Zámecká zahrada

Zámecká zahrada ve své nynější podobě je stále ještě dílem Dušana Jurkoviče. Někdejší nepěkný dvůr za severním traktem byl přeměněn v malebný park s vyhlídkou do údolí. Znovu byly vybudovány terasy s květinovými záhony a bílým zábradlím. Druhá část parku byla přeměněna ve francouzskou zahradu. Mimo architektonických úprav zde Jurkovič vyprojektoval vytápěný skleník a zavlažovací systém, napájený z řeky Metuje.

Obě části parku spojuje krytý dřevěný most v roce 1911 ve stylu valašské lidové architektury. Jedná se rovněž o dílo architekta Dušana Jurkoviče.

Jurkovičův most

Dominantou dolní části zahrady je kašna s chrličem vody. Nepřehlédnutelný je i tzv. „Kabinet trpaslíků“ na podestě. Spolu s ostatními soškami, které se nacházejí před hlavním vchodem do zámku, byly vytvořeny v dílně barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna v 1. třetině 18. století. Místem jejich původního určení je areál barokního velmože, hraběte F. A. Sporcka v Kuksu. S nápadem obohatit jimi novoměstský zámecký areál přišel Dušan Jurkovič.

Kabinet trpaslíků Matyáše Bernarda Brauna

Novoměstská zámecká zahrada je reminiscencí italských barokních zahrad, ovšem s čitelnými prvky secesní manýry doby svého vzniku, zejména v původních záměrech arch. Jurkoviče v geometrii záhonů a jejich výsadby. Je také poslední založenou formální zámeckou zahradou svého druhu na našem území do konce 20. století.

Zámecké zahrady

Před Jurkovičovou revitalizací byla zahrada zpustlá, ale o dost rozsáhlejší. Sahala až do nynější ulice Českých legií a měla nákladnou oranžerii.

V horní části zahrady je přístupný obranném val, který je nyní lipovou alejí Pat Bartoňové. Je zde umístěna socha sv. Václava a od ní vede cesta k věži Zázvorka. U ní se nachází vyhlídka do údolí řeky Metuje. Spatřit lze i rozhlednu Sendraž. V roce 1926 se z ní rozhlédl prezident Masaryk při své návštěvě Nového Města nad Metují.