Turistická trasa - přes Sendražský kopec do Náchoda
Nové Město n.M., nádr. ČD – Nové Město nad Met., Na Rychtě – Nové Město n.M., náměstí – Libchyňský potok, odb. Rezek – Libchyně – Sendraž – Sendražský kopec – Peklo – Náchod, nádraží ČD
POZOR! Vzhledem k tomu, že trasa netvoří okruh je v mapě přikreslena ještě alternativní cesta zpět z Náchoda do Nového Města nad Metují skrze Dobrošov a Peklo (+ 14,6 km).
- Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, nádraží ČD
- Výchozí bod: Nové Město nad Metují, nádraží ČD
- Vzdálenost: 18 km
- Časový rozvrh: Nové Město nad Met., nádraží ČD – turistické rozcestí Na Rychtě 15 min (1,1 km) – turistické rozcestí Na Rychtě – náměstí 10 min (0,7 km), náměstí – Libchyňský potok, odb. Rezek 25 min. (1,9 km), Libchyňský potok, odb. Rezek – Libchyně 30 min (2,3 km), Libchyně – Sendraž 25 min (1,8 km), Sendraž – Sendražský kopec 20 min (1,0 km), Sedražský kopec – Peklo 35 min. (2,3 km), Peklo – Náchod, nádraží ČD (7,0 km)
- Doba chůze: 4 hod 10 min
- Zastávky: 1 hod 20 min
- Celkový čas: 5 hod 30 min.
- Výškový rozdíl: 320 m
- Nejvyšší bod: Sendražský kopec 618 m
- Náročnost: nenáročná trasa vedená po značených turistických cestách
- Možnost občerstvení na trase: Nové Město nad Metují, Libchyně, Sendraž, Peklo, Náchod
- Zajímavosti na trase: zámek Nové Město nad Metují, náměstí v Novém Městě nad Metují, údolí Libchyňského potoka, vyhlídková místa, Sendražský kopec, Peklo – turistická chata, údolí Metuje
- Zastávky hromadné dopravy na trase: Sendraž, Peklo, Bražec, Staré Město n.M., Náchod - nádraží ČD
Cestu na Libchyni, Sendražský kopec a do Pekla pojmenovali naši předkové po majiteli novoměstského zámku stezkou Josefa Bartoně – Dobenina: ”Sendražský kopec – vděčný vyhlídkový bod. Za jasného počasí viděti jest široký daleký český kraj. Se srázným svahem k říčce Olešence, je sám o sobě velmi zajímavý a dosvědčují tomu různá místní pojmenování např. Srnčí krchovy, Vlčí jámy, Černý důl, Holubí palouk a jiné. bylo by dobře, aby se Sendražský kopec, skýtající tak bohatou vyhlídku, těšil větší pozornosti a nebyl neprávem i domácími zanedbáván.”
Průvodce krajem mistra A. Jiráska a B. Němcové (1926).
Na pochod se vydáme od nádraží ČD v Novém Městě nad Metují. Na Rychtu nás povede modrá turistická značka po silnici lemované z obou stran záhony růží a stromořadím seřezávaných javorů. Mírným stoupáním projdeme 1,1 km městskou zástavbou, kolem kina a autobusového nádraží až k hlavnímu turistickému rozcestníku. Odtud se na náměstí vydáme po souběhu čtyř barev hlavní Komenskou třídou. (Viz trasa Slavoňov) Pod náměstí sejdeme dlážděnou silnicí k roubenému stavení, kde z hlavní komunikace odbočíme doleva. Po dalším krátkém příkrém klesání ulicí Pod Hradbami přejdeme po souběhu modré a zelené značky k Metuji, kousek za silničním mostem odbočuje modrá značka doprava, my pokračujeme po stoupající nezpevněné cestě na hřebínek mezi údolími Metuje Libchyňského potoka.
Otočíme-li se zpět na prvním rozcestí, máme před sebou siluetu českého Betléma jako na dlani. Vrstevnicová cesta dále sleduje pravobřežní stráň Libchyňského potoka. Prochází lesem místy vykáceném. Paseky odkrývají pohledy na protilehlé stráně s opukovými sruby a na dno údolí s posledními novoměstskými domky při modře značené cestě na Rezek. Zelená značka nás dále vede lesem – převážně smrkovým. V 1,6 km od náměstí se ještě v lese napojíme na zeleně značený městský okruh a v souběhu s ním sejdeme do údolí k chatovému táboru. Za vodní nádrží odbočuje městský okruh doprava na Rezek, naše trasa pokračuje dále po zelené pásové značce proti toku Libchyňského potoka. Oku lahodí statné velikány jehličnanů, ale i nedávno zalesněné paseky a zdravé kultury listnáčů. Cesta se vine kolem potoka přes několik dřevěných mostků. Míjíme četné skalní výchozy novoměstských fylitů i ”Kamenný splav”.
První chata zleva za potokem je neklamnou známkou blížící se obce Libchyně. Brzy na to opouštíme les. Z nezpevněné cesty vkročíme na asfaltovou místní komunikaci, která nás mezi obytnými staveními dovede až na náves k pěknému, v roce 1997 naposledy místními občany opravenému kamennému kříži z roku 1872 a ke kapličce (1922). Po zelené turistické značce jdeme dále na Sendraž. U nové moderní budovy obecního úřadu odbočujeme doleva a přecházíme na nezpevněnou polní cestu. Trasa stoupá 400 m až nad vesnici kolem starého ořešáku a skupiny lip, dubů a klenů. Pohledem zpět přehlédneme celou Libchyni i líbeznou zvlněnou krajinu v jejím okolí. Před námi se střídají louky a pastviny s listnatými hájky. Brzy také vstoupíme do jejich stínu. Zjara nás zastaví kvetoucí dymnivky na kraji lesíka, ve stoupání za potokem náš pohled ulpí na trsech petrklíčů a bílých sasankách. Druhově pestrá skladba dřevin s převahou listnáčů v nás může vyvolat představu, jak asi vypadaly zdejší lesy v dávné minulosti. Prudší stoupání lesíky a loukami ukončíme na silnici z Jestřebí na Sendraž. Zastaví nás ohlednutí zpět a první pohled z výšin k Novému Městu a dál do krajiny.
Po dalších 300 m do kopce dosáhneme rozcestí u kapličky a roubeného nedávno opraveného stavení. Turistické směrovky modré a zelené nám ukazují směr dalšího stoupání. Na místní komunikaci nás po 120 m opouští doprava zelená značka. Jsme kousek od občerstveni U sv. Floriána na kraji požární zbrojnice. Zdoláme-li dalších 400 m dorazíme k vodojemu a po dalších 200 m k vyhlídkovému bodu: ”Za jasného počasím viděti jest široký daleký český kraj s Hradcem Králové, Kunětickou horou, na okraji obzoru narýsovanými Železnými horami, dále vpravo na obzoru Zvičina u Dvora Králové. jak na dlani leží Josefov, Česká Skalice, Ratibořice, Jestřebí hory se svým Žaltmanem a okrajním lemem Krkonoše. Takřka s ptačí perspektivy pohlížíme na Nové Město n.Met., Dobrušku, Opočno a mnohé jiné obce.” Dnešnímu pohledu navíc dominuje přehrada rozkoš, postavená v 70. letech. Další 100 m rovinky, krátké mírnější stoupání mladým lesem a jsme na vrcholu Sendražského kopce.
Úchvatný, nezapomenutelný pohled nám odkrývají lesní paseky. Na horizontu před námi vidíme Stolové hory v PR, vpravo hřeben Orlických hor, před nimi hluboká zalesněná údolí Olešenky a jejích přítoků, obce Jizbice, Dobrošov s Jiráskovou chatou, Borovou a zprava větrné elektrárny nad Novým Hrádkem. 2,3 km do Pekla jdeme stále z kopce. Cesta padající lesnatými příkrými svahy prověří sílu našich nohou. Z Pekla do Náchoda se vydáme proti toku Metuje po žluté značce. Čeká nás 7 km pohodlné chůze.
Ing. Jaroslav Rohulán
městské památkové zóny
Město Náchod se rozkládá na obou březích řeky Metuje 10 km od Nového Města nad Metují. V centru města se nachází několik historických staveb v s dominantou kraje - renesančním zámkem, gotický kostel sv. Vavřince na Masarykově náměstí, stará barokní radnice, nová novorenesanční radnice... Náchod je též rodištěm známého českého spisovatele Josefa Škvoreckého.
jiné zajímavosti
Osada Peklo se nachází v hlubokém údolí řeky Metuje. Najdete zde stejnojmennou výletní restauraci, dílo architekta Dušana Jurkoviče.
zámky
Novoměstský zámek je nepřehlédnutelnou dominantou městské památkové rezervace. Zakladatel města Jan Černčický z Kácova zde sídlil na počátku 16. století. V této době se jednalo o pozdně gotický hrad. Jeho nástupci, Pernštejnové, přestavěli sídlo na renesanční zámek. Rod Stubenberků zámek pokračoval v úpravách. Rozsáhlou barokní přestavbou prošel zámek za vlastnictví Waltera z Leslie v druhé polovině třicátých let 17. století. Současná podoba zámku i zahrady je výsledkem renovace z let 1909-12 pod vedením architekta Dušana Jurkoviče. Dnešní národní kulturní památku tehdy zakoupil rod Bartoňů z Dobenína, který ji vlastní dodnes.
kostely, kaple
Kostel Nejsvětější Trojice je bez popisného čísla a zahajuje blok domů jižní strany. Je pevně srostlý s domem č.1227. Výstavbou kostela město dostalo druhou, velmi významnou dominantu. Jeho silueta se zdvíhá vysoko nad město a tvoří zámku důstojného partnera.
drobné sakrální stavby, kříže
Mariánský sloup jinak též sloup Panny Marie, je barokní památka. Postaven byl v roce 1696 nákladem města z vděčnosti, že se městu vyhnula epidemie moru. Stalo se tak až 15 let po morové ráně a těch patnáct let je dokladem, že město tehdy zápasilo s finanční tísní.
sochy
Ze skalního ostrohu při vstupu na historické náměstí u Zázvorky shlíží na řeku a do údolí socha "Alegorie Metuje" od akademického sochaře Olbrama Zoubka. Odhalení sochy proběhlo dne 28. října 2006 za účasti autora sochy akademického sochaře pana Olbrama Zoubka a zástupců města.
kláštery
Klášter Milosrdných bratří založil v roce 1692 majitel novoměstského panství Jakub z Leslie ve snaze odčinit vinu rodu za vraždu Albrechta z Valdštejna. Dokončen byl Leopoldem z Leslie v roce 1767, kdy byl klášterní kostel zasvěcen narození Panny Marie.
památné / významné stromy, aleje
Nové Město nad Metují, ulice Českých bratří
Tis s obvodem kmene 168 cm roste u frekventované komunikace v ulici Českých Bratří, titul "Strom hrdina".
Tis s obvodem kmene 168 cm roste u frekventované komunikace v ulici Českých Bratří, titul "Strom hrdina".
Nové Město nad Metují, ulice Pod Hradištěm, dále po turistické značce
Husova lípa (Tilia cordata) - roste na okraji souvislého lesního porostu. V blízkosti stromu je pak mohyla s malbou kalicha (nedatováno). Lípa byla vysazena podle záznamů v městské kronice dne 6.července 1919 u příležitosti výročí upálení Mistra Jana Husa.
Husova lípa (Tilia cordata) - roste na okraji souvislého lesního porostu. V blízkosti stromu je pak mohyla s malbou kalicha (nedatováno). Lípa byla vysazena podle záznamů v městské kronice dne 6.července 1919 u příležitosti výročí upálení Mistra Jana Husa.
sochy
Dne 11. května 1709 byla nákladem vrchnosti před Krajskou branou instalována socha Jana Nepomuckého. Stojí dodnes stále na témže místě.
Socha sv. Jakuba Většího, přenesená ze zbořeného kostela sv. Salvátora, stojí u kostelní zdi.
Pomník Bedřicha Smetany je vysoce hodnotnou ozdobou náměstí. Umístěn byl v roce 1954 do parčíku před zámkem. Autorem sochy je místní rodák, akademický sochař Josef Marek. Ztvárnil ji neobyčejně zdařile a její pojetí předčilo výtvory jiných sochařů.
U příležitosti 500. výročí založení města byla na prostranství mezi spolkovým domem a děkanským kostelem odhalena socha zakladatele města Jana Černčického z Kácova, jejímž autorem je akademický sochař Petr Novák z Jaroměře.
zámky
Severní hlavní zámecká věž "Máselnice",vysoká 30 sáhů (53 m), má ve výšce 25 m krytý ochoz, ze kterého je výhled do širokého okolí a na panorama Krkonoš i Orlických hor.Vnitřní úprava věže v podobě mušlových nik, bohatě modelovaných štukových medailonů s podobiznami římských panovníků a aliančními erby nade dveřmi, pochází z 2. pol. 17.stol. Schodiště z červeného xylolitu bylo upraveno v roce 1909, stejně jako parapet ochozu věže, věžní hodiny se dvěma ciferníky o průměru 1,5 m a dvěma cimbály o váze 66 a 45 kg, které svým hlasem pravidelně připomínají, že čas kvapí.
městské památkové zóny
Severní frontu Husova náměstí tvoří domy č.p. 1202-1210, věž Zázvorka a dům č.p 1211. Severní fronta domů byla po objevu původního pernštejnského řešení průčelí a štítů rekonstruována v letech 1951 až 1954. A získala tak opět svou renesanční z podobu z 30. let 16. století s typickými "vlaštovšími ocasy". Zásluhou profesora Jana Juránka bylo Nové Město nad Metuji 3. 12. 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Východní fronta je tvořena domy č.p. 1212-1226. V domech č.p. 1225 a 1226 se dnes nalézá muzeum a informační centrum.
Jižní fronta domů Husova náměstí zahrnuje kostel Nejsvětější Trojice, dvojdům č.p. 1227 a 1228 (děkanství) a domy č.p. 1229,1230, 1231, 1232 a 1233.
Západní frontu domů Husova náměstí tvoří domy č.p. 1234 – 1245.
Objekt panského pivovaru nalezneme už jen na dobových fotografiích. V letech 1932 až 1934 byl pivovar zbořen. Na jeho místě je dnes parčík s dětským koutkem a socha Bedřicha Smetany. Naše město má k panskému pivovaru pietní vztah, protože zde kdysi sládkoval otec Bedřicha Smetany František Smetana. Jeho synovec Václav v dalších letech přivedl pivovar k velké prosperitě.
prameny, studánky
První kamenná kašna v Novém Městě nad Metují, dnes stojí v zámeckém parčíku u příjezdové cesty k zámku. Kašna je z roku 1663. Byla objednána u kameníka v Machově, který ji vyrobil z jednoho pískovcového balvanu. Její rozměry jsou 2,38 x 2,10 x 1,08 m.
V roce 2009 byly při rekonstrukci náměstí poblíž sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice odkryty čtyři klenby tvořící silně nepravidelný čtvercový půdorys. Jsou to pozůstatky rezervoáru vody.
drobné sakrální stavby, kříže
Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí od roku 1767, kdy na náklady města bylo postaveno jako dík za ukončení kruté sedmileté války s Pruskem. Je to pískovcové rokokové sousoší na vysokém podstavci. Při zarovnávání plochy náměstí v roce 1905 musely být k sousoší přistavěny další schody.
vojenské památky, bunkry
Dělostřelecká tvrz Dobrošov je součástí pohraničního opevnění z let 1936 - 1938. Při návštěvě tvrze si můžete prohlédnout pevnostní objekty s podzemními chodbami. Jiráskova turistická chata na Dobrošově u Náchoda z roku 1896 byla v roce 1924 byla přestavěna podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Z rozhledny chaty uvidíte Náchodsko, Orlické hory a další místa Kladského pomezí.
