město Nové Město nad Metují
Nové Město nad Metují

Interiér

PODROBNÝ POPIS JEDNOTLIVÝCH MÍSTNOSTÍ ZÁMKU

 

Přízemí

Vlevo od vchodu se nachází zámecká pokladna a obchod s cínovanými šperky. Vpravo sídlí správa zámku. Na zdi v průchodu na nádvoří je zajímavá kresba mušketýrů z doby Stubenberků. Vstoupíme-li na nádvoří, vidíme vlevo volně přístupné arkády, za nimiž jsou garáže a vstupní schodiště do patra. Arkády na západní straně přízemí jsou už zasklené a tvoří chodbu, za níž jsou místnosti, které obvykle slouží jako výstavní prostory. V severní části zámku se v průchodu nachází Galerie pod Žebrovkou a tzv. Švédská síň. Obě místnosti rovněž slouží pro pořádání rozmanitých výstav či jiných společenských akcí. Z průchodu lze vejít také do zámeckých zahrad.

Nádvoří zámku

První poschodí

V prvním poschodí čelní zámecké budovy se nachází byt majitele zámku. Jižní a západní stranou ústí chodba s velkými portréty Adama Erdmana Trčky a Jakuba z Leslie. Autorem obrazů je Cyril Hlavica, který je namaloval dle originálů v opočenském zámku a klášteře Milorsrdných bratří. Na stěnách jsou fotografie zámku z počátku století. Nachází se zde také zámecká knihovna a místnost depozitní.
Zimní zahrada - detail výzdoby  Zimní zahrada
Z další chodby můžeme vstoupit do Zimní zahrady, upravené Jurkovičem v secesním slohu se šachovnicovou výzdobou. Odtud je přístup na terasu s výhledem na údolí řeky Metuje. V malé pracovně zaujme malba stěn a stropu. František Kysela zde zpodobnil siluety měst a nakreslil sto jejich znaků. Vévodí jim Praha.
Malá pracovna   Malá pracovna 
 
Další místností je barokní ložnice manželů Bartoňových, kterým bylo umožněno i po znárodnění v zámku dožít. Josef Bartoň zemřel v roce 1951 a jeho manželka Marie v roce 1957. Nábytek má bohaté intarzie, ale originální jsou pouze oba sekretáře. Francouzský salon, nazvaný podle nábytku ze země galského kohouta, zdobí vzácné malby barokních mistrů – Zavraždění sv.Václava a Zavraždění sv.Ludmily od Karla Škréty, Kající Maří Magdalena od Petra Jana Brandla a autoportrét Jana Kupeckého.
 
Francouzský salonek Francouzský salonek
 
Nejkrásnější místností prvního patra je tzv. Žebrová síň. Dušan Jurkovič zde navrhl štuku i malbu v renesančním duchu. Zdejší kožené tapety zdobí znak Bartoňů. Velký zelený krb navazuje svým pojetím na původní a je dílem keramičky Marie Johnové.
 
Žebrová síň  Velká pracovna – pracovní stůl
 
Žebrová síň  Žebrová síň
Hladká klenba je rozdělena na políčka štukových žeber. K této místnosti přiléhá salonek umístěný do bývalé nárožní věže. Paní Bartoňová zde ráda vyšívala. Následuje Velká pracovna s gobelíny určená k reprezentaci.
Žebrová síň - detail štukové výzdoby  Žebrová síň - detail stropu
Další úpravy interiárů organizoval od počátku 20. let arch. Pavel Janák. Tapisérie na stěnách a koberec pocházejí z dílny textilní výtvarnice Marie Teinitzerové. Stropní malba je zčásti renesanční, ale významnou plochu zabírá obraz „Sbratření Čechů a Slováků“ od Františka Kysely.
 
Zvěrokruh je pokoj, který dostal název podle ručně vázaného koberce. Ústředním motivem nástropní malby je sokol jako symbol naší tělovýchovy. Pojetí tohoto pokoje je kubistické. Každý pokoj prvního patra byl upraven svérázně, ale přitom s jednotící ideou.
Koupelna 1. patro   Schodiště
Na interiéry se nelze dívat jen jako na doklad bohatství Bartoňů, ale jako na přehlídku našeho umění před první světovou válkou a za první republiky. Prvnímu patru se říká renesanční nebo také stubenberské. Vyznačuje se nízkými klenutými stropy a téměř dvoumetrovou tlouštkou zdi.
 

Druhé patro

Druhé patro je barokní. Patrná je zde okázalost a snaha ukázat nadřazenost církve a feudálů. Takové byly představy Waltera z Leslie, ale Jurkovič druhému patru vdechl krásu a lidskost. Bartoňovi dříve obývali celý zámek a tehdy měly pokoje druhého patra tyto názvy: 1. Přijímací salón, 2. Ložnice, 3. Jídelna, 4. Pracovna pánova, 5. Velká síň, 6. Taneční síň, 7. Přípravna a šatna při jídelně, 8. Šatna při koupelně, 9. Hostinský pokoj u kaple, 10. Kaple.
 
Přijímací salón má nástropní fresku z řecké mytologie, ale jinak pokoj patří k neorenesančnímu stylu konce 19. století a připomíná některé osobnosti jako např. Aloise Jiráska, Františka Palackého a Karla Kramáře. Jídelna nebo Sál vítězů s nástropní freskou představuje návrat římských vojáků po vyhrané válce. Některé tváře připomínají rod Lesliů a jejich příbuzných Dietrichsteinů. Cenný je bruselský gobelín ze 16.století. 
Sál vítězů   Lovecký pokoj
Nábytek je barokní a částečně neobarokní. Je zde řada vzácných obrazů. Sál u Minotaura dostal svůj název podle nástropní fresky představující zápolení Thesea s Minotaurem. I menší fresky jsou jako obvykle z řecké mytologie - např. Ikarův pád. Nábytek je tu empírový a rokokový. Z obrazů vyniká Amálie od Josefa Mánesa a portrét šlechtice od Jana Kupeckého. V Loveckém pokoji jsou další kachlová kamna od keramičky Heleny Johnové. Tato místnost sloužila Lesliům patrně jako ložnice, protože na nástropní fresce je bůh spánku Hypnos uspávající děti.
 
Na chodbě druhého patra je habánská keramika, kterou pro zámek opatřil Dušan Jurkovič a zajímavé jsou dvě velké černé truhly - vojenské pokladny.

Zámecká kaple

Pravým skvostem je dvěma patry procházející kaple. Nádherná je zde štuková výzdoba, která zvýrazňuje Harovníkovy malby, barokní nábytek a obraz sv.Barbory, patrně od Petra Jana Brandla.
Zámecká kaple  Zámecká kaple
V kapli byly v roce 1911 provedeny důkladné opravy. Dvě široké trhliny sahající v jižním úhlu až od stropu vpravo i vlevo byly zatmeleny a porušená štukatura zacelena. Malíř Václav Maděra z Prahy provedl řemeslnickou malbu stropu a stěn. Zlacené štuky a nástropní obrazy restauroval brněnský malíř J. K. Linhart. Opravil i olejový oltářní obraz „Povýšení sv.kříže“. Obraz byl v tak chatrném stavu, že musel být přenesen na nové plátno.
Zámecká kaple  Převlékárna
Další křídlo upravil Dušan Jurkovič secesně. V převlékárně vyniká velký obraz Nového Města nad Metují od Václava Malého.
 
Velká ložnice patří též ke klenotům zámku. Nábytek byl zhotoven ze světlého dřeva bílého javoru. V roce 1926 v ložnici přespal prezident Masaryk. V pokoji je jeho busta od Bohumila Kafky a busta dívky z alabastru od Františka Úprky.
Velká ložnice  Velká ložnice
Fresky postranní představují nešťastné ženy z antické mytologie a nástropní malba zachycuje už připomenutou apoteózu rodů Lesliů a Dietrichsteinů. Žlutý salon je ze žlutého jasanového dřeva. Stříbrné kryty ústředního topení jsou ozdobeny opály. Je zde rovněž litografie Maxe Švabinského a velký obraz Hugo Boettingera "Příchod jara", namalovaný na objednávku přímo pro tento pokoj. Na nástropní fresce je zpodobněn trojský Aeneas.
Když vstoupíme do jídelny, ovane nás duch orientu. Lustr je ve tvaru čínské pagody a i další předměty nám připomínají Dálný východ. Nástropní freska je výjev z Paridova soudu. V Černé pracovně jsou umělecké předměty z přelomu 19. a 20.století. Je zde obraz „Dudáček“ od Joži Úprky, několik portrétů a bust. Nástropní freska představuje boha Apollóna. Černá pracovna je vybavena ve stylu konce 19. století s ukázkami secesního umění. Další dva sály byly upraveny na sklonku 30. let 20. století.
Malý sál  Malý sál
V Malém sále je několik ukázek návrhů sochařských prací Josefa Václava Myslbeka, nedokončený obraz Jaroslava Čermáka „Černohorka s dítětem“ a několik portrétů. Fresky ukazují ubíhající čas - memento mori.
 
Největší místností zámku je Velký sál. I tento interiér navrhl architekt Pavel Janák. Sál má dubové obložení a je skvěle akustický. Pořádají se zde koncerty. Na stěnách visí velké portréty Bartoňů, malované Vratislavem Nechlebou. Je zde krásná štuková výzdoba a monumentální fresková výzdoba. Fabian Václav Harovník zde zachytil výjevy z Trojské války, tak jak jsou líčeny v Illiadě.
Velký sál  Velký sál
Na zámku se nacházejí umělecky hodnotné sochy od J. V. Myslbeka, J. Štursy, J. Kofránka, F. Bílka, J. Obrovského a F.Úprky, plaketa od Otakara Španiela, obrazy od Vratislava Nechleby, Maxe Švabinského, A. Hudečka, Jana Preislera, O. Nejedlého, J. Mařáka, S. Pinkase, J. Kotěry, H. Boettingera, J. Mánesa, F. Malého, J. Úprky, M. Benky, K. Špillara, B. Jaroňka, J. Čermáka, J. Věšína, P. Brandla, J. Kupeckého a grafiky od T. Šimona a J. Stretti-Zamponiho.
 
 

Turistický Facebook

Informace od nás

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Sociální sítě

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1
16
2
15
3
15
4
16
5
16
6
16
7
17
8
13
9
12
10
12
11
12
12
12
13
15
14
14
15
14
16
13
17
13
18
14
19
14
20
14
21
14
22
15
23
13
24
13
25
13
26
13
27
13
28
14
29
15
30
14
31
14
1
12
2
13
3
13
4
14

Mobilní aplikace

v_obraze

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:

Google play
App Store

Interaktivní mapa

Kliknutím do mapy otevřete mapový prohlížeč