Husovo náměstí
Náměstí se rozkládá v nadmořské výšce 324 m a je 143 metrů dlouhé a 68 metrů široké. Dominují mu dvě věže – zámecká (54 metrů) a kostelní (40 metrů).
Plocha náměstí
Náměstí bylo vydlážděno roku 1934. V letech 1951 až 1954 probíhala obnova štítů a modernizace severního bloku domů s úpravami bytů.
V roce 1973 byl prostor parkoviště na náměstí pokryt dlažbou odolávající kyselinám. Plocha obou takto vzniklých trojúhelníků má 1864 m2. Ve stejném roce došlo k zatraktivnění podloubí zavedením osvětlení a příležitostně začaly být nasvětlovány také fasády, sochy a zámek.
Současná podoba náměstí je výsledkem rekonstrukce dokončené v roce 2011 v rámci projektu, který nesl název „Za krásami a historií Českého Betléma I. Revitalizace centra města spojená s historií Českého Betléma“. Autorem návrhu řešení plochy náměstí byl ak. arch. Zdeněk Tomek. Došlo k předláždění místní komunikace a podél podloubí byla vytvořena vyvýšená plocha pro chodce. Součástí rekonstrukce Husova náměstí bylo i vybudování nového veřejného osvětlení. V průběhu rekonstrukce došlo vedle řady archeologických nálezů i k odkrytí studny ze 16. století, od níž je možné se pokochat se krásou architektonických detailů na jednotlivých frontách domů.
Dispozice domů
Pro domy na náměstí byl použit obdobný mustr. Dolní vstupní prostory byly sklenuty valenou klenbou. V přízemí se nacházel velký mazhaus – prostorná místnost, která obvykle sloužila k provozování řemesla a k prodeji výrobků. Z přízemí vedla chodba do zadního traktu s východem na dvorek a na tzv. Zadomí. Schody vedou do sklepů a nahoru do patra. V přízemí byla ještě jedna malá místnost. Kromě mazhausu dolního existoval ještě mazhaus horní. V patře se rovněž nacházely další místnosti bytu měšťana včetně černé kuchyně s kónicky klenutým komínem vlašské provenience. Z prvního poschodí vedl přístup na půdu.
Už při založení města bylo pamatováno, aby každý dům měl své zázemí v podobě zemědělské půdy mimo náměstí. Tyto pozemky (například na místě dnešní ulice Na Bořetíně) byly rozděleny podle pořadí domů. Ślo ovšem jen o prvotní řešení, které se, s ohledem na prodeje domů jiným vlastníkům, dlouhodobě neudrželo.
Jednotlivé budovy náměstí
Popis jednotlivých budov je rozdělen podle stran (front) náměstí. Pro snazší identifikaci jednotlivých domů jsou uváděna současná popisná čísla. V Novém Městě nad Metují byly domy očíslovány v roce 1785. Až do nedávné doby platilo, že u čísel domů na náměstí bylo A, u čísel Krajského předměstí B a u čísel Horského předměstí C. Toto označení bylo zrušeno. K domovním číslům na náměstí bylo přidáno 1200, na Horském předměstí 1000 a čísla na Krajském předměstí byla ponechána v původní podobě.
Znaky na domech
Dříve míval každý dům své znamení. Při obnově fasád řada z nich vymizela. Z původních znamení zbyla zlatá hvězda v modrém kruhovém poli (čp. 1222), zlatý beránek (čp. 1223), obraz Spasitele (čp. 1230) a modrá hvězda v bílém kruhovém poli (čp. 1231). Novějšího data je stylizace Koskovy obchodní firmy se třemi hvězdami (čp. 1234) a kahany (čp. 1236) podle jmen majitelů (Kahancovi). Některá domovní znamení už zmizela – zelený strom v ověnčeném poli (čp. 1213), lev (čp. 1229), zlatá koule (čp. 1237), slon (čp. 1238) a dvě široké sekery (čp. 1242, bývalé řeznictví).
MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE 1950, 1969
Zásluhou prof. Jana Juránka bylo Nové Město nad Metují roku 1950 prohlášeno za státní památkovou rezervaci a roku 1969 byl tento statut obnoven. Díky Janu Juránkovi, čestnému občanu města, došlo k objevu původní pernštejnské řešení průčelí a štítů (tzv. „vlaštovčí ocásky“). Po otlučení omítky a hlubších sondách byly zjistěny použité stavební prvky a jak původní konstrukce vypadala.Následná renovace severní strany probíhala v letech 1951 až 1954. Celá fronta byla rekonstruována a od té doby připomíná podobu z 30. let 16. století. Bohužel pro nedostatek peněz a nezájem vyšších míst se v rekonstrukci na ostatních stranách nepokračovalo. Náměstí ale právě díky tomu můžeme vnímat jako přehlídku vývoje architektonických stylů v průběhu několika staletí.
Foto Radovan Krtička, Tomáš Menec a archiv Městského muzea
Severní frontu Husova náměstí tvoří domy č.p. 1202-1210, věž Zázvorka a dům č.p. 1211. Právě tato část náměstí byla po vzoru původního pernštejnského průčelí a štítů rekonstruována v letech 1951 až 1954. Získala tak opět svou renesanční z podobu z 30. let 16. století s typickými „vlaštovčími ocásky“. Zásluhou profesora Jana Juránka bylo Nové Město nad Metuji 3. 12. 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Východní fronta je tvořena domy č.p. 1212-1226. V domech č.p. 1225 a 1226 se dnes nalézá muzeum a informační centrum.
Jižní fronta domů Husova náměstí zahrnuje kostel Nejsvětější Trojice, dvojdům č.p. 1227 a 1228 (děkanství) a domy č.p. 1229,1230, 1231, 1232 a 1233.
Západní frontu domů Husova náměstí tvoří domy č.p. 1234 – 1245.
V roce 2009 byly při rekonstrukci náměstí poblíž sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice odkryty čtyři klenby tvořící silně nepravidelný čtvercový půdorys. Jsou to pozůstatky rezervoáru vody.
Mariánský sloup jinak též sloup Panny Marie, je barokní památka. Postaven byl v roce 1696 nákladem města z vděčnosti, že se městu vyhnula epidemie moru. Stalo se tak až 15 let po morové ráně a těch patnáct let je dokladem, že město tehdy zápasilo s finanční tísní.
Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí od roku 1767, kdy na náklady města bylo postaveno jako dík za ukončení kruté sedmileté války s Pruskem. Je to pískovcové rokokové sousoší na vysokém podstavci. Při zarovnávání plochy náměstí v roce 1905 musely být k sousoší přistavěny další schody.
První kamenná kašna v Novém Městě nad Metují, dnes stojí v zámeckém parčíku u příjezdové cesty k zámku. Kašna je z roku 1663. Byla objednána u kameníka v Machově, který ji vyrobil z jednoho pískovcového balvanu. Její rozměry jsou 2,38 x 2,10 x 1,08 m.
