města, seznámil s možnými trasami vedení dopravy přes a okolo našeho města. 

Pane místostarosto, jak se od sebe každá ze šesti variant navržených silnic liší? A bylo vůbec možné je mezi sebou porovnat?

Způsob hodnocení byl navržen již při zadávání této vyhledávací studie, tedy dlouho předtím, než bylo známo, jaké varianty se mezi sebou budou hodnotit. Jen takovým způsobem je totiž možné zaručit objektivitu hodnocení. Bylo rozhodnuto, že k hodnocení bude použita multikriteriální analýza, která v sobě bude zahrnovat ty nejdůležitější parametry navrhovaných řešení. Bylo rozhodnuto, že celkem 10 hodnotitelů ze zastoupených organizací (městu byly přiděleny 3 hlasy) bude přidělovat percentuálně váhu jednotlivým parametrům a pro výsledný výpočet se použije jejich průměr. A že druhou stranu výpočtu – konkrétní absolutní hodnoty parametrů – doplní zpracovatel studie, firma AF Cityplan.

To zní mimořádně složitě. Můžete nám celý ten proces zkusit popsat podrobněji, abychom čtenářům usnadnili orientaci v celé záležitosti?

Pokusím se o to (úsměv). Na začátku, po vytyčení jednotlivých tras, byl u každé z nich udělán přehled o tom, jakým územím vlastně procházejí, kolik bude potřeba drahých silničních objektů (např. mosty a křižovatky), jaký je sklon silnice, kolik zatáček bude na silnici, jak bude která silnice dlouhá. Pro další hodnocení bylo zároveň nutné spočítat předpokládanou cenu, kolik vlastně bude stavba naplánované silnice stát. Stejně jako v jiných případech byla k ceně přidána i 10% rezerva na záležitosti, které nemohly být v době vypracování této studie přesně vyčísleny. Cena je uvedena v milionech korun, stavební náklady jsou následující:

1. Varianta „Brána k sousedům“ – 1 759 mil. Kč.
2. Varianta „Dle připomínek k územnímu plánu“ – tj. varianta pro referendum - 1 567 mil. Kč
3. Varianta „Dle DÚR“  - tzv. „přeložka“ – 728 mil. Kč
4. Varianta „Alternativní 1“ – 1 397 mil. Kč
5. Varianta „Alternativní 2“ – 1 296 mil. Kč
6. Varianta „Alternativní 3“ – 1 441 mil. Kč.

Ne vše je však pouze o ceně a penězích. Základem je, aby vybraná varianta skutečně řešila problém, v našem případě odvedení tranzitní dopravy a maxima meziměstské dopravy na nově vybudovanou silnici. Z tohoto důvodu byl v lednu 2016 proveden v našem městě a okolí velký dopravní průzkum, aby se zjistily skutečné počty vozidel, které po hlavních silnicích našeho města projíždějí. Součástí bylo i měření rychlosti, počítání průměrných časů průjezdu městem a řada dalších parametrů, které odborníci z AF Cityplan potřebovali ke stanovení a výpočtu dopravního modelu. Pro výpočty byl použit model PTV –VISION firmy PTV Karlsruhe, vozidla byla rozdělena do 3 kategorií – osobní, lehká nákladní do 3,5 t a ostatní nákladní, bez autobusů hromadné dopravy. Na základě naměřených výsledků byly vytvořeny dva modely – stav v roce 2030 s dálnicí D11 pouze do Jaroměře a stav v roce 2030 s dálnicí D11 až na česko-polské hranice v Královci. Mapky a grafy, jichž jsou v této části studie skutečně desítky, nám dávají přehled o tom, jak se bude doprava pohybovat na silnicích vybudovaných podle jednotlivých zmiňovaných šesti variant. A to navíc ještě ve dvou případech – s dálnicí jen po Jaroměř nebo až po polské hranice. Značně zjednodušeným závěrem je, že tranzitní doprava bude novou silnici okolo Nového Města využívat podle toho, jak to pro dopravce bude výhodné vzhledem k napojení na jiné hlavní silnice. Zajímavým – avšak očekávaným – zjištěním je stav meziměstské dopravy mezi Náchodem a Novým Městem na straně jedné a Dobruškou na straně druhé. Tady platí, že čím dále povede silnice od hlavních obydlených částí města, tím méně aut ji bude v meziměstské dopravě využívat. Pro ilustraci – proč bych jako obyvatel Františku nebo Malecí jezdil do Náchoda přes Krčín a Provodov nebo k České Skalici, když mohu použít cestu přes Vrchoviny.

Přibližte nám, prosím, jaké další vlivy, záležitosti a okolnosti byly posuzovány.

Dovolím si navázat na svoji předchozí odpověď. Ne vše je totiž jen o penězích a intenzitě dopravy. Důležitou stránkou posuzování všech dopravních staveb je již dlouhá léta vliv na životní prostředí. Zde byl posuzován zejména vliv na krajinný ráz (pořadí variant bylo od nejvýhodnější 2, 5, 1,6 ,3 ,4), fragmentace území (2, 5, 1, 6, 4, 3), zásah do záplavových oblastí (3, 2, 5, 4, 6, 1), zásah do zemědělských a lesních ploch (3, 5, 2, 4, 6, 1), zábory zemědělské půdy (2, 3, 5, 1, 6, 4) a další parametry. Stejně tak byl posuzován i pohled na novou stavbu ze strany územně-plánovacích dokumentací, jako jsou Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, územní plán Nového Města nad Metují a dalších obcí, přes jejichž území by silnice v případě jednotlivých variant měla vést. Vzhledem k vývoji okolo přeložky a tranzitní dopravy za poslední desetiletí je zřejmé, že jediná varianta, která je „zaplánována“, je varianta č. 3, všechny ostatní by se musely do zmíněných územních dokumentů teprve zanést. Stejně zajímavé jsou však i další parametry, které souvisejí se zásahy do obydlených území nebo se zásahy do těch území, která by se v budoucnu obydlenými mohla stát. Jediný kontakt s obytnou zástavbou má varianta č. 3, nejvíce zástavbu ovlivňuje varianta č. 5. Budoucí uvažovaný rozvoj sídel nejvíce narušují varianty č. 1 a 2, nejméně č. 5. Podle zásahu do zastavěného území je na tom nejhůře varianta č. 3, podle zásahu do výhledově zastavitelného území varianty č. 4 a 5.

Co se s nasbíranými údaji dělo dále? Byly použity, nebo se pouze konstatovalo, jak na tom ta která z možných variant je a na jaké příčce se umístila?

Teď již se dostáváme ke zmiňované multikriteriální analýze. Jak ze samotného názvu vyplývá, je to jeden ze způsobů, jak mezi sebou navzájem porovnat věci, které se liší více parametry. Pro bližší představu – když pojedete, paní Kupková, kupovat benzin do svého auta, bude vás zajímat pravděpodobně hlavně cena, protože jeho kvalita je všude obdobná. U nákupu rohlíku je to již složitější – porovnáváte nejen cenu, ale i to, jak vám v minulosti chutnal a jak se k vám v prodejně chovají. Takže vlastně sama pro sebe provádíte malou multikriteriální analýzu, kdy na straně jedné zvažujete význam ceny, chutě a chování personálu a přiřazujete jim váhu ve vašem rozhodování. Na straně druhé k jednotlivým položkám dosazujete konkrétní číselné hodnoty, jako je třeba cena rohlíku nebo cena vašeho času. A stejným způsobem, byť složitěji, se vlastně posuzují i varianty možných tras silnic.

Plánované trasy byly posuzovány v 5 oblastech hodnocení s uvedenými podrobnými kritérii, kterých je celkem 25:

1. Dopravní a stavební hlediska – technologická náročnost, doba výstavby, rychlost na trase, kapacitní posouzení tras a posouzení připojení na ostatní silniční síť, ovlivnění provozu při výstavbě komunikace, ovlivnění ostatní silniční sítě výstavbou, dopravní zatížení nové trasy a úbytek na Husově náměstí, dopravní zatížení nové trasy v ul. Dobrušská;
2. Ekonomika – odhad stavebních nákladů v mil. Kč/km;
3. Vliv na životní prostředí - zásah do zastavěného území, fragmentace území a krajinný ráz, zásah do záplavového území, zásah do zemědělských ploch a lesních pozemků, zásah do chráněných přírodních oblastí, zásah do prvků ÚSES, zásah do VKP, hluková zátěž obyvatel dotčených obcí;
4. Koncepce návrhu – dopady do platných územně-plánovacích dokumentací i z hlediska širších vztahů (Jaroměř, Česká Skalice), kontakt s existující obytnou zástavbou, narušení územního rozvoje sídel, zásah do zastavěného a zastavitelného území obcí, ovlivnění zemědělské a rekreační funkce krajiny;
5. Rizika – pravděpodobnost navýšení nákladů na mimořádná opatření, hluk, solární elektrárny, povodně; optimistický návrh dopravních intenzit, získání potřebných pozemků.

(pokračování příště)