Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Po polsku
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Jižní fronta domů na Husově náměstí

Jižní fronta domů Husova náměstí zahrnuje kostel Nejsvětější Trojice, dvojdům č.p. 1227 a 1228 (děkanství) a domy č.p. 1229,1230, 1231, 1232 a 1233.

Jižní fronta domů na Husově náměstí

Jižní fronta domů a kostel č. 1227 – 1233

Dvojdům č.1227 a 1228 - děkanství

Děkanský kostel má část zdiva společnou s budovou děkanství. Protože krčínský farář měl své zádušní pozemky v Krčíně, netoužil bydlet v Novém Městě. Nakonec se musel přizpůsobit. Roku 1523 byl koupen vedle kostela dům č.1227. Jeho hlavní úpravy byly provedeny do roku 1534 a v následujícm roce se farář, který zatím bydlel na Krajském předměstí, se mohl do fary přestěhovat. Fara jako úřad byla z Krčína přenesena až roku 1567. Původní farářův příbytek byl dlouhý a úzký. Aby byla získána o trochu větší šíře, musela být stavba vedena nad přistavěnou západní částí kostela. Z počátku měla fara tři místnosti, pokoj, komoru a čeledník.
 
Do roku 1623 byla fara utrakvistická, po tomto roce katolická. Roku 1625 byla povýšena na děkanství. Děkan Martin Bittner přistavěl roku 1681 tzv. kapucínskou místnost. Před děkanstvím stávala dřevěná kašna a roku 1709 byla nahrazena kamennou. Vodu do ní dodávala panská vodárna.
 
Děkanství bylo v 18.století rozšířeno vzadu přistavěnou místností. Roku 1772 byl přikoupen sousední měšťanský dům č.1228 a při stavebních úpravách oba domy splynuly v jeden. Roku 1813 děkan František Kouba dal děkanství vybílit a střechu pokrýt. Rozšířil i hospodářskou budovu, přistavěl kolnu a celý dvůr ohradil nově postavenou zdí. V druhé polovině 19.století se budova děkanství dostala do tak dezolátního stavu, že spíše připomínala zbořeniště. Děkan Jan Karel Rojek s kaplany se musel na konci padesátých let přestěhovat do zámku, kde však nachladl a musel v roce 1862 hledat útočiště v domě č.1235, který patřil kupci Smolovi. Ještě téhož roku však z osobních a zdravotních důvodů odešel do Budyně nad Ohří. Nový děkan Pelhřim Novák až do dostavby děkanství bydlel také v č.1235..
 
Budování děkanství, které se soustředilo na léta 1867 až 1869, bylo skutečně důkladné. Celá stavba sousedního domu byla zvýšena o druhé patro a ve skutečnosti vznikla nová velká budova se střechou kolmou ke střechám svých sousedů. Hloubka tohoto domu navazuje na šířku kostela.
 
Dům č.1228 byl, jak už řečeno, 1867-69 přestavěn a zachoval jen obvodové zdi. Dodatečně byl přizděn úsek silné hloubkové zdi v přízemí. Podloubí má dvě křížová pole a dvojici arkád. Gotický, plně valený sklep má kubaturu 99 m3.
 

Dům č. 1229

Záznam o domu je z roku 1507. Po požáru objekt postaven do roku 1537 - z té doby je rozvrh přední části přízemí a průčelí s loubím, renesanční klenby jsou mladší. Dům byl ke konci 17.století barokně upravován. V roce 1814 bylo zadní průčelí posunuto do dvora. V té době zřejmě došlo k novému zaklenutí zadního traktu. Dispozice prvního patra byla upravena v druhé polovině 19.století.
 
Dům zachovává původní hmotu objektu. Užší dvouosá fasáda s atikou a zkomoleným pozdně barokním stupňovitým štítem obsahuje fragmenty raně renesančního stavu. Podloubí má dvojici arkád a dvě křížová pole s hřebínky. V předním traktu jsou dvě lichoběžné síně valeně klenuté se styčnými výsečemi s hřebínky. Střední trakt má vlevo pozdně renesanční černou kuchyni, schodiště vpravo je ze 17.století. Zadní komora a vlevo zalamující se průchod byly klasicistně prodlouženy a upraveny. Patro je novodobé. Půloválně klenutý gotický sklep má kubaturu 56m3.
 

Obecní pivovar

Tento objekt stál před děkanstvím a před domem č.1229. Postaven byl před rokem 1574, snad už za Pernštejnů. Když město jako konfiskát získal Albrecht z Valdštejna, odňal mu právo vaření piva. S tímto rozhodnutím se město rychle smířilo a už roku 1623 byly zbourány schody. Zařízení bylo rozprodáno během třicetileté války. Postupně zbyly jen základní zdi, a když ty byly sneseny, zbyla jen jediná památka. Obrysy základů se po dešti objevovaly, protože plocha rychleji osychala než okolní půda.
 
V roce 1905 došlo k regulaci náměstí a poslední zbytky obecního pivovaru jako odkopávka byly použity na navážku silnice na Horském předměstí.

Domovní znamení č.p. 1230

Dům č. 1230

Zmíněn je až k roku 1517, dům obnovován ihned po požáru 1526 a roku 1528 již stál. Podloubí se štítem připojeno zřejmě dodatečně za pernštejnské výstavby. Průčelí má fragment raně renesančního štítu. Zadní a střední část domu přestavěna v polovině 19.století.
 
Dům zachovává hmotu renesančního domu v bočních obvodových zdech a průčelí s novodobou fasádou, atikou a pozdně barokním obloučkovým laločnatým štítem. Podloubí je otevřeno dvojicí arkád na hranolových pilířích a má dvě křížová pole s hřebínky. Přední trakt dělí úsek renesanční zdi na dvě síně vždy se dvěma dvojicemi styčných trojúhelných výsečí původní pozdně renesanční klenby. Gotické sklepy mají kubaturu 99 m 3.
 

Dům č. 1231

Domovní znamení č.p.1231
Archivní zpráva je z roku 1507. Z původní zástavby jsou asi jen sklepy. Znovu se začalo stavět hned po požáru 1526. Ve vstupním portálu je nápis "Pan Waczlav 1534", což je rok dokončení stavby. Teprve potom došlo k výstavbě podloubí a jednotícího pernštejnského průčelí. Raně renesanční je i klenba síně. Roku 1870 byl dům radikálně adaptován ve střední i zadní části. 
 
Dům má tříosé průčelí, jehož raně renesanční fasáda měla plochu 120 m2. Podloubí má dvě křížová pole a dvojici půlkruhových arkád na hranolových pilířích. Profilovaný portál se jmenovaným nápisem vede do vstupní síně se dvěma křížovými hřebínkovými poli. Raně renesanční zeď odděluje světnici vpravo. V patře je zachován prostor nad podloubím s valenou klenbou a trojúhelnými výsečemi, ve středním traktu je podobně klenutý prostor s hřebínky. Fragment renesančního silnějšího zdiva obsahuje zadní průčelí v přízemí. Gotické sklepy s kamenným záklopem mají kubaturu 120 m3. Celý obestavěný prostor je 2.825 m 3.
 

Dům č. 1232

Domovní znamení č.p. 1232
Jde o nárožní dům v jižním bloku. Doložen je k roku 1507. Po požáru byl dům postaven do roku 1536, patrně ve dvou etapách, v druhé etapě bylo připojeno loubí a štíty. Klenby v přízemí jsou mladší, připomínají rané baroko. V průčelí novodobě byly upraveny zbytky renesančního členění.
 
Dům má dvouosé průčelí s atikou, jehož raně renesanční fasáda měla plochu 123 m2. Boční průčelí do klesající ulice má nepravidelně pět původních oken v přízemí, sedm oken v poschodí a vchod do suterénu. Podloubí s dvojicí půlkruhových arkád má dvě raně renesanční křížová pole s hřebínky. Vstupní síň, původně rozdělená, má dvě valené klenby na středních pilířích se styčnými trojúhelnými výsečemi pozdějšího původu. Ve středním traktu je vpravo pozdně renesanční schodiště a černá kuchyně. Plochostropá zadní komora je valeně podklenutá obytnou komorou suterénu. Schodištní síň v patře má tři křížová pole s hřebínky. Přední trakt patra má vpravo plochostropou velkou světnici a komoru valeně klenutou s dvojicí trojúhelných výsečí s hřebínky. Gotické sklepy mají kubaturu 303 m3. Obestavěný prostor má kubaturu 3.134 m3.
 

Dům č. 1233

Tento dům je zadním traktem domu č.1231 s dvorkem. V průběhu doby sloužil za sklady, kanceláře i obytný prostor. Číslo na dům bylo přeneseno po zboření Horské brány roku 1905.
 

GPS: 50° 20′ 36.084″N  16° 9′ 9.58″E

zobrazit v mapě

Kategorie

městské památkové zóny

Adresa


Nové Město nad Metují