Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Po polsku
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 

 

Město a zámek v letech 1621-1634

Královská komora za Ferdinanda II. 1621 – 1623

Stavovské povstání bylo 8. listopadu 1620 poraženo v bitvě na Bílé hoře. Správou českého království byl pověřen moravský katolický pán kníže Karel z Lichtensteinu. Dne 2.února 1621 dostal z Vídně příkaz zajistit padesát hlavních "viníků". Figurovalo mezi nimi i jméno novoměstského pána Rudolfa ze Stubenberku. Ten však v té době s dalšími dvěma desítkami evangelíků již nežil.
 
Všem obžalovaným byl podle císařského patentu zkonfiskován majetek. I novoměstské panství bylo zkonfiskováno.
 
Postupně v letech 1620 až 1624 bylo v Novém Městě ubytováno sedm posádek, průměrně po 40 až 50 mužích. Na kontribucích město zaplatilo přes 51 tisíc kop. V této částce nejsou zahrnuty hmotné škody, které byly též obrovské. Bylo to zvláště v době Neuhausova "kvartýru", kdy někteří měšťané přišli o veškerý svůj majetek a raději odešli z města.

Albrecht z Valdštejna 1623 – 1624

Jeden z nejzdatnějších vojevůdců třicetileté války byl bohužel v letech 1623 až 1624 pánem Nového Města nad Metují. Do jeho historie se zapsal jako nelítostný pán.
 
Roku 1604 zahájil Valdštejn vojenskou kariéru. V jeho vzestupu rozhodovaly některé okolnosti, zvláště přestoupení ke katolictví a vyženění majetku s vdovou Lukrecií, rozenou Nekšovou z Landeku. Lukrecie zemřela v roce 1614 a Valdštejn se stal vlastníkem půl miliónu zlatých. Když naverboval pro císaře Ferdinanda II.(1620–1637) už druhý pluk, byl roku 1621 jmenován vojenským velitelem Prahy a brzy i místodržícím po boku Karla z Lichtensteinu a Františka z Dietrichsteinu. Podvodnými machinacemi nabyl obrovské bohatství. V roce 1622 se oženil s Isabellou Kateřinou, dcerou císařova rádce hraběte Karla Harracha. Jako kníže z Frýdlantu zvolil za své hlavní sídlo Jičín. Vždy si počínal jako lenní pán. Později byl povýšen do stavu vévodského a jmenován byl nejvyšším vojenským velitelem s titulem generalissima.
 
Když byl v Chebu roku 1634 zavražděn, všechen jeho majetek byl zkonfiskován. Tehdy bylo celé jmění odhadnuto na deset miliónů zlatých. Valdštejn byl patrně pohřben v Mnichově Hradišti.
 
Novoměstské panství bylo pouhou kapkou v moři pozemků, které Albrecht z Valdštejna vlastnil. V roce 1622 vytvořil hlavní jádro svých statků a postupně své pozemky zaokrouhloval. Novoměstské panství koupil od císařské koruny za 85.537 kop míšeňských grošů.
 
Valdštejn byl velmi hrabivý pán a oproti svým předchůdcům neměl k Novému Městu žádný osobní vztah. Jedním z prvních jeho drastických činů bylo, že městu odňal právo vaření piva, myslivosti a krčmy. Budova pivovaru byla zbořena a zařízení prodáno. V souvislosti se zánikem pivovaru došlo i na zbourání sladovny v Zelené ulici. Dále bylo městu odňato právo myslivosti a krčínský hostinec. Jediným úspěchem po mnoha prosbách bylo potvrzení zbylých městských privilegií.
 
Nelze si pochválit ani další změnu v osobě majitele, neboť Marie Magdalena Trčková byla k poddaným ještě tvrdší. Albrecht z Valdštejna s ní vyměnil novoměstské panství za několik statků na Hradecku a za panství Kopidlno na Jičínsku.

Trčkové z Lípy 1624 – 1634

Trčkové z Lípy - kresba Jarmily HaldovéTrčkové z Lípy se o Nové Město nad Metují nijak nezasloužili. Pro Magdalenu Trčkovou znamenalo panství jen další zdroj obohacování.
 
Místem původu rodu Trčků je ves Lípa, která leží na úpatí návrší Chlum, tedy ve středu pozdějšího místa bitvy u Hradce Králové v rámci prusko – rakouské války v roce 1866. Dnešní obec Lípu míjí silnice č. 35, směr HK – (Všestary) Jičín. (MYSLIVEČEK, M. Erbovník I a II. Praha: Horizont, 1993 a 1997.)
 
Tam žili i jejich předkové Salavové z Lípy. Trčkové pocházeli původně z vladyckého rodu, ale při vzrůstu majetku a dosahování vysokých úřadů byli povyšováni do stavu panského.
 

Magdalena (1624–1629)

Magdalena se věnovala konfiskačním machinacím a hromadění majetku tak horlivě, že se Trčkové stali po Albrechtovi z Valdštejna druhými největšími pozemkovými vlastníky v zemi.
 
Na nákupech konfiskovaných statků se podílela 539.664 zlatými. Roku 1623 koupila náchodské panství za 205.000 zlatých. Oba kořistníci Valdštejn a Trčkové zaokrouhlovali své domény. Proto také došlo ke směně kopidlnského panství za panství novoměstské. Výměna byla uskutečněna roku 1624. Správním střediskem sdružených panství se stalo Opočno.

Adam Erdman (1629–1634)

Dne 4.listopadu 1628 přestoupili Jan Rudolf Trčka a jeho syn Adam Erdman ke katolictví. Magdaleně Trčkové císař povolil zůstat až do smrti luteránkou. Valdštejn, Trčka a Kinský byli švagři a později společně připravovali spiknutí na uchvácení moci. Valdštejn počítal, že se stane římským císařem nebo alespoň českým králem. Trčka měl zálusk na moravské panství Dietrichsteinů. Přestoupení ke katolictví a sňatek znamenaly pro Trčku společenský vzestup. Prvním důsledkem bylo povýšení do hraběcího stavu a potom získávání stále vyšších vojenských hodností.
 
V roce 1628 získal Adam Trčka do Valdštejnových služeb Octavia Piccolominiho, který se však později projevil jako Valdštejnův zrádce. 2. dubna 1629 prodala Magdalena Trčková novoměstské panství svému staršímu synu Adamu Erdmanovi. Trčka se tehdy stal též pánem Náchoda.

Chebská exekuce roku 1634

Povšimněme si chebské exekuce, neboť mezi jejími aktéry byli též tři majitelé Nového Města nad Metují: Albrecht z Valdštejna, Adam Erdman Trčka z Lípy a Walter z Leslie.
 
Trčka spojil svůj osud s osudem Albrechta z Valdštejna, vítězství však slavila strana císařská. Valdštejn si připravil pád vlastní nerozhodností. Ferdinand II. musel však postupovat opatrně, neboť nebylo jasné, na kterou stranu se přidá armáda. Když 21.února 1634 dostal Valdštejn zprávu, že je zbaven velení, rozhodl se prchat od Plzně směrem k Chebu. Měl 1.300 jezdců a u Stříbra se k němu připojil pluk Waltera Butlera. Při přenocování v Plané se na scéně objevil příští pán Nového Města nad Metují vrchní chebský strážmistr Walter z Leslie, který sloužil pod velitelem Chebu Johnem Gordonem. Valdštejn dorazil k Chebu odpoledne 24.února 1634 a ubytoval se ve městě v Gordonově bytě. Zde mu kurýr předal zprávu o prohlášení za psance. Walter z Leslie se stal svědkem Valdštejnových urážek císaře. Leslieova rozhodnost způsobila, že Butler i Gordon souhlasili s Valdštejnovou likvidací. Po 19. hodině vtrhli najatí vrazi do hodovní síně. Kinský, Ilov a setník Neumann brzy padli. Trčka se probil k bráně, kde byl probodnut kordem. Celá akce byla dokončena zavražděním Valdštejna v jeho dočasném bytě.

Konfiskace

Statky Adama Trčky byly zabaveny koncem března roku 1634. Magdalena Trčková (+1633) již nežila a proces byl zahájen proti starému Janu Rudolfovi Trčkovi. Možná, že právě on zavinil smrt svého syna, neboť předtím v kruhu známých neprozřetelně hovořil o Valdštejnových úmyslech.
 
Valdštejnův majetek byl odhadnut na 10 milionů zlatých, majetek Trčků na 3 miliony 700 tisíc. Z konfiskátu dostal od Ferdinanda II. W. Butler Doksy, Gordon Smidary a Skřivany, Gallas Frýdlant, Liberec a Smiřice (hodnota posledně jmenovaného panství byla odhadnuta na 215.613 zlatých rýnských), Rudolf Colloredo s bratrem Jeronymem Opočno (cena panství byla odhadnuta na 351.456 zlatých) atd.
 
Pomineme-li přímé vrahy, kteří byli odbyti zlaťáky, nejméně dostal Walter z Leslie. Bylo to novoměstské panství odhadnuté na 133.141 zlatých.
 
 
K ilustraci jednotlivých majitelů panství použity grafiky Jarmily Haldové.