Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Po polsku
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Nové Město nad Metují., Na Rychtě – Obora – les Jáselný – Vršovka – Běstviny – Spy – Nové Město nad Metují , Na Rychtě
 
 
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, autobusové nádraží ”Na Rychtě”
Výchozí bod: Východisko značených turistických cest ”Na Rychtě”
Vzdálenost: 14,4 km
Časový rozvrh: Nové Město nad Metují., Na Rychtě – Obora 35 min . (2,7 km),
Obora – les Jáselný 15 min (0.9 km),
les Jáselný – Vršovka 25 min (1,9 km),
Vršovka – hájenka Halín 40 min (2,8 km),
hájenka Halín – Běstviny 25 min (2,0 km),
Běstviny – Spy 20 min (1,5 km),
Spy – Nové Město nad Metují Na Rychtě 35 min (2,6 km)
Doba chůze: 3 hod 15 min
Zastávky: 1 hod
Výškový rozdíl: 65 m
Nejvyšší bod:
350 m.n.m. – nad Horským Předměstím
Náročnost: nenáročná trasa vedoucí převážně po neznačených cestách
Možnost občerstvení na trase: Nové Město nad Metují, Spy
Zajímavosti na trase: Obora, les Halín s bohatým bylinným podrostem, rybník Halín, pohanské pohřebiště, vyhlídková místa, uklidňující přírodní scenérie
Zastávky hromadné dopravy na trase: Běstviny, Spy
 
Nevydáme se ani na náročnou horskou tůru, ani na cestu členitou krajinou s hluboce zaříznutými údolími. Vstoupíme na okraj českých rovin, do teplého dubohabrového háje s bohatou bylinnou vegetací a pěveckým koncertem jeho ptačích obyvatel.
 
Od turistického rozcestníku Na Rychtě vyjdeme po městském okruhu směrem k náměstí. Naproti Hotelu Rambousek odbočíme doprava do ulice Čs. legií a kolem nízkých domků sejdeme až na okraj horní hrany údolních Metujských strání. Zde (500 m) odbočíme doprava. Štěrkem upravená cesta nás svede až k řece Metuji. Za mostem přejdeme krátkou rovinku a po ní zdoláme asi 300 m dlouhé stoupání kolem oplocených zahrádek. Na jeho vrcholu se vyhoupneme k poli, které bývalo zjara sadem oděným do bílého šatu rozkvetlých třešní… 400 m dlouhá rovina kolem zahrádek nás dnes svádí spíše k pohledu doleva. Mezi stromy blízkého zalesněného svahu se mihotají obrysy zámku a dalších domů historické části města.
 
Přes vrcholovou plošinu se dostaneme polní cestou. Z městského okruhu na ní doprava odbočíme v místě, kde zelená značka opět schází do údolí. Několik starých třešní u neznačené polní cesty je stále ještě živým mementem v 80. letech vykácené třešňovky. Přicházíme na kraj lesa, vrchní hranu údolní stráně Janovského potoka. Na rozcestí odbočíme doleva a z polní cesty tentokrát bloudíme zrakem vpravo po zalesněných stráních a údolní nivě. Po 500 m odbočíme doprava a lesem sejdeme k Janovskému potoku. Zjara jeho břehy září pod korunami zatím ještě neolistěných stromů barevnou mozaikou bílých sasanek, žlutých petrklíčů a orsejů i modrých plicníků. Obora je hned za mostem a po krátkém stoupání dorazíme k její hlavní bráně. Nezdržíme se a pokračujeme dále polní cestou. Přejdeme louku, vyšlápneme 350 m dlouhé stoupání v lese a na jeho konci se ocitneme 180 m od státní silnice Nové Město n.M. – Rychnov n. Kn. Zleva pomalu rozeznáme vodárenský glóbus ve Spech, na horizontu se rýsují Orlické hory.
 
Frekventovanou silnici lemovanou ovocnými stromy rychle přejdeme a pokračujeme dál rovně přes pole k lesu. 250 m cesty je rozbrázděné koly traktorů. Vítá nás starý dub, strážce temného smrkového lesa. Střed Jáselného protíná linka lesní cesty. Přímo, bez odbočování po ní projdeme i my. Po 500 m rovinatého úseku ve stínu stromů vstoupíme opět mezi pole. Dalších 500 m a v parném létě najdeme opět stín pod třešněmi na široké travnaté cestě. Ta nás dovede až k asfaltové silničce. Odbočíme doprava a projdeme kolem tabule oznamující nám, že jsme právě dorazili do Vršovky. V obci na první silniční křižovatce odbočíme doleva a mezi stříhanými živými ploty (pámelník, ptačí zob, zlatý déšť) pohodlně přejdeme na další silniční křižovatku. Nikam však neodbočíme a dále pokračujeme rovně mezi chalupou čp. 12 a nově opraveným rodinným domem s červeným soklem. Podle levé ruky se budeme řídit na další křižovatce tvaru Y. Vlevo míjíme stříhaný živý plot, vpravo kleč na mezi. 200 m a jsme na posledním rozcestí na místní komunikaci. Tentokrát odbočíme vpravo a po levé ruce necháme poslední obytné stavení.
 
Přejdeme 100 m přes pole k výběžku lesa (0,3 km) a po neznačené polní cestě odbočíme doprava. Po chvilce dorazíme k dalšímu lesnímu výběžku. Okraj dubiny sledujeme až ke druhé odbočce do lesa (0,7 km). Použijeme ji. Z ní však nikde neodbočíme a sejdeme po ní přímo mírným klesáním mezi smrkovou tyčovinou s řízou vlevo a dubinou s břízou vpravo. Klesání nás vyvede až na kraj lesa, na rozcestí tvaru Y (0,8 km). Na dosah máme před sebou kulturu mladých borovic, v dálce vidíme kostel v Bohuslavicích a v polích více vlevo komplex zemědělských staveb. Odbočíme doleva a 600 m sledujeme vpravo i vlevo bohatý bylinný podrost dubohabrového háje (zjara plný sasanek, fialek, petrklíčů, plicníků a dymnivek atd.)
 
V 1,4 km vyjdeme opět z lesa. Dejme pozor a odbočme doleva. Vrátíme se opět pod koruny stromů, ale jen na chvilku, neboť cesta nás hned přivede na hráz rybníka Halín. Přivítají nás hlasy jeho obyvatel a mohutné duby na hrázi. Tu opatrně přejdeme a po pěšině v mokřině sledujeme rybniční břeh směrem východním až na širší hluboce rozježděnou cestu (spíše lesní průsek – 1,9 km). Podaří-li se nám ho překonat (250 m) až před zalesněnou paseku, máme vyhráno. Dostaneme se totiž na zpevněnou lesní cestu a po ní až na křižovatku lesních cest. Na ni odbočíme doprava a po dlouhé rovné cestě sejdeme k opuštěné hájence Halín. U hájenky odbočíme doleva a z pole sledujeme levý okraj lesa Halín.
 
Asi v těch místech jsou v lese udávány mohyly staroslovanského pohřebiště. Z polního rozcestí (500 m od hájenky) se k lesu opět přibližujeme a v 880 m do něj vstoupíme. Překonáme stoupání a jeho vrcholu dosáhneme za lesem. Před sebou spatříme Běstviny a na horizontu vpravo Orlické hory. Alej ovocných stromů nás přivede k prvnímu stavení a ke státní silnici z Dobrušky do Nového Města n. M. Z tohoto místa nemáme jinou možnost, než další cca 2 km úsek zvládnout rychlejší chůzí po frekventované silnici až do Spů. U stavební firmy Holada a spol. odbočíme vpravo a po silnici dosáhneme vrcholu s pěknou vyhlídkou na Orlické hory. Jsme blízko středu obce, který nám připomene pohostinství a 50 m dále opravený kamenný kříž mezi dvěma seřezávanými lipami. 400 m sejdeme po silnici k Janovskému potoku a do kopce vyšlapeme asi 200 m. Napojíme se na červenou turistickou značku a ta nás povede zpět až do Nového Města nad Metují k rozcestníku Na Rychtě.
 
Ing. Jaroslav Rohulán

kláštery

Klášter

Klášter Milosrdných bratří

Klášter Milosrdných bratří založil v roce 1692 majitel novoměstského panství Jakub z Leslie ve snaze odčinit vinu rodu za vraždu Albrechta z Valdštejna. Dokončen byl Leopoldem z Leslie v roce 1767, kdy byl klášterní kostel zasvěcen narození Panny Marie.

památné / významné stromy, aleje

Tis obecný

Tis obecný

Nové Město nad Metují, ulice Českých bratří
Tis s obvodem kmene 168 cm roste u frekventované komunikace v ulici Českých Bratří, titul "Strom hrdina".

sochy

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého

Dne 11. května 1709 byla nákladem vrchnosti před Krajskou branou instalována socha Jana Nepomuckého. Stojí dodnes stále na témže místě.

Socha svatého Jakuba Většího

Socha sv. Jakuba Většího

Socha sv. Jakuba Většího, přenesená ze zbořeného kostela sv. Salvátora, stojí u kostelní zdi.

Pomník Bedřicha Smetany

Pomník Bedřicha Smetany na Husově náměstí

Pomník Bedřicha Smetany je vysoce hodnotnou ozdobou náměstí. Umístěn byl v roce 1954 do parčíku před zámkem. Autorem sochy je místní rodák, akademický sochař Josef Marek. Ztvárnil ji neobyčejně zdařile a její pojetí předčilo výtvory jiných sochařů.

Jan Černčický z Kácova

Socha Jana Černčického z Kácova

U příležitosti 500. výročí založení města byla na prostranství mezi spolkovým domem a děkanským kostelem odhalena socha zakladatele města Jana Černčického z Kácova, jejímž autorem je akademický sochař Petr Novák z Jaroměře.

Alegorie Metuje

Alegorie Metuje

Ze skalního ostrohu při vstupu na historické náměstí u Zázvorky shlíží na řeku a do údolí socha "Alegorie Metuje" od akademického sochaře Olbrama Zoubka. Odhalení sochy proběhlo dne 28. října 2006 za účasti autora sochy akademického sochaře pana Olbrama Zoubka a zástupců města.

zámky

Detail zámecké věže

Zámecká věž Máselnice

Severní hlavní zámecká věž "Máselnice",vysoká 30 sáhů (53 m), má ve výšce 25 m krytý ochoz, ze kterého je výhled do širokého okolí a na panorama Krkonoš i Orlických hor.Vnitřní úprava věže v podobě mušlových nik, bohatě modelovaných štukových medailonů s podobiznami římských panovníků a aliančními erby nade dveřmi, pochází z 2. pol. 17.stol. Schodiště z červeného xylolitu bylo upraveno v roce 1909, stejně jako parapet ochozu věže, věžní hodiny se dvěma ciferníky o průměru 1,5 m a dvěma cimbály o váze 66 a 45 kg, které svým hlasem pravidelně připomínají, že čas kvapí.

Zámek se zahradou

Zámek

Novoměstský zámek se nachází v západním cípu městské památkové rezervace, jež se rozkládá na opukovém ostrohu, ze tří stran obtékaném řekou Metují. Město spolu se zámkem je perlou, zasazenou do podhůří Orlických hor. Leží v blízkosti tzv. Zemské branky – přechodu do sousedního Polska, kudy vedla již od dávnověku obchodní cesta. Historie zámku začíná v r. 1501, kdy bylo Janem Černčickým z Kácova založeno jeho jádro v podobě pozdně gotického hradu. V jednoduchý renesanční zámek přestavěli gotický hrad Pernštejnové, Stubenberkové kteří vládli v Novém Městě celé půlstoletí, zámek dále rozšířili. Rozsáhlou barokní přestavbou prošel zámek za vlastnictví Waltera z Leslie v druhé polovině třicátých let 17. století. Současná podoba zámku i zahrady je výsledkem renovace z let 1909-1912, kterou pro rodinu Bartoňů provedl vynikající brněnský architekt Dušan Jurkovič.

městské památkové zóny

Severní fronta domů na Husově náměstí

Severní fronta domů na Husově náměstí

Severní frontu Husova náměstí tvoří domy č.p. 1202-1210, věž Zázvorka a dům č.p 1211. Severní fronta domů byla po objevu původního pernštejnského řešení průčelí a štítů rekonstruována v letech 1951 až 1954. A získala tak opět svou renesanční z podobu z 30. let 16. století s typickými "vlaštovšími ocasy". Zásluhou profesora Jana Juránka bylo Nové Město nad Metuji 3. 12. 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Východní fronta domů na Husově náměstí

Východní fronta domů na Husově náměstí

Východní fronta je tvořena domy č.p. 1212-1226. V domech č.p. 1225 a 1226 se dnes nalézá muzeum a informační centrum.

Jižní fronta domů na Husově náměstí

Jižní fronta domů Husova náměstí zahrnuje kostel Nejsvětější Trojice, dvojdům č.p. 1227 a 1228 (děkanství) a domy č.p. 1229,1230, 1231, 1232 a 1233.

Západní fronta domů na Husově náměstí

Západní fronta domů na Husově náměstí

Západní frontu domů Husova náměstí tvoří domy č.p. 1234 – 1245.

Parková úprava na místě bývalého pivovaru

Bývalý panský pivovar

Objekt panského pivovaru nalezneme už jen na dobových fotografiích. V letech 1932 až 1934 byl pivovar zbořen. Na jeho místě je dnes parčík s dětským koutkem a socha Bedřicha Smetany. Naše město má k panskému pivovaru pietní vztah, protože zde kdysi sládkoval otec Bedřicha Smetany František Smetana. Jeho synovec Václav v dalších letech přivedl pivovar k velké prosperitě.

prameny, studánky

Kašna na Husově náměstí

Kašna před zámkem

První kamenná kašna v Novém Městě nad Metují, dnes stojí v zámeckém parčíku u příjezdové cesty k zámku. Kašna je z roku 1663. Byla objednána u kameníka v Machově, který ji vyrobil z jednoho pískovcového balvanu. Její rozměry jsou 2,38 x 2,10 x 1,08 m.

drobné sakrální stavby, kříže

Detail Mariánského sloupu na Husově náměstí

Mariánský sloup na Husově náměstí

Mariánský sloup jinak též sloup Panny Marie, je barokní památka. Postaven byl v roce 1696 nákladem města z vděčnosti, že se městu vyhnula epidemie moru. Stalo se tak až 15 let po morové ráně a těch patnáct let je dokladem, že město tehdy zápasilo s finanční tísní.

Sousoší sv. Trojice

Sousoší Nejsvětější Trojice na Husově náměstí

Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí od roku 1767, kdy na náklady města bylo postaveno jako dík za ukončení kruté sedmileté války s Pruskem. Je to pískovcové rokokové sousoší na vysokém podstavci. Při zarovnávání plochy náměstí v roce 1905 musely být k sousoší přistavěny další schody.

kostely, kaple

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice na Husově nám.

Kostel Nejsvětější Trojice je bez popisného čísla a zahajuje blok domů jižní strany. Je pevně srostlý s domem č.1227. Výstavbou kostela město dostalo druhou, velmi významnou dominantu. Jeho silueta se zdvíhá vysoko nad město a tvoří zámku důstojného partnera.

prameny, studánky

Studna na Husově náměstí

Studna na Husově náměstí

V roce 2009 byly při rekonstrukci náměstí poblíž sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice odkryty čtyři klenby tvořící silně nepravidelný čtvercový půdorys. Jsou to pozůstatky rezervoáru vody.