Kladské pomezí – krajina výhledů

Rozmanitá zvlněná krajina česko-polského pohraničí je jako stvořená k dalekým výhledům, proto není divu, že na jejím území najdeme pěknou řádku rozhleden. Vystoupejte na některou z nich a užijte si dechberoucí pohledy z ptačí perspektivy. Většina je přístupná celoročně bez omezení.

Pomyslnou královnou mezi rozhlednami Kladského pomezí je Jiráskova turistická chata na Dobrošově, která v letošním roce slaví 100 let své existence. Romantická stavba byla postavena podle návrhu slovenského architekta Dušana Jurkoviče a nese jméno slavného spisovatele a hronovského rodáka Aloise Jiráska. Přístupná je v rámci otevírací doby zdejší restaurace a vstup je zpoplatněn.

V roce 2009 byla veřejnosti otevřena rozhledna Sendraž, která zároveň slouží jako telekomunikační věž. Nachází se na modré turistické trase ze Sendraže do Pekla. Hned tři rozhledny byly vybudovány v letech 2014-2015 v rámci největšího investičního projektu z přeshraniční spolupráce, který destinační společnost Kladské pomezí ve své pětadvacetileté historii realizovala. Jedná se o rozhlednu Na Signálu v obci Horní Radechová, Čáp v Teplických skalách a Žernov ve stejnojmenném městysi poblíž Babiččina údolí. Ve stejné době vznikla i Slavětínská rozhledna na Markoušovickém hřebeni v Jestřebích horách, jejímž investorem jsou Lesy ČR.

Od roku 2020 mohou turisté vystoupat na další dvě vyhlídková místa. Na nejvyšším vrcholu Jestřebích hor byla vztyčena rozhledna Žaltman, která nahradila původní nižší stavbu z roku 1967, a nad obcí Vysoká Srbská vyrostla nová rozhledna Na Větrné horce. Ta je součástí přeshraničního projektu Euroregionu Glacensis: Česko-polská Hřebenovka.

Kdo by si chtěl kromě výhledů užít i trochu historie, může v turistické sezóně vystoupat na ochozy zámeckých věží v Novém Městě nad Metují a v Náchodě. Před jejich návštěvou si však nezapomeňte koupit platnou vstupenku a pohlídejte si otevírací dobu obou objektů.