| Standard č. 9. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte | 9 a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany. Zejména - respektuje individuální přístup ke všem klientům,
- vychází z individuálních potřeb každého klienta,
- uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta,
- podporuje samostatnost klientů,
- motivuje k péči o děti,
- posiluje sociální začleňování klientů,
- důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody,
- podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím,
- informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany.
Cíle kritéria: - Znalost principů sociálně-právní ochrany a jejich uplatňování v praxi jsou základem při poskytování sociálně-právní ochrany.
Zaměstnanci respektují základní principy výkonu sociálně-právní ochrany dětí, včetně základních lidských práv a svobod, a v praxi je důsledně uplatňují, a to zejména: - zaměstnanci sociálně-právní ochrany respektují jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti,
- respektují právo každého jedince na seberealizaci,
- vedou ho k zodpovědnosti sám za sebe, zapojují klienta do procesu řešení jeho situace,
- ochraňují důstojnost a lidská práva klientů,
- neuplatňují žádnou formu diskriminace,
- ochraňují klientova práva na soukromí a důvěrnost jeho sdělení,
- informace třetím osobám předávají pouze se souhlasem klienta,
- vedou klienta k vědomí odpovědnosti sám za sebe,
- hledají možnosti, jak zapojit klienta do procesu řešení jejich situace,
- sociální pracovník odpovědně plní své povinnosti vyplývající ze závazku k zaměstnavateli,
- zohledňuje znalosti, zkušenosti, názory svých kolegů a ostatních odborných pracovníků,
- spolupracuje na zvýšení kvality poskytované služby spoluprací s dalšími odborníky,
- dbá na udržení a zvyšování prestiže svého povolání,
- usiluje o zvýšení odborné úrovně sociální práce,
- uplatňuje nové přístupy a nové metody,
- celoživotně se vzdělává,
- využívá znalosti a dovednosti svých kolegů a jiných odborníků pro svůj osobní růst,
- hájí nejlepší zájem dítěte,
- přispívá k vytvoření podmínek pro zdárný fyzický, duševní, duchovní a sociální rozvoj dítěte,
- snaží se předejít jakékoliv formě týrání, zneužívání a zanedbávání,
- ctí rodinu jako základní a přirozené prostředí pro rozvoj dítěte,
- respektuje práva a povinnosti rodičů vůči dítěti, podporuje jejich odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte,
- motivuje rodiče k tomu, aby dítě mohlo žít ve svém přirozeném prostředí, snaží se zamezit oddělení dítěte od rodičů, pokud to není v přímém rozporu s jeho nejlepšími zájmy,
- pomáhá v návratu dítěte do jeho přirozeného prostředí nebo náhradního rodinného prostředí, pokud dojde k oddělení dítěte od rodiče a pokud to není v přímém rozporu se zájmy dítěte,
- poskytuje dítěti mimořádnou ochranu, pokud dojde k jeho umístění mimo přirozené rodinné prostředí,
- podporuje pravidelný účelný kontakt s oběma rodiči, pokud to není v přímém rozporu se zájmy dítěte,
- ctí právo dítěte sdělit svůj názor a přání a pomáhá mu při jeho naplňování,
- ctí právo dítěte na soukromí, nevystavuje dítě svévolným zásahům do jeho soukromého života a života jeho rodiny.
Pokud dojde k porušení některých základních principů, je postupováno v souladu se zákoníkem práce. 9 b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. Cíle kritéria: - Klientům se specifickými potřebami je bez rozdílu dostupný výkon sociálně-právní ochrany.
- Orgán sociálně-právní ochrany zná specifické potřeby klientů.
Zaměstnanci sociálně-právní ochrany jsou schopni komunikovat s klienty se specifickými potřebami a poskytovat jim běžné služby a poradenství. Ve správním obvodu nežijí cizojazyčné komunity. V případě potřeby je zaměstnanec schopen zajistit komunikaci v cizím jazyce i ve znakové řeči, tato služba bude zajištěna externě. Zaměstnanci sociálně-právní ochrany mají k dispozici přehled tlumočníků (příloha č. 31 – Tlumočnické služby). Pro komunikaci s dětmi zaměstnanci sociálně-právní ochrany dětí využívají lektorské a terapeutické pomůcky b-creative a sadu pomůcek Focus box. 9 c Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocení potřeb dítěte a situace rodiny, zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě vymezené v & 6 a & 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v & 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v & 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování. Cíle kritéria: - Zjištění a objektivní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny.
- Zaměstnanci rozlišují dva typy vyhodnocování a umějí je používat.
| Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny, zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě uvedené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. K tomuto účelu je využíván formulář příloha č. 48 - Posouzení naléhavosti případu a adekvátní metody sociální práce v potřebném rozsahu základního vyhodnocení. Jestliže ze závěru posouzení naléhavosti případu a základního vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování (příloha č. 24 – Vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny) a ideálně svolá i případovou konferenci. Oba nástroje sociální práce slouží jako podklad k tvorbě individuálního plánu ochrany dítěte, který musí být zpracován nejdéle do 30 dnů ode dne přijetí dítěte do evidence sociálně-právní ochrany dětí. Vyhodnocení situace dítěte probíhá na těchto principech: - je zaměřeno na nejlepší prospěch dítěte,
- odvíjí se od stádia vývoje daného dítěte,
- je orientováno na prostředí, ve kterém dítě žije,
- bere v úvahu kulturní, náboženské a etnické zázemí dítěte,
- zahrnuje dítě, rodiče a širší rodinu,
- zaměřuje se na silné stránky rodiny a objasňuje stávající obtíže,
- pracuje na mezioborové úrovni, spolupracuje s úřady, nevládními neziskovými organizacemi, zdravotníky a školou,
- jedná se o proces, nikoli o jednorázový úkon,
- probíhá paralelně ve spolupráci s dalšími službami pro rodiny a děti,
- je založeno na důkazech získaných terénní prací, nikoli pouze na zprostředkovaných informacích.
Vyhodnocení se provádí pro každé dítě v rodině samostatně. Podrobné vyhodnocení je přehodnocováno nejdéle jednou za půl roku, jinak podle potřeby a to vždy, kdy dojde ke změně rozhodných skutečností. Vyhodnocování je metodou sociální práce, spočívá ve sběru relevantních informací a v jejich analýze. Na základě vyhodnocení jsou plánovány a přijímány adekvátní opatření a intervence, zprostředkovávají se podpůrné služby a další činnosti vedoucí k podpoře a aktivizaci rodiny. V souladu s kritérii standardu č. 8 (8 a, 8 b) se základní vyhodnocení provádí v okamžiku přijetí oznámení a posouzení jeho naléhavosti. Podrobné vyhodnocení zaměstnanec provádí v situaci, kdy na základě posouzení naléhavosti případu a základního vyhodnocení by se mohlo jednat o dítě ohrožené ve smyslu § 6 zákona o sociálně právní ochraně dětí. Podrobné vyhodnocení je podkladem pro hledání vhodného řešení situace dítěte a jeho rodiny. 9 d Orgán sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá. Cíle kritéria: - Strukturovat proces práce na případu ohroženého klienta.
- Definovat postup, kdy a jak zpracovávat individuální plán ochrany dítěte, jeho přehodnocování a uzavírání.
Na základě podrobného vyhodnocení situace dítěte uvedené v § 6 zákona zaměstnanec sociálně-právní ochrany dětí vypracuje individuální plán ochrany dítěte, (příloha č. 25 – individuální plán ochrany dítěte) ve kterém stanoví cíle, rozsah navržených opatření, metody sociální práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci, spolupráce s dalšími orgány a osobami, rozsah spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu, časový plán a hodnocení a ověřování, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu a ve spolupráci s dítětem, a to přiměřeně s ohledem na jeho věk a psychickou vyspělost. Při stanovování cílů a kroků k jejich naplnění vychází z metody SMART – cíle jsou specifické (konkrétní), měřitelné, akceptovatelné, realistické a termínované. Individuální plán ochrany dítěte je přehledný dokument prokazující kontinuální práci s dítětem a jeho rodinou. Individuální plán podepisují rodiče, dítě a koordinátor případu. Individuální plán je podle potřeby přehodnocován, a to ve stanoveném termínu, nejméně však jednou za půl roku. Na základě přehodnocení je plán aktualizován pro další časový úsek práce na případu s termínem následného přehodnocení. Pokud jsou cíle naplněny, individuální plán ochrany dítěte se uzavírá a dítě se ze základní evidence vyřazuje. Individuální plán se zpracovává za účasti dítěte a jeho rodiny, s výjimkou situací, kdy není v zájmu dítěte, aby bylo vystaveno některým náročným situacím, které mohou při zpracování plánu vzniknout. Toto hledisko je vždy pečlivě posuzováno. Pokud není individuální plán zpracováván ve spolupráci s dítětem a jeho rodinou, např. pro jejich nezájem, je ve spisové dokumentaci tato skutečnost zaznamenána a zdokumentovány kroky učiněné k získání rodiny pro spolupráci. Pro vyhodnocení a individuální plán má orgán sociálně-právní ochrany vytvořen jednotný formulář, který se v písemné podobě zakládá do spisové dokumentace. Zaměstnanci sociálně – právní ochrany využívají dostupné metodické materiály, které jsou pro oblast vyhodnocování a plánování zpracovány. Všichni zaměstnanci sociálně-právní ochrany dětí vedou k dítěti jeden formulář vyhodnocení situace dítěte a jeden formulář individuálního plánu ochrany, při jejich úpravě postupují v rámci interních stanovených postupů – příloha č. 49 – Interní pravidla k úpravě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a IPOD. | |
