Základní pravidla první nemoci

První pomoc je soubor opatření, sloužících k omezení následků náhlého onemocnění nebo úrazu do doby poskytnutí odborné pomoci. Největší význam má u kritických poruch zdraví – takových, které ohrožují některou ze základních životních funkcí. Postupy sloužící k náhradě životních funkcí (oběhu a dýchání) se nazývají resuscitace.

Postup při řešení kritických stavů

• Přivolejte záchrannou službu voláním linky 155 nebo 112;

• Zhodnoťte situaci z hlediska BEZPEČNOSTI a eliminujte rizika: vyndejte z kapsy (kde je běžně nosíte) gumové rukavice, oblečte si výstražnou vestu, vypněte proud atd. – podle konkrétní situace;

• Podívejte se na postiženého. Pokud chodí, dýchá bez zřetelné námahy a silně nekrvácí, uklidněte jeho i sebe – nejde pravděpodobně o bezprostředně kritický stav (což samozřejmě neznamená, že se situace nemůže každým okamžikem změnit).

Pokud tomu tak není, řešte kritické poruchy v tomto pořadí:

• Pokud vidíte kritické krvácení, zastavte ho jakýmkoliv způsobem (tlakem na ránu, event. naložením škrtidla).
• Pokud se postižený dusí (nemůže vůbec dýchat): pokud mohl něco vdechnout, podporujte ho v kašlání a případně dejte herdy do zad. V případě kolapsu se snažte zaklonit postiženému hlavu, případně vyčistit dutinu ústní. .
• Pokud pacient dýchá těžce ale pravidelně, pomozte mu zaujmout vhodnou polohu pro ulehčení dýchání (polosed, při bezvědomí zotavovací poloha na boku – nutná je ale trvalá kontrola stavu dýchání!
• Pokud je v bezvědomí a nedýchá nebo jen lape po dechu, zahajte resuscitaci. Pokud jsou přítomné křeče celého těla, vyčkejte, až křeče odezní.
• Pokud hrozí podchlazení, snažte se zajistit postiženému tepelný komfort.

RESUSCITACE:

• Otočíme postiženého na záda a stlačujeme hrudník uprostřed hrudní kosti frekvencí 100–120 stlačení za minutu do hloubky 5–6 cm (resp. do hloubky asi 1/3 hloubky hrudníku).

• Pokud je po ruce defibrilátor (AED – přístroj pro obnovení činnosti srdce pomocí elektrického výboje), použijeme jej.

• Resuscitaci, pokud možno, vůbec nepřerušujeme. Ukončíme ji pouze tehdy, pokud začne postižený reagovat nebo normálně dýchat, případně z důvodu úplného vyčerpání zachránců. Pokud je na místě zdravotník, nebo zachránce vycvičený v poskytování dýchání z úst do úst, může kombinovat komprese hrudníku s vdechy v poměru 30:2. Jeden vdech by měl trvat cca 1 sekundu a jeho objem by měl být takový, aby bylo zřetelně vidět zvedání hrudníku. Dýchání z plic do plic není třeba provádět, pokud trvají (případně se v průběhu resuscitace objeví) účinné lapavé nádechy. Tyto ojedinělé, „lapavé“ nádechy ale nesmí být důvodem pro přerušení nebo dokonce ukončení resuscitace!

Další postup

Pokud postižený není v kritickém stavu, nebo se stav postiženého podařilo zlepšit, proveďte další, podrobnější vyšetření zaměřené na zjištění příznaků stavů, které život sice bezprostředně neohrožují, ale mohly by způsobit komplikace, kdyby zůstaly neodhalené.

• Postiženého oslovte a nabídněte mu pomoc. Všímejte si při tom toho, jak postižený komunikuje – zda reaguje hned nebo s nápadným odstupem, zda je orientovaný (odpovídá přiléhavě, ví kdo je, kde je, co se stalo atd.).

• Postiženému pomozte zaujmout polohu, která je pro něj nejpříznivější (nejlépe nám to řekne sám nemocný).

• Dále jej prohlédněte „od hlavy k patě“. Všímejte si barvy, opocení, známek násilí (oděrky, hematomy), netypického postavení končetin, případného zápachu. V případě úrazu prohlédněte i záda postiženého, jinak během vyšetřování s postiženým zbytečně nehýbejte, pokud si to on sám nepřeje.

Na co se soustřeďte při vyšetření:

• Hlava (včetně očí) – jaká je barva v obličeji? Mrká, sleduje očima? Není obličej nápadně nesymetrický? Nejsou kolem úst zvratky nebo jiné nepatřičné věci? Nekrvácí z povrchu hlavy, z úst, z uší, z nosu? Dech: nejsou slyšet nějaké nepatřičné zvuky – sípání, bublání, chrčení, nápadně rychlý nebo naopak pomalý dech, nepravidelnost dechu? Zornice: nejsou nápadně úzké, nápadně široké, nebo asymetrické (jedna užší, druhá širší?).
• Hrudník – zvedá se při dýchání pravidelně a symetricky? Nevidíme známky poranění, cizí těleso?
• Břicho – nejsou nápadné známky úrazu, rány, krvácení, bolestivost, nápadná deformace, vzedmutí?
• Končetiny – nejsou patrné deformity, rány, krvácení? Porovnáváme pohyblivost levé a pravé končetiny (vyzveme postiženého, aby zahýbal prsty vlevo a vpravo).
• Teplota postiženého – jaký je tepelný komfort? Není postižený prochladlý nebo přehřátý?
• Informace o postiženém – náramek, přívěsek, identifikační karta upozorňující na onemocnění nositele (bývá uveden typ choroby, užívané léky, kontakt na lékaře aj.)

Podrobnější pravidla první pomoci