Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Po polsku
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 

Založení města Janem Černčickým z Kácova
1501-1527

 

Jan Černčický z Kácova, ​Černčic a Krčína 1501 – 1527

Kresba Jarmily Haldové - Jan Černčický z Kácova

Jan Černčický je nejslavnější postava dějin města. Bez něho by Nové Město nad Metují neexistovalo. Zakladatel byl ušlechtilý muž. Patřil k vyšší šlechtě a ke starobylému rodu. Neoplýval však majetkem. O to je ovšem cennější, s jakou láskou budoval své město a jak mu ze svých skrovných prostředků pomáhal.
 
Jan Černčický bydlel v černčické tvrzi. Tvrz byla za kostelem sv.Jakuba na mírně vyvýšeném místě, které se na třech stranách sklání do metujské roviny. Jeho předkové patřili k panskému stavu ve dvou pokoleních.

Zakoupení Krčína

Černčický patřil k významným osobnostem východních Čech. Byl hejtmanem hradeckého kraje. V roce 1484 zakoupil od rytíře Aleše z Riesenburku (Rýzmburku) a Vřešťova krčínské panství. Celé panství mělo rozlohu asi 8550 ha. Černčický střídal v té době svůj pobyt na tvrzi černčické a krčínské.

Založení města

Jan Černčický z Kácova šel za svým plánem velmi energicky, podařilo se mu vytvořit hospodářsky zdatné dominium, a vybudovat pro ně i městské centrum. Požadované privilegium mu král Vladislav (1471–1516) poskytl majestátním listem z 24.února 1483.
 
Místo si prý Černčický vyhlédl na lovu roku 1481, kdy si uvědomil jeho obrannou hodnotu.
 
Základní kámen byl položen 10.srpna 1501 ve dvě hodiny odpoledne, jak uvádí farní pamětní kniha, v místech, kde pak byla postavena věž Zázvorka. Kámen položil sám Jan Černčický a při té příležitosti dal svému budoucímu městu jméno Nové Město Hradiště nad Methují (Medhují). Takový byl počátek tohoto menšího poddanského města, počátek jednoho z posledních městských založení v českých zemích.

Dřevěné domy

Původně bylo vyměřeno 31 městišť, ale tento počet nakonec neodpovídal počtu vystavěných domů. Už v prvních pěti letech stálo 55 a později dokonce 59 domů. Rychlost výstavby je doložena zápisy o čilém prodávání a kupování domů už v době prvních let výstavby.
 
Hospodářské středisko nevelkého panství bylo jen drobné poddanské městečko, připomínající spíše vesnici.
 
S kostelem a radnicí se zprvu nepočítalo. Černčický nechal svým poddaným na vůli, jak velké domy si postaví a jak je vybaví. Domy stály i před hradem, takže přístup k němu byl úzký a hrad byl z náměstí viditelný jen částečně. Náměstí před požárem nebylo prázdné. Kromě masných krámů v jihovýchodním rohu, kde stála i dřevěná škola, byly i další stavby.

Listina o přenesení práv na město

V roce 1503 vydal Jan Černčický městu listinu, kterou přenesl práva Krčína na nově založené město. Tato listina shořela při požáru města roku 1526 a Jan Černčický 21.června 1527 listinu z roku 1503 obnovil. Praví v ní, že přenáší práva s trhy, cly, právem vařit pivo a určuje, aby jediná krčma, která zůstává v Krčíně, odebírala pivo z nově založeného města. Nové Město dostává právo lovů, vesnice Žďár a Libchyně se všemi právy a vrchnost se vzdává práva odúmrti. Město se má řídit právem města Hradce Králové, k němuž jdou také odvolání. V listině Černčický inzeruje listinu krále Vladislava z 24. února 1483 v Praze, podle které mu král povolil svobodné nakládání se svým majetkem.

Prodej panství

Jan Černčický byl pánem Nového Města nad Metují do roku 1527. Rozhodujícím motivem, proč město prodal, byl jistě požár města roku 1526, ale jsou zde i další okolnosti. V roce 1525 odhlasoval český sněm, že nadále platí mandát krále Vladislava II. z roku 1508 proti pikartům. Roku 1526 se po tragické smrti Ludvíka Moháčského (1516–1526) ujal vlády Ferdinand I.(1526–1564), nábožensky nesnášenlivý katolík. Od něho se nedala očekávat náboženská tolerance. Černčický se v Čechách už necítil bezpečný. To je jeden z důvodů, proč se rozhodl prodat novoměstské panství a uchýlit se na Moravu, kde poměry byly rozhodně snesitelnější a kde mandát neplatil. Dalším důvodem byly velké finanční ztráty vzniklé požárem města a zadluženost, jejíž původ můžeme hledat i ve velké Janově štědrosti.
 
Jan Černčický se vždy hlásil k českým bratřím i Nové Město patrně založil jako útočiště českých bratří. Jako byl Tábor baštou husitů, tak mělo být Nové Město nad Metují baštou bratří. Prodej uskutečnil z osobních důvodů a že panství nabídl Pernštejnům, k tomu jej vedla i starost o poddané. Pernštejnové byli známí náboženskou snášenlivostí. Na jejich panstvích nebyla žádná víra pronásledována. Např. židé, vyhnaní z Prahy, se usadili v Pardubicích.
 
9.10.1527 prodal Jan Černčický novoměstské panství Vojtěchovi z Pernštejna a o dva roky později zakoupil od jeho bratra Jana na Moravě Kunštát, Lysice a Opatovice. Být vlastníkem panství na Moravě v sousedství dominia Jana z Pernštejna, který byl právě jmenován zemským hejtmanem, znamenalo pro Jana Černčického určité záruky. Černčický tak získal panství v pahorkovité krajině na pomezí Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Zakoupená městečka najdeme poblíž Letovic.

Rozsah panství

Kupní smlouva dává přesný přehled o stavu panství. Celé panství Jana Černčického, které bylo v jeho majetku 43 let, se za tu dobu značně zhodnotilo. Vesnice Bohuslavice, Spy, Chlístov, Jestřebí, Zákraví, Blažkov, Studenka a Hlohov vznikly asi mezi lety 1484 až 1527.
 
Je jisté, že Černčický prodal mnohem cennější majetek, než v roce 1484 koupil.
 
Vznik města a původní výstavba patří do období pozdní gotiky. Velký požár roku 1526 zničil vše, co nebylo z kamene, a tak se z gotiky zachovaly hradby, bašty, části sklepů a části zdí skryté v renesančním hávu. Obě brány naši neprozíraví dědové a pradědové odstranili a tím porušili středověký ráz města i ochudili Nové Město nad Metují jako památkovou rezervaci.

 

Zámek

Hrad Jana Černčického

Kresba Jarmily Haldové - Nové Město nad Metují

Jan Černčický začal jistě stavět své sídlo už před založením města. O nejstarší podobě této tvrze nebo malého hradu zprávy mnoho neříkají. Více světla bylo do nejasností vneseno při přestavbě zámku v letech 1909 až 1912, kdy se Jurkovičovi podařilo odkrýt některé původní zdi, a dále při stavebně historickém průzkumu provedeném vědeckou skupinou při Památkovém ústavu v Pardubicích. Zkoumání bylo dokončeno v roce 1991, nedlouho předtím, než byl zámek v restituci vrácen Josefu Bartoňovi.
 
Místo pro hrad Jan Černčický zvolil v severozápadní části ostrohu. Bylo to největší městiště, které svou přesnější podobu získalo až po dokončení hradeb. V těch místech dal Černčický vystavět pevný dvoupatrový palác hranolovitého tvaru, jehož jedna z delších stran splývala se západní hradbou. Téměř celý palác byl podsklepen, a byl dlouhý asi 20 m a široký 13,5 m. Přízemí bylo z čelní stěny přístupné půlkruhovým portálem, jehož zbytek ostění je v arkádové chodbě. Portálem se vcházelo do předsíně či mazhauzu, z něhož vedly dodnes zachované schody s kamenným ostěním (v místech, kam Jurkovič umístil kuchyni) do dvou komor. V přízemí patrně byla ještě jedna komora a černá kuchyně, která už nebyla podsklepena.
 
Schodiště do patra se nalézalo na vnější straně průčelní stěny. Na ně navazovala pavlač. Výška patra byla zjištěna podle ostění portálku, odkrytého při restauraci zámku. Ten je v chodbě prvního patra. Protože druhé patro bylo dřevěné, buď hrázděné nebo roubené, patrně v roce 1526 vyhořelo. Listiny po požáru zůstaly zachovány a nalézaly se asi v kamenné části stavby.
 
Před budovou bylo větší prostranství, které bylo obehnáno hradbou. Vysoká zeď byla opatřena ochozem. Opevnění bylo na každém nároží vyztuženo tříčtvrtěkruhovou baštou se střílnami. Severozápadní bašta byla vysunuta až do vnější hradby. Hradní areál byl chráněn příkopem. Mezi oběma baštami na městské straně byl zbudován hranol hradní brány a před ním padací most. Tak si Jan Černčický vybudoval vnitřní opevnění v rámci opevnění města, aby se hrad i po dobytí města mohl dál bránit.
 
Celý hradní areál odpovídal pozdně gotickému slohu. Pevnostní čtverhran se čtyřmi baštami či věžemi jako dominantami. Až 165 cm silná zeď na vnitřní straně chodby v patře dosvědčuje pevnostní ráz stavby. U východního křídla je zeď takové mocnosti jen v přízemí, protože za Waltera z Leslie bylo směrem do nádvoří přistavěno ještě 120 cm a vytvořeny slepé arkády. Jan Černčický nijak nestál o to, aby silueta jeho hradu nějak dokreslovala náměstí, neboť souhlasil se zastavěním téměř celého prostranství před hradem. Na konci jihozápadního bloku stál bratrský sbor. Tyto domy však po požáru nebyly obnoveny.
 
 
K ilustraci jednotlivých majitelů panství použity grafiky Jarmily Haldové.