Husovo náměstí
Náměstí se rozkládá v nadmořské výšce 324 m, pata zámku 310 m, nádraží 310 m, Sepský most 296 m, v místech, kde Metuje opouští Krčín 285 m a u Přibyslavi 350 m. Zámecká věž je 54 metrů vysoká, kostelní 40 metrů a klášterní 46 metrů. Náměstí je 143 metrů dlouhé a 68 metrů široké.
Plocha náměstí
Náměstí bylo vydlážděno roku 1934. V letech 1951 až 1954 probíhala obnova štítů a modernizace severního bloku domů s úpravami bytů.
V roce 1973 byla plocha parkoviště na náměstí pokryta dlažbou, odolávající kyselinám. Plocha obou takto vzniklých trojúhelníků po obou stranách silnice má 1864 m2. Ostatní plocha náměstí je vydlážděná. Tehdy byl zlepšen i vzhled podsíní zavedením osvětlení a příležitostného osvětlení fasád, soch a zámku.
Současná podoba náměstí je výsledkem rekonstkrukce ukončené v roce 2011 v rámci projektu, který nesl název „Za krásami a historií Českého Betléma I. Revitalizace centra města spojená s historií Českého Betléma“. Autorem návrhu řešení plochy náměstí byl ak. arch Zdeněk Tomek. Došlo k předláždění místní komunikace, podél podloubí byla vytvořena vyvýšená pochozí plocha pro chodce. Součástí rekonstrukce Husova náměstí bylo i vybudování nového veřejného osvětlení na náměstí. V průběhu rekonstrukce došlo vedle řady archeologických nálezů i k odkrytí studny ze 16. století, která nyní tvoří výrazný prvek náměstí.
Dispozice domů
Domy na náměstí byly řešeny celkem jednotně. Dolní vstupní prostory byly sklenuty valenou klenbou. V přízemí byl velký mazhaus, prostorná místnost, která obvykle sloužila k provozování řemesla a k prodeji výrobků. Z přízemí vede chodba do zadního traktu s východem na dvorek a na zadomí, schody vedou do sklepů a nahoru do patra. V přízemí byla ještě jedna malá místnost. Kromě mazhausu dolního byl ještě mazhaus horní. Kromě toho byly v patře ještě další místnosti bytu měšťana spolu s černou kuchyní s kónicky klenutým komínem vlašské provenience. Z prvního poschodí byl přístup na půdu.
Už při založení města bylo pamatováno, aby každý dům měl své zázemí v podobě zemědělské půdy mimo město. Tyto pozemky, například na Bořetíně, byly rozděleny podle pořadí domů. Bylo to ovšem řešení počáteční, které se nemohlo udržet, protože při prodejích docházelo ke změnám.
Jednotlivé budovy náměstí
Popis jednotlivých budov je rozdělen podle stran (front) náměstí. Pro snazší identifikaci jednotlivých domů jsou uváděna dnešní přidělená čísla popisná. V Novém Městě nad Metují byly domy očíslovány v roce 1785. Až do nedávné doby platilo, že u čísel domů na náměstí bylo A, u čísel Krajského předměstí B a u čísel Horského předměstí C. Toto označení bylo zrušeno. K domovním číslům na náměstí bylo přidáno 1200, na Horském předměstí 1000 a čísla na Krajském předměstí byla ponechána.
Znaky na domech
Dříve míval každý dům své znamení. Čas od času je však třeba obnovit fasádu nebo aspoň barvu, a uchovat znamení je práce navíc. Ještě zbývá zlatá hvězda v modrém kruhovém poli na domě č.1222, zlatý beránek č.1223, obraz Spasitele č.1230 a modrá hvězda v bílém kruhovém poli č.1231. Novějšího data je stylizace Koskovy obchodní firmy a tři hvězdy domu č.1234. Na domě č.1213 už není zelený strom v ověnčeném poli ani lev na domě č.1229 ani zlatá koule ve výklenku č.1237 ani slon na č.1238 a ani dvě široké sekery v pískovci na domě č.1242, kde bývalo řeznictví. Nejnovější domovní znamení – kahany – přibyly v 90. letech 20. století na domě č. 1236, který se stal majetkem rodiny Kahancovy.
MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE 1950, 1969
Zásluhou prof. Jana Juránka bylo Nové Město nad Metují roku 1950 prohlášeno za státní památkovou rezervaci a roku 1969 byl tento statut obnoven. Díky Janu Juránkovi, čestnému občanu města, bylo objeveno původní pernštejnské řešení průčelí a štítů. Po otlučení omítky a hlubších sondách bylo zjištěno, jakých stavebních prvků bylo použito a jak původní výstavba vypadala.Následná renovace severní strany probíhala v letech 1951 až 1954. Celá severní fronta byla rekonstruována a od té doby má podobu z 30. let 16. století. Bohužel pro nedostatek peněz a nezájem vyšších míst se v rekonstrukci na ostatních stranách nepokračovalo. Je to škoda, město mohlo být jedinečnou evropskou turistickou senzací. Útěchou je, že na zbylých stranách si můžeme zrekapitulovat, jakými změnami jednotlivé domy prošly.
Severní frontu Husova náměstí tvoří domy č.p. 1202-1210, věž Zázvorka a dům č.p 1211. Severní fronta domů byla po objevu původního pernštejnského řešení průčelí a štítů rekonstruována v letech 1951 až 1954. A získala tak opět svou renesanční z podobu z 30. let 16. století s typickými "vlaštovšími ocasy". Zásluhou profesora Jana Juránka bylo Nové Město nad Metuji 3. 12. 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Východní fronta je tvořena domy č.p. 1212-1226. V domech č.p. 1225 a 1226 se dnes nalézá muzeum a informační centrum.
Jižní fronta domů Husova náměstí zahrnuje kostel Nejsvětější Trojice, dvojdům č.p. 1227 a 1228 (děkanství) a domy č.p. 1229,1230, 1231, 1232 a 1233.
Západní frontu domů Husova náměstí tvoří domy č.p. 1234 – 1245.
V roce 2009 byly při rekonstrukci náměstí poblíž sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice odkryty čtyři klenby tvořící silně nepravidelný čtvercový půdorys. Jsou to pozůstatky rezervoáru vody.
Mariánský sloup jinak též sloup Panny Marie, je barokní památka. Postaven byl v roce 1696 nákladem města z vděčnosti, že se městu vyhnula epidemie moru. Stalo se tak až 15 let po morové ráně a těch patnáct let je dokladem, že město tehdy zápasilo s finanční tísní.
Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí od roku 1767, kdy na náklady města bylo postaveno jako dík za ukončení kruté sedmileté války s Pruskem. Je to pískovcové rokokové sousoší na vysokém podstavci. Při zarovnávání plochy náměstí v roce 1905 musely být k sousoší přistavěny další schody.
První kamenná kašna v Novém Městě nad Metují, dnes stojí v zámeckém parčíku u příjezdové cesty k zámku. Kašna je z roku 1663. Byla objednána u kameníka v Machově, který ji vyrobil z jednoho pískovcového balvanu. Její rozměry jsou 2,38 x 2,10 x 1,08 m.
