Paměť národa připomíná bouřlivý rok 1945.
Putovní výstava dorazí do Nového Města nad Metují
Konec války, oslava vítězství, ale i nové výzvy a překážky – to vše přinesl rok 1945. Jak vypadala tehdejší každodennost a byli jsme spíše hrdinové nebo zbabělci? Můžeme mít stále mír a svobodu, aniž bychom o ně museli bojovat a pečovat?
Odpověď na tyto otázky hledá výstava s názvem NEZAPOMEŇME 80 – Poslední rok války v Královéhradeckém kraji z dílny Paměti národa Východní Čechy. Výstava navštíví Nové Město nad Metují ve dnech 7. - 28. července 2025. V následujících týdnech a měsících pak poputuje do dalších regionálních měst. V Novém Městě bude panelová venkovní výstava k vidění v prostorách před Spolkovým domem (Městské informační centrum).
Putovní výstava představí 16 příběhů pamětníků z Královéhradeckého kraje. „Naším primárním cílem není pouze oslava vítězství, jde nám také o velmi vážné a bohužel i aktuální poselství. Výstavou chceme apelovat na to, že o svobodu musíme pečovat a bránit ji,“ vysvětlil motivaci k vzniku nejnovějšího počinu vedoucí východočeských dokumentaristů Paměti národa Miroslav Tyč.
Autoři výstavy vzpomínají například na Vlastu Procházkovou, jejíž příbuzní žili v Ležácích a spolupracovali s odbojovou skupinou Silver A. „Táta s námi o vypálení Ležáků nikdy nemluvil. Bylo to pro něj bolestné,“ vysvětlila pamětnice dokumentaristům Paměti národa.
Venkovní panely připomenu například Doris Broulové. Ta byla ve třinácti letech se svou maminkou a bratrem transportována do terezínského ghetta. „Když jsme měli něco zlatého, esesáci nám to strhli a ukradli. Náušnici mi takto strhli a roztrhli mi ucho. Od té doby je nenosím,“ vyprávěla Doris Broulová pro Paměť národa. V roce 1944 nastoupila do transportu do Osvětimi. Osvobození se dočkala coby vězeňkyně tábora Bergen-Belsen.
Veřejnost se seznámí také s příběhem dcery ruského emigranta Naděždy Dočekalové. Válku vnímala už jako velmi malé dítě. „Vzpomínám si, že houkaly sirény a všichni jsme si měli lehnout na zem. Já na sobě měla krásný nový růžový svetr a nechtěla jsem ležet, abych si ho neumazala,“ vzpomínala pamětnice pro Paměť národa. Bezprostředně po válce měla rodina obavy z poválečných únosů ruských imigrantů, jež měla na svědomí sovětská vojenská kontrarozvědka Smerš. Ta vyhledávala a násilně repatriovala ruské imigranty do SSSR. Z Československa tehdy zmizely stovky lidí, jejichž stopy končily v sovětských gulazích „My děti jsme přes rodiče cítily, že je to doba těžká, ale nerozuměly jsme tomu. Až časem jsme přicházely na to, co se děje,“ popsala.
Výstava je součástí oslav osmdesátého výročí konce války, které Paměť národa chystá. Dvě regionální výstavy postupně navštíví spolupracující města v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. „Snažíme se oslovit širokou veřejnost i mladou generaci. Oněch 80 let, která uplynula od konce největšího globálního konfliktu, je dnes připomínkou znovu se blížící hrozby,“ uvedl ředitel Paměti národa Východní Čechy Libor Denk.
Nad výstavou převzal záštitu ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák a náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán.
Pardubice, 23. června 2025
Post Bellum a Paměť národa
Datum poslední aktualizace: 26. 6. 2025 10:41
