Projekt Revitalizace parku Jiráskovy sady

Co se bude dít v Jiráskových sadech?

Myšlenky na nové pojetí tohoto prostoru se datují do roku 2021, kdy tehdejší vedení města zadalo zpracování studie revitalizace parku Jiráskovy sady ateliéru krajinářské architektury Tilmun. Základní potřebou tohoto dokumentu byla nutnost zacházet odpovědně se stromovou vegetací v parku. Původní ideou však bylo pouhé vytvoření podkladu, který umožní městu svépomocí realizovat postupnou obnovu parku, kdy budou z kompozice vypadávat nemocné a nevhodné stromy a ty průběžně nahradí noví jedinci.

Pouze v rovině snů tehdy byla kompletní revitalizace parku s rozšířením jeho náplně a vybavení. Toto se změnilo s nástupem nového vedení města, které si tento projekt vybralo jako stěžejní pro naplňování vize oživit okolí sokolovny a blízké rekreační lokality v nivě řeky Metuje. Notnou dávku sebevědomí zde přidal velkorysý dotační titul, který umožnil čerpat až 70% nákladů na přetvoření veřejných prostranství. Jak to u dotací chodí, byl by hloupý ten, kdo by je nevyužil, ovšem jejich zacílení a rozsah bývají diskutabilní. Po stránce rozvoje města a vylepšení stavu veřejného prostoru je to zcela jistě dobře. To, co se zde chystá, bychom bez dotací nikdy neměli. Zásah do stávající vegetace parku již v tomto ohledu neobstojí, neboť se, za roky minimální starosti a péče, stala spíše přírodou než městskou vegetací. Velký rozsah obnovy je nyní patrný na prvotním, mimochodem v jakémkoliv rozsahu nepopulárním, kácení. Více vegetace již pryč nepůjde, ale čeká nás ještě odstranění tenisového kurtu a značná změna v modelaci terénu, což budou jistě opět citlivá témata.

Proč takto a co je cílem úpravy?

Autorka projektu studie Ing. Gabriela Mlatečková Čížková a vedení města si vytknuli za cíl, přetvořit předprostor sokolovny na skutečné náměstí. Je tak již delší dobu pojmenováno po zakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi, byť je do značné míry pouze jakousi neforemnou křižovatkou. Stavebními úpravami na místě dnešního tenisového kurtu dojte k zásadnímu ucelení ploch s dominantou budovy sokolovny. Doprava se na tomto frekventovaném místě téměř vyrovná s pobytovou funkcí, neboť vzniknou nová místa umožňující pořádání akcí a setkávání občanů. Jednotlivé dopravní tahy budou přehlednější, bezpečnější a klidnější.

Park se odstraněním nevhodných terénních modelací, objektu tenisového kurtu a části vegetace významně otevře do prostoru. Tím se stane jeho součástí a širokou škálou vybavení bude lákat k návštěvě všechny věkové kategorie občanů k sousedskému setkávání. Přes toto všechno zde bude dostatek soukromí a řád, když budou vhodně upraveny vstupy do parku a kultivovány i jeho odlehlé části. Změny v uspořádání parku přinesou konkrétně důstojnější usazení pomníku A. Jiráska a pomníku Legionářů. Bude vytvořena okruhová cestní síť z přírodních materiálů, která umožní plnohodnotné využití pro vycházky a sportovní aktivity v celém území parku. Vznikne objekt zcela nového zázemí pro veřejnost (sociální zařízení, odběr pitné vody, „knihobudka“). Budou vytvořena místa pro setkání v parku (piknik, gril, herní prvky pro děti). Kompletní obnovení a doplnění čeká mobiliář (lavičky, zábradlí). Zcela nově bude v parku realizováno veřejného osvětlení.

Má cenu nahradit staré novým?

Jednoznačně ano. Park by měl být kultivovaným městský veřejným prostorem. Bohužel malou intenzitou péče a nekoncepčním přístupem k zeleni v posledních letech si většinu veřejné zeleně města, obzvláště parky, bere příroda zpět. Je to v pořádku, pokud chceme a můžeme nechat prostor druhům rostlin a živočichů, kteří jsou v daném místě „doma“. Nesmí to mít ale aspekty zanedbaného místa, kde chybí cílené vyžití, prvky, pořádek, bezpečnost a řád. Ano, pobyt v parku má být především v zajetí vegetace, ale kontrolovatelné, konkrétních parametrů. Pokud si na to věříme, zvládneme to, tak to může být i příroda, ale od toho jsme myslím ještě daleko. Příliš na to nemyslí ani systém dotačních titulů.

Bude park opravdu parkem?

Budeme dělat maximum, abychom převedli návrh Ing. Gabriela Mlatečkové Čížkové do reality. Pak se po úvodním nelichotivém kácení začne naplňovat nová vize parku. Důraz je kladen na zachování významných, perspektivních a dlouhověkých kosterních dřevin z původního uspořádání. Naopak odstranění všech výrazně neperspektivních a provozně nebezpečných stromů je tím, co v nás budí emoce. Důvěřujte autorům projektu, že zvolili vše maximálně ohleduplně a s dobrým úmyslem. Nikdo ve vedení města ani externí zpracovatel dokumentace by nechtěl zbůhdarma kácet zdravé dřeviny. Čeká nás tedy postupná výměna jehličnatých stromů za převážně listnaté. Novými kosterními dřevinami se stanou – dub letní a zimní, lípa v několika druzích a odrůdách, habr, javor babyka, borovice lesní. Plnokvětá okrasná forma třešně pak bude odkazovat na historické stromořadí podél Pekelské ulice. Odstraněny budou i husté keřové clony, které jsou překážkou v přehlednosti a bezpečnosti prostoru parku. Aby toto patro vegetace v parku nechybělo, budou nově vytvořeny skupiny keřů mezi parkem a lesním porostem na skalách.

Nově bude realizována vegetace i ve zpevněných vstupních plochách, což vtáhne vegetaci více do zastavěné části Tyršova náměstí a oživí ho. V tomto ohledu bude příznivě působit i volba propustných materiálů na zpevněných plochách a řízený režim zasakování dešťové vody. Co jsme v parku zatím též neměli, budou nově realizované květinové plochy na významných místech – okolí lípy svobody a lípy republiky, vstup u sokolovny (půdopokryvné růže, pokryvné trvalky, ...). Vnikne větší kontrast mezi plochami trávníků pro pobyt a stromových výsadeb pro úkryt. Podporu diverzity druhů rostlin a živočichů lepší vláhový režim přinese založení plochy lučního porostu podél ulice Pekelské. Těšme se na nové pojetí parku a věřme, že tato změna bude stát za to a přinese nám do města krásný prvek zahradní a krajinářské architektury, na který budeme pyšní.

Pavel Dostál