Poštoláci
Nádherný dravec poštolka obecná hnízdící i v Novém Městě nad Metují dal vzniknout projektu Karla V. Nývlta připravovaném od r. 2006.
- Videosekvence - Hnízdo z ptačí perspektivy webkamerou
- Videosekvence - Hnízdo z ptačí perspektivy webkamerou 2
- Videosekvence - Hnízdo z ptačí perspektivy webkamerou 3
Úvod
V Novém Městě nad Metují samozřejmě žijí a hnízdí poštolky obecné. Ve městech pro ně bývají vhodným místem k hnízdění věže, u nás např. u kostelů Nejsvětější Trojice a kláštera Milosrdných bratří, věž zvonice v Krčíně u sv. Ducha, na věži Máselnici zámku J.Bartoně Dobenína a na dalších místech.
Nádherný dravec dal vzniknout projektu Karla V. Nývlta, jež byl připravovaný od r. 2006. Pro velkou ostražitost a plachost ptáků nemohlo být uskutečněno pozorování ještě v r. 2006, bez dokončených technických opatření s rizikem opuštění hnízda.
Děj před zahnízděním r. 2007
V tomto roce bylo vše připraveno u jejich tradičního hnízdiště. Skutečně se jeden nádherný párek dravců začal počátkem května zajímat o toto místo, ale o překvapení není nikdy nouze. Člověk míní…
Díky nedisciplinovanosti nahodilých návštěvníků věže, přestali na více než 10 dnů naši ostražití „poštoláci“ místo navštěvovat a nebyl již slyšet jejich charakteristický dravčí pokřik. Náhle však počali usedat na místo, kde nebyla provedena pozorovací opatření, ale bylo jen přistíněno, tzn. i pro eventuelní pozorování. Sem samice postupně snesla 4 vejce. Ukázalo se, že se jednalo o druhý pár. To zkomplikovalo a minimalizovalo možnost jeho pozorování. Jaké bylo mé překvapení a má radost, když ve čtrnáctidenním odstupu zahnízdil první pár na připraveném místě a snůška vajíček byla stejná. Pozorování s fotografováním a pořizováním videosekvencí, však bylo prováděno podle původního plánu.
U hnízda je nutné být velice opatrný, nehlučný, velice pomalu se pohybovat a vždy jen se sejmutými brýlemi, jejichž skla vrhají poplašné odlesky, které nezadrží ani speciální úpravy skel. U řady snímků je dána přednost dokumentační hodnotě před kvalitou záznamu.
Karel V. Nývlt, autor a foto
Poštolka obecná
Falco tinnunculus
Třída: ptáci (Aves)
Řád: dravci (Falconiformes)
Čeleď: sokolovití (Falconidae)
Uvidíte-li uvidíte menšího dravce, třepotat se nad polem na jednom místě, nemůžete se splést, když budete tvrdit, že je to právě poštolka obecná - jeden z našich nejběžnějších a také nejmenších sokolovitých dravců. Charakteristický je pro něj jeho vzhled stejně jako právě tento způsob letu.
Vzhled
Velikostí by se poštolka dala přirovnat k hrdličce. Jak už bylo řečeno, patří mezi sokolovité, má tedy jejich typické znaky - dlouhá, trochu srpovitě zahnutá křídla, která se na konci zužují v uzavřenou špičku, a dlouhý ocas. Pokud máte možnost si dravce prohlédnout zblízka, poznáte jeho příslušnost k sokolovitým podle tzv. zejku, což je ostrý zoubkovitý zářez na horní čelisti. Tmavé oči dodávají tomuto dravci příjemný inteligentní výraz. Poštolka má rozpětí křídel 70 - 80 cm a jako u většiny dravců je samice větší než samec. Samice dosahují hmotnosti 220 - 300 g a délky 38 cm, samci 190 - 240 g a 32 cm. Samec má světle šedou hlavu i ocas, a červenohnědý hřbet s černými kapkovitými skvrnami. Samice je celá rezavohnědá s příčnými skvrnami na hřbetě. Prachový šat mají bílý a mláďata jsou podobná samici, jen celkově trochu tmavší. Poštolky se dožívají až 16ti let.
Rozšíření
Tento dravec se vyskytuje v Evropě, Asii i Africe. Na takto rozsáhlém území můžeme najít více barevných poddruhů. Jedinci popsaní výše jsou typičtí právě pro evropské populace. Nejlépe poštolkám vyhovuje otevřená krajina nížin a pahorkatin, především takové prostředí, kde je hodně skalek, luk a řídkých lesů, odkud můžou snadno vyletovat na lov do polí. V posledních desetiletích však přibývá poštolek, které osídlily městské prostředí. V ČR je poštolka téměř všude hojná.
Hnízdění
Původním hnízdním prostředím poštolky obecné byla skalní města a dutiny starých stromů. Dnes hnízdí v tomto prostředí poměrně vzácně, ale přesto místy i pravidelně (skály v Českém Švýcarsku, Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Pavlovské vrchy apod.; duté stromy obsazuje dodnes ve větší míře v jihomoravských stromořadích). V zemědělské krajině hnízdí často v opuštěných hnízdech strak, vran a jiných větších ptáků, na hradech a zříceninách, kde obsazuje různé výklenky, škvíry a skuliny. Na mnohých takových místech se usazují celé kolonie tohoto dravce. S přeměnou krajiny se začaly poštolky stěhovat do měst a vesnic. Zde hnízdí na kostelních věžích, na římsách budov, v balkónových truhlících ale i na továrních komínech či ve výklencích dálničních mostů. S velkou ochotou přijímají i vyvěšené budky, protože ve stavbě vlastních hnízd si moc nelibují.
Rozmnožování
V době zásnub provozuje poštolka podivuhodné svatební reje, které doprovází jásavým "kli-kli-kli-kli". V dubnu či květnu snese samice do nevystlaného hnízda 4 až 7 hnědočerveně mramorovaných vajec, zasedne na ně a nechává se až měsíc krmit potravou, kterou přinese samec. I po vylíhnutí mláďat zůstává ještě několik dní na hnízdě, aby je krmila a chránila. Pokud samice v raném věku mláďat uhyne, hrozí stejný osud i jim. Samec totiž nedovede porcovat kořist na malé kousky, které by mláďata mohla spolknout, proto předává ulovené hraboše a myšky samici. Časem musí na lov i samice, protože samec by sám celou rodinu neuživil. Mláďata opouštějí hnízdo po pěti týdnech krmení a pohlavně dospívají v prvním či druhém roce života.
Způsob lovu a potrava
Kdo někdy viděl lovící poštolku, jak létá vysoko nad poli, ten si ji už nikdy nesplete s žádným jiným ptákem. Poštolka totiž ovládá zvláštní způsob letu nazývaný třepotavý, který je opravdu nezaměnitelný. Normální veslovací let nebo i plachtění náhle přerušuje, začne mávat celou plochou křídel proti směru letu a současně sklopí ocas k zemi a široce ho roztáhne. Křídla v té chvíli vykonávají velmi rychlý pohyb a výsledkem všeho je, že poštolka zůstává doslova viset na jednom místě jako přišpendlená. Při tomto třepotání sleduje každé hnutí pod sebou. Jakmile objeví na zemi například hraboše, bleskurychle přitáhne křídla k tělu a střemhlav padá dolů. Těsně nad zemí křídla opět rozevře, let přibrzdí, obrátí se do normální polohy a drobné drápky zatne do hrabošího hřbetu. Kořist pak usmrtí prudkým stiskem zobáku. Hlavní složku jejího jídelníčku tvoří drobní hlodavci, loví také hmyz, výjimečně i drobné ptáky, ale hraboši a myši tvoří kolem 86% její potravy. Denně potřebuje k nasycení až tři drobné obratlovce. Z hospodářského hlediska je proto velice užitečným ptákem, i ve městech ji vidí rádi, protože pomáhá snižovat stavy často přemnožených holubů.
