Městská správa

Rada konšelů

Jan Černčický založil poddanské město, ale nemínil je řídit svými úředníky. Postaral se o ustavení magistrátu složeného z měšťanů. Aby však město bylo řízeno v jeho intencích, osobně jmenoval dvanáct konšelů v čele s purkmistrem a také rychtáře. Sám také jmenoval vesnické rychtáře. Správě města napomáhal ještě sbor obecních starších. Městská rada fungovala hned od založení města.

Radnice

Rada se po založení města scházela v domě některého z konšelů, obvykle u purkmistra. Důležitým mezníkem je rok 1535. Tehdy se magistrát postaral o radniční dům neboli rathouz. Zakoupen byl rozestavěný rohový dům, nyní č.1209. Tento dům byl stavěn v letech 1535 až 1540 a obec jej koupila od měšťana Petra Doražky za 99 míšeňských kop. Po zakoupení byly provedeny stavební změny, aby dům vyhovoval radničním účelům. Koupi podepsal purkmistr Václav Linhart. Město se ještě nevzpamatovalo z následků požáru a nemělo dostatek peněz. Dům splácelo osm let. K radnici patřil ještě domek za hlavní budovou a zahrada na Bořetíně. Dům byl opatřen věžičkou se zvonkem, kterým byli konšelé svoláváni do rady, ale také obecní starší do valné hromady. Zvonek též oznamoval vypuknutí ohně. Radní síň byla v prvním patře. Domy na náměstí měly vesměs dvě prostorné síně a radnice je také měla. Do horního mazhauzu vedly točité schody a měšťané v něm čekali, až budou předvoláni do radniční síně.

Činnost městské rady

Purkmistrovský plat obnášel 13 míšeňských kop. Funkce konšelská byla čestná a tedy bezplatná, ale protože se konšelé během roku po čtyřech týdnech v úřadě purkmistra střídali, každý z nich dostal za dobu, kdy zastával purkmistrovský úřad, příslušný podíl.

Purkmistr, který zahajoval po obnově rady, byl titulován primátor, důvěrněji primas. Po vystřídání všech konšelů se v běžném roce dostal ještě jednou na řadu. Proto byl nejváženějším ze všech konšelů a i když purkmistrovský úřad právě nezastával, jeho názor byl respektován. Purkmistr svolával městskou radu, předsedal jí a byl jejím mluvčím, například v jednání s vrchností. Byla mu svěřena městská pečeť, ale on ji mohl přitisknout jen v přítomnosti několika konšelů.

Kromě konšelů se na rozhodování podílelo šest i více obecních starších. Obvykle byli vybírání ze zkušených bývalých konšelů. Jejich povinností bylo bdít nad městskou radou a zakročit, když nějaké usnesení nevedlo ku prospěchu obce.Ve sporných případech se obecní starší mohli obrátit i k vrchnosti. Rada se s nimi například radila, když šlo o rozhodnutí o větším finančním nákladu.

Za svou širokou samosprávu město vděčilo nejen svému pánu, ale i husitskému hnutí, které se ve svých důsledcích projevovalo větší demokratizací veřejného života.

Struktura správy města byla vytvořena podle římského vzoru. Úřední název konšelského sboru byl "Purkmistr a páni." Je přirozené, že purkmistři při čtyřtýdenním střídání ani nemohli detailně znát celou agendu, a proto veškerá váha úřední činnosti spočívala na písaři. Písař, později syndikus se musel vyznat v právnictví a peněžních záležitostech, musel mít úhledné písmo a být dobrým stylistou. Předpokládaly se též organizační schopnosti. Podstata jeho práce byla ve styku se stranami, vedení majetkových záležitostí a veškeré agendy. S purkmistrem nebo některým konšelem zastupoval město "přes pole". Byl pravou rukou purkmistra.

Dalším zaměstnancem obce byl konšelský posluha, který vykonával na radnici různé pomocné služby. Podle purkmistrových příkazů vykonával pochůzky, obesílal lidi a pomáhal při vybírání berní.

Mezi zaměstnance obce patřili branní. Kromě ostrahy města v denní době (v noci nastoupili ponocní) vybírali kromě jmenovaných celních i cla. Příjem z cel asi nebyl velký, protože nad řemeslem a obchodem převládala zemědělská výroba. Zachyceno je celné vybírané u Krajské brány, Horské brány a mostu v Krčíně. Je zajímavé, že Horská brána vynášela dvakrát tolik co Krajská. Platit clo nebylo nic lákavého, a vozkové se někdy městu vyhýbali a město objížděli po špatných cestách. Trest za bezcelné projetí býval přísný, mohlo následovat i zabavení nákladu. V noci musely být brány bezpodmínečně zavřeny a za žádných okolností nebylo dovoleno je otevřít. Pokud se někdo opozdil, musel strávit noc vně hradeb, ať bylo jakékoliv počasí. To bylo nepříjmné a stávalo se, že si měšťan vypůjčil žebřík a hradby přelezl. Hrozil mu ovšem citelný trest. Pokud to byl cizinec, mohl ztratit hrdlo. V noci, kdy měli službu dva ponocní, se důležité zprávy předávaly tak, že byly v dřevěné truhličce provazem vytahovány a spouštěny.

Ponocní neboli hlásní hlídali jako obecní zřízenci brány a střídavě ponocovali na věži kostela Nejsvětější Trojice. Vytrubovali hodiny, hlásili požár, pomáhali o jarmarcích a pod.

Je tu také otázka jakéhosi základního zákona města - místní ústavy. Město jistě mělo psaný městský řád, ale ten se nedochoval. Řád byl pravděpodobně připomínán a čten při obnově městské rady či při jiném shromáždění obyvatelstva.

Několik poznámek k zajišťování pořádku ve městě. Pokud se poddaní nechovali jak měli, zasáhl rychtář prostřednictvím biřiců. V čas bohusloužeb se v hospodách nesmělo čepovat. Zapovězeny byly všechny hry jako karty, kostky, kuželky, pokud by se hrálo o pivo či o peníze. V krčmě musel každý odevzdat zbraň, jinak pivo nedostal. Téměř všechny prohřešky se řešily pokutami. Ženy, které nectně a neřádně byly živy, bývaly katem vymrskány z města. Hrdla ztracením se vyhrožovalo, pokud by se někdo nezúčastnil honičky proti zemským zhoubcům. Proti zlodějům a škůdcům byla všechna města přísná a vrchnost ještě víc.

Magistrát

V 18. století, kdy městské záležitosti řídil magistrát, byl obecní úřad obnovován v tříletých obdobích. Obnova se příliš nelišila od dřívějšího způsobu. V ustanovený den se dostavil na radnici celý odstupující úřad a také sousedé. Jednání řídil zplnomocněný panský úředník. Ten postupně propouštěl jednotlivé konšele a oni odcházeli mezi přihlížející sousedy. Úředník se nejdříve zeptal, zda si někdo z měšťanů chce stěžovat na některého odstupujícího, a pak nastalo jmenování nových konšelů. Úředník jmenoval hraběcího rychtáře čili aktuariusa, purkmistra čili primátora, pak dalších jedenáct konšelů čili radních a nakonec obecní starší. Hraběcí zplnomocněnec připomněl každé nově jmenované osobě její povinnosti a přijal přísahu věrnosti. Magistrát jmenoval zádušní správce, polní hospodáře, slanaře (město je pověřilo obchodem se solí), celného a vážného, špitálníky, kontribuční, kostelníka, hajného, cechmistry a starší při každém ze šesti cechů. I tyto osoby byly vzaty do přísahy. Správu obecních realit řídil dvanáctičlenný výbor v čele s hospodářem. Výbor byl volen prostřednictvím cechů.

Pro obec pracovalo dvanáct konšelů v čele s purkmistrem, písař, farář, kantoři, branní, ponocní, konšelský, mistr popravčí a neznámý počet biřiců.

Regulovaný magistrát

Změny od roku 1848

Revoluce roku 1848 zbavila i Nové Město nad Metují závislosti na vrchnosti a město se stalo svobodnou obcí. Dne 17. března 1849 byl vydán prozatímní obecní řád. V roce 1850 převzali starostové někdejší agendu rychtářů v péči o chudé.

Dne 16. dubna 1864 bylo vydáno obecní zřízení, které s výjimkou doby okupace v podstatě trvalo až do roku 1948. V čele stál starosta, ze setrvačnosti ještě titulovaný purkmistr. V Novém Městě nad Metují se staralo o správu až dvanáct radních.

Němci za okupace vydali toto nařízení: Veškerá vnitřní správa bude vykonávána dosavadními orgány dle dosud platných zákonů ve shodě s politickými a hospodářskými směrnicemi Německé říše. V roce 1942 bylo rozpuštěno obecní zastupitelstvo a správu města převzali tři jmenovaní komisaři: Brich, Wenzlik a David. Přirozeně, že vládním komisařem se mohl stát jen občan spolupracující, cizím slovem kolaborující.

Koncem války vznikl revoluční národní výbor, který 5. května převzal správu města.

V únoru 1948, když se vytvořila tz. Obrozená národní fronta, byl po stalinském způsobu zahájen proces "očisty". V letech 1949 až 1960 byl v čele města místní národní výbor (MNV) a 1960 až 1990 městský národní výbor (MěNV).

Na konci roku 1989 byl opět nastolen demokratický systém řízení obce. Po komunálních volbách 1990 vzniklo místní zastupitelstvo a městská rada a obnovena funkce starosty.

Představitelé města od roku 1797

V uvedeném roce zahájil činnost regulovaný (uspořádaný, pravidelný) magistrát:

• 1797-1807 purkmistr Fr.Tomáš Maček,
• 1807-1824 " Fr.Xaver Maček,
• 1824-1837 " Josef Maček,
• 1837-1850 Ant.Hartman (1800-1879), obchodník č.1239
• magistrátním radou r. 1850 Pavel Stračovský.

Toho roku vznikají občanská zřízení obecní a v jejich čele jsou starostové.

• 1850-1866 Antonín Hartman, č.1239,
• 1866 Jan Burgermeister, č.76,
• 1867 Antonín Hartman, č.1239,
• 1867-1870 Arnošt Vaněček (1818-1889), barvíř, č.4,
• 1870-1873 Daniel Horák (1821-1888), mydlář č.1031,
• 1873-1876 Theodor Böhm (1829-1912), majitel tiskárny, č.72,
• 1876-1883 František Smola (1821-1898), kupec, č.1232,
• 1883-1889 Theodor Böhm, č.72,
• 1890- 1894 Jan Burgermeister (1838-1918), poštmistr, č.76.
• 1894-1902 Theodor Böhm, č.72,
• 1902-1912 JUDr.Jan Vostřebal (1858-1927), advokát, č.22,
• 1912-1919 František Mervart (1853-1936), uzenář, č.1223,
• 1919-1920 JUDr.Václav Svoboda (1874-1935), notář, č.19,
• 1920-1927 Antonín Nyklíček (1887-1961), továrník,č.1231,
• 1927-1931 Jaroslav Herzig (1882-1948),továrník, č.1147,
• 1931-1935 Josef Švorc (1861-1943), učitel v.v. č.1243,
• 1935-1938 Jaroslav Václavík (1877-1946), voskař, č.243,
• 1938-1940 Jiří Jireš, řed.okres.nem.poj. 20.11.40 po osobních útocích odstoupil.
• 1940-1941 O.A.Brich, továrník, č. 450 (+ 21.2.1941),
• 1941 dvakrát navržen Jaroslav Václavík a potom Rudolf Kouba, Oberlandratem nepotvrzeni.
• 1942-1945 vládní komisaři: Ing.O.Brich, Adolf David, Jar.Wenzlik, dříve Venclík

Od roku 1945 místní, později městský národní výbor. V čele předsedové:

• 1945 - 1946 Th.Dr. Bedřich Augustin (1885-1960), č.462,
• 1946 - 1948 Otakar Berkovec (1898-1968),školní inspektor,
• 1948 Emanuel Rosa,
• 1948 - 1951 Karel Štěpina, kamenosochař,
• 1951 Čestmír Němec, řezník, později pracovník OV KSČ,
• 1951 - 1954 Ladislav Široký,
• 1954 - 1956 Karel Štěpina,
• 1956 - 1987 Vladislav Červený (1921-1992), ek. úředník,
• 1987 - 1990 Jaroslav Jára, státní zaměstnanec.

Po komunálních volbách 1990 vzniklo městské zastupitelstvo, městská rada a obnoveně starostenská funkce.

• 1990 - 1991 Jaroslav Podolský, důchodce,
• 1991 - 2002 Pavel Vašina, geometr, volební období 1991-1994, 1994-1998 a 1998-2002,
• 2002 - 2006 Ing. Jiří Tymel, technik,
• 2006 - 2010 Mgr. Bronislava Malijovská, manažerka
• 2010 - dosud Petr Hable