Standard č. 8 - Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti případu a přidělení případu

8 a

Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci.

Cíle kritéria:

• Jednotný postup při evidenci a přidělení případu včetně uplatňování stanovených lhůt.
• Dostupnost informací pro zaměstnance sociálně-právní ochrany o evidenci případu pro osoby, které učinily oznámení, o lhůtách a dalším postupu pro klienty o důvode pro evidenci případu.

Oznámení případu probíhá poštou, datovou schránkou, e-mailem, telefonicky, vlastní depistážní činností, osobní návštěvou občana na pracovišti sociálně-právní ochrany dětí. Oznámení případu přijímají všichni zaměstnanci sociálně-právní ochrany dětí.

Evidence případu, který je oznámen telefonicky probíhá tak, že zaměstnanec nejdříve zjišťuje:

• o jaké dítě se jedná
• jeho jméno a příjmení, bydliště
• údaje o rodičích, popř. jiných pečujících osobách
• co je předmětem oznámení
• zda jsou v rodině nějaké další děti, které by mohly být ohroženy
• kdo volá
• jaký je vztah volaného k ohroženému dítěti
• kontaktní údaje volajícího.

Zaměstnanec vysvětlí volajícímu důvěrnost sdělení, informuje o případné možnosti uvedení identity volajícího, pokud se bude dále případ řešit v rámci trestního řízení nebo soudního jednání a bude to pro průběh jednání zásadní. Z rozhovoru sepíše záznam a ten následně zaeviduje do systému spisové služby.

Pokud oznámení přijímá zaměstnanec sociálně-právní ochrany dětí e-mailem, vlastní depistážní činností nebo v rámci osobní návštěvy klienta na pracovišti sociálně-právní ochrany dětí, sepisuje se záznam, který se eviduje v rámci spisové služby.

Evidence případu, který sociálně-právní ochrana přijme poštou nebo datovou schránkou eviduje podatelna úřadu v rámci systému spisové služby a následně postoupí vedoucímu zaměstnanci sociálně-právní ochrany dětí.

Ve všech případech oznámení vedoucí zaměstnanec nebo jím pověřený zástupce přidělí případ koordinátorovi v souladu s přílohou č. 1. - Rozdělení činností v oblasti sociálně–právní ochrany dětí.

Evidence případu v systému spisové služby probíhá neodkladně, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům.

Oznamovatel případu je informován v obecné rovině o dalším postupu a o lhůtách k vyřízení oznámení.

Kolizní opatrovník:

V případě, kdy je město usnesením soudu jmenováno kolizním opatrovníkem vedoucí zaměstnanec nebo jim určený zástupce přidělí případ konkrétnímu zaměstnanci sociálně-právní ochrany dětí, a to v souladu s přílohou č. 1., v případě, že tento zaměstnanec již nevede toto konkrétní dítě v § 6 jako ohrožené. V tomto případě je případ přidělen jinému zaměstnanci. Pověřený zaměstnanec jako koordinátor případu zařadí dítě do rejstříku KO/POR v rámci pomocného Systému včasné intervence. Zakládá zvláštní spisovou dokumentaci ve spisové službě v souladu se Skartačním a spisovým řádem Městského úřadu v Novém Městě nad Metují (příloha č. 21 – Spisový a skartační řád), v analogové podobě vede spis jako kopii v rozsahu pro potřeby práce v terénu. Za účelem zjišťování nejlepšího zájmu a přání dítěte, kontaktuje telefonicky rodiče s žádostí o zprostředkování rozhovoru s jejich dítětem a poskytnutí základních informací o roli kolizního opatrovníka, průběhu soudního řízení s předáním jména a příjmení kolizního opatrovníka a potřebných kontaktů. Pokud v průběhu výkonu kolizního opatrovnictví koordinátor případu shledá okolnosti svědčící o ohrožení nejlepšího zájmu dítěte, oznámí tuto skutečnost vedoucímu zaměstnanci, který případ přidělí jinému zaměstnanci sociálně-právní ochrany dětí, který posoudí naléhavost případu a dítě zařadí do & 6 zákona o sociálně – právní ochraně dětí. V tomto případě ve lhůtě jednoho měsíce od zařazení do základní evidence vypracuje podrobné vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a individuální plán ochrany dítěte. Poskytování veřejnoprávní ochrany dítěti a výkon kolizního opatrovnictví je vedeno odděleně, a to jak v rámci vedení spisové dokumentace, tak i v oblasti koordinace případu.

Posouzení přijatých podnětů ve smyslu § 6 zákona o sociálně – právní ochraně dětí:

Po přidělení přijatého podnětu pověřený zaměstnanec jako koordinátor případu zakládá dokumentaci do rejstříku podnětů (rejstřík CJ) v pomocném Systému včasné intervence a vyhodnotí míru ohrožení dítěte a naléhavost případu v rámci základního vyhodnocení za pomoci formuláře posouzení naléhavosti případu (příloha č. 48 – Posouzení naléhavosti případu). V případě, kdy jsou v rámci základního vyhodnocení identifikována rizika a míra ohrožení ve smyslu § 6 zákona o sociálně – právní ochraně dětí, zařadí neprodleně případ do základní evidence v rámci rejstříků OM nebo NOM. Ve lhůtě jednoho měsíce pak koordinátor případu vypracuje podrobné vyhodnocení na předepsaném formuláři. K vyhodnocení rizik zaměstnanec využívá metodiku pro tuto oblast (Příloha č. 30 – Vyhodnocení potřeb dítěte podle věku – metodika Lumos). V případě potvrzení ohrožení dítěte dle § 6 vypracuje individuální plán ochrany dítěte, a to ve spolupráci s dítětem a s jeho zákonnými zástupci nebo jinou osobou, odpovědnou za jeho výchovu. V rámci individuálního plánu ochrany dítěte zaměstnanec stanoví postup řešení jednotlivých dílčích cílů podle jejich závažnosti. Oznámení o osobě koordinátora případu probíhá při prvním kontaktu s klientem, kterému jsou předány potřebné kontakty a informace. Zároveň jméno koordinátora případu je uvedeno na formuláři vyhodnocení situace ohroženého dítěte a jeho rodiny a na formuláři individuálního plánu ochrany dítěte.

Pokud koordinátor případu na základě podrobného vyhodnocení zjistí, že se podezření na ohrožení nejlepšího zájmu dítěte nepotvrdilo a na základě tohoto zjištění se tedy nejedná o dítě ve smyslu § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, uvede se tato skutečnost do spisové dokumentace s náležitým zdůvodněním a spis se neprodleně ze základní evidence vyřadí.

Pokud již v základním vyhodnocení a posouzení naléhavosti případu koordinátor případu neidentifikuje žádná rizika a míru ohrožení nejlepšího zájmu dítěte, je podnět veden dále jako podnět. Tyto písemnosti pak podléhají skartačnímu a spisovému řádu městského úřadu.

Pokud nastane situace, kdy již z oznámení nebo podnětu je jednoznačné (CAN, vykázání pro domácí násilí), že se jedná o dítě podle § 6, je dítě vyhodnoceno jako ohrožené. Koordinátor případu pak ve lhůtě jednoho měsíce vypracuje podrobné vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a v případě, že se v rámci vyhodnocení skutečnosti uvedené v podnětu či oznámení potvrdí a míra a intenzita ohrožení dítěte naplňuje kritéria & 6, vypracuje IPOD ve spolupráci s dítětem a jeho zákonnými zástupci nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu.

V práci s rodinou a zjišťování relevantních informací využívá zaměstnanec sociálně-právní ochrany dětí metody sociální práce. Pro usnadnění spolupráce se základními a středními školami v oblasti podávání podrobných zpráv k jednotlivým dětem má orgán sociálně-právní ochrany dětí vytvořen dotazník, který je společně se žádostí o podání zprávy škole zaslán v elektronické podobě datovou schránkou a zároveň ho škola může využít v případě, kdy sama oznamuje důležité skutečnosti o svém žákovi orgánu sociálně-právní ochrany dětí (Příloha č. 35 – Žádost o zprávu).

Pro sociální práci v terénu má zaměstnanec sociálně-právní ochrany k dispozici formulář protokolu z jednání (Příloha č. 36 – Protokol z jednání), do kterého přímo v domácnosti rodiny nebo na jiném místě vpisuje klientem sdělované informace, které závěrem zaměstnanec a klient podepisují a tím stvrzují jejich úplnost.

Informace o evidovaném případu je všem zaměstnancům sociálně-právní ochrany dětí dostupná ve spisové službě Elisa a v základním rozsahu i v Systému včasné intervence.

8 b

Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost.

Cíle kritéria:

• Bezpečí, jistota klientů, že u naléhavých případů nebude docházet k prodlení.
• Stanovená kritéria naléhavosti případu a na ně navazující konkrétní postupy.
• Zaměstnanci znají kritéria naléhavosti případu a postupy v situacích, které byly jako naléhavé vyhodnoceny.

Každý případ sociálně-právní ochrany dětí je posouzen s ohledem na jeho naléhavost (příloha č. 48 – Posouzení naléhavosti případu). Základním a nejdůležitějším kritériem je míra ohrožení života dítěte, jeho bezpečí a zdravého vývoje. Posouzení naléhavosti je prováděno ihned na začátku práce s dítětem a rodinou, tedy ihned po přijetí oznámení případu. Pokud se na základě posouzení naléhavosti případu a základního vyhodnocení situace jedná o dítě podle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., vypracuje klíčový pracovník – koordinátor případu do jednoho měsíce podrobné vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a společně s dítětem a jeho rodinou stanoví cíle a kroky k jejich naplnění v rámci individuálního plánu ochrany dítěte. Zaměstnanci pracují zejména s externími informacemi (oznámení lékaře, policie, školy, rodičů, šetření v rodině, rozhovor s dítětem ale též anonymními sděleními). Při získání nové informace je nezbytné zhodnotit tuto informaci z pohledu jejího obsahu, ale též závažnosti a hodnověrnosti. Vždy zvažuje, zda získaná informace přímo akutně ohrožuje dítě. Měřítko míry ohrožení konkrétního dítěte nelze jednoznačně stanovit, vždy to je na individuálním posouzení koordinátorem případu s přihlédnutím k celkové situaci rodiny. Míra rizika pro dítě se stanoví s ohledem na jeho věk, potřeby, zdravotní stav, vždy se sleduje nejlepší zájem dítěte a zjišťuje se jeho názor k záležitostem, které se ho týkají. Pokud je zjištěna vysoká míra ohrožení dítěte (CAN, domácí násilí, sebepoškozování, dítě se samo obrátí na SPOD s žádostí o pomoc), obrátí se zaměstnanec na vedoucího zaměstnance, situaci zkonzultuje a řeší okamžitě. Zaměstnanec musí být schopen odůvodnit jednotlivé kroky, provedené v rámci okamžitého zásahu. Tyto okolnosti se posuzují individuálně pro každé dítě v rodině. Pokud na základě konzultace s vedoucím zaměstnancem je shledána potřeba akutního řešení situace dítěte (okamžitý odchod dítěte z rodiny), sociálně-právní ochrana spolupracuje s okresním soudem, případně orgány činnými v trestním řízení.

Pokud zaměstnanec sociálně-právní ochrany na základě posouzení naléhavosti případu a základního vyhodnocení situace dítěte zjistí, že s nejedná o ohrožené dítě podle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., spis nezakládá a dítěti sociálně-právní ochranu neposkytuje.

8 c

Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu.

Cíle kritéria:

• Zajištění koordinátora pro každý řešený případ.
• Řízení případu jedním koordinátorem, který zná své povinnosti a zodpovědnost.

Každý zaevidovaný případ, který je řešen v rámci sociálně-právní ochrany, je přidělen konkrétnímu zaměstnanci-koordinátorovi případu v souladu s přílohou č. 1 – Rozdělení činností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Pokud určený pracovník – koordinátor případu nemůže převzít z jakéhokoliv důvodu určený případ, vedoucí zaměstnanec určí, kdo tento případ bude koordinovat. Pokud se jedná o případ, kde není jednoznačné podle popisu činností jednotlivých zaměstnanců, komu případ má být přidělen, nebo se jedná o kumulaci problémů, o koordinátorovi případu rozhodne vedoucí zaměstnanec.

V případě nepřítomnosti klíčového pracovníka sociálně-právní ochrany dětí je zajištěno zastupování a po jeho návratu neprodlené předání informací o opatřeních, která byla učiněna. O všech zjištěných informacích a vykonaných opatřeních je učiněn záznam, který je součástí spisové dokumentace.

Koordinátor případu zajišťuje vypracování vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, svolává případovou konferenci, společně s dítětem a jeho rodinou tvoří Individuální plán ochrany dítěte a volí adekvátní metody sociální práce, poskytuje poradenství, konzultace, spolupracuje se školami, lékaři a dalšími subjekty, zprostředkovává návazné služby, motivuje rodinu pro využití možnosti realizace rodinné konference. Na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny volí i vhodná výchovná opatření. Koordinátor případu v případě potřeby má možnost řešit případ v rámci kazuistické supervize, případně požádat o intervizi případu vedoucího zaměstnance sociálně-právní ochrany dětí. Na případu může spolupracovat i více zaměstnanců sociálně-právní ochrany v případě kumulace problémů, koordinátor případu ale je ten, kterému byl případ ke koordinaci přidělen.

8 d

Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany pracuje maximálně s 80 rodinami, v případě kurátora pro děti a mládež se 40 rodinami. V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci pracuje maximálně se 40 rodinami.

Cíle kritéria:

• Zajištění řádného a kvalitního výkonu sociálně-právní ochrany, zajištění práva rodiny.
• Ochrana zaměstnanců před přetížením.

Z důvodu zajištění řádného a kvalitního výkonu sociálně-právní ochrany dětí každý zaměstnanec sociálně-právní ochrany pracuje v daném okamžiku maximálně s 80 rodinami, kurátor pro děti a mládež a zaměstnanec vykonávající agendu náhradní rodinné péče maximálně s 40 rodinami. Skutečný počet rodin, se kterými zaměstnanec pracuje, se odvíjí zejména od náročnosti práce s rodinou, která může být v jednotlivých případech velmi rozdílná.

Dodržování limitů je monitorováno na pravidelných poradách sociálně-právní ochrany dětí a situaci průběžně sleduje vedoucí zaměstnanec. Pokud by mělo dojít k situaci, kdy by některý zaměstnanec mohl překročit maximální stanovený limit počtu rodin, je jeho povinnosti neodkladně upozornit vedoucího zaměstnance a situace je bezodkladně řešena. Při výrazném zvýšení celkového počtu případů projedná vedoucí zaměstnanec sociálně-právní ochrany dětí s tajemníkem úřadu, aby byla přijata potřebná personální opatření.

Minimální počet rodin, se kterými zaměstnanec pracuje, je v rámci výkonu kolizního opatrovnictví stanoven na počet 15 rodin, v rámci náhradní rodinné péče a výkonu sociální kurately na počet 10 rodin.