Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Po polsku
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Východní fronta domů na Husově náměstí

Východní fronta je tvořena domy č.p. 1212-1226. V domech č.p. 1225 a 1226 se dnes nalézá muzeum a informační centrum.

Východní fronta domů na Husově náměstí

Východní fronta domů č. 1212 – 1226

 

Dům č. 1212

Před požárem roku 1526 stávaly v těchto místech tři domy. Uvolněného místa bylo použito k posílení Krajské brány. Po požáru zde bylo několik let spáleniště.
 
Objekt, postavený až v druhé vlně renesanční výstavby, stojí přímo nad útesem v blízkosti někdejší Krajské brány. Prošel tak velkými změnami, že se jeho podoba nezachovala ani v obvodových zdech. Pod jižní částí budovy je jeden gotický sklep, ostatní jsou zasypány. Dříve měl dům hrázděné patro.
 

Dům č. 1213

Objekt postavený před požárem roku 1526 byl situován jinak než dnes. Byl to gotický dům, z něhož zbyly jen sklepy. Dnešní dům zakončuje východní blok, kdežto dřívější stál v řadě. Podle pramenů i tento dům byl za pernštejnské výstavby zakončen štítem podle jednotného konceptu náměstí. Má lichoběžný půdorys. Uliční i boční průčelí je tříosé. Původní vchod byl v třetí ose od nároží. Lichoběžná vstupní síň přechází vpravo do průchodu, který je kratší než zadní komora, oddělená silnou zdí. Renesanční dvoukřídlá dispozice byla patrně doplněna uzavřením průchodů až v 17.století. Gotické sklepy jsou vychýleny pod ulici a mají kubaturu 42 m3. Dům byl v 19.století několikrát přestavován. Místopis mezi domem 1212 a 1213 už dnes nelze zjistit.
 

Dům č. 1214

Gotické sklepy jsou odchýlené od dispozice objektu, což znamená, že před ohněm roku 1526 byl dům jinak situován. Renesanční výstavba probíhala po roce 1529. V předním traktu jsou klenby z mladší renesanční fáze, změny v dispozičním řešení jsou už barokní.
 
Dům má jedno poschodí a tříosé průčelí. Toto průčelí vystupuje vypoukle před úroveň domu č.1213. Uliční trakt se dělí na tři původní prostory, střední a vstupní vlevo mají půlkruhem valené klenby s trojúhelnými výsečemi a výraznými hřebínky. Ve středním traktu vznikl dodatečným vložením zdí v 17.století menší segmentem klenutý prostor a klenuté schodiště. V plochostropém zadním traktu je vlevo tvar původní komory a vpravo protáhlý prostor původně neuzavřeného průchodu. Poschodí opakuje rozvrh i časový postup úprav přízemí. Gotické, půloválem klenuté sklepy mají kubaturu 60 m3. Původně zde byla dvoukřídlá dispozice. V 17.století byla křídla vyplněna na celkových 1.785 m3.
 

Dům č. 1215

První zmínka je k roku 1508. V roce 1548 byl stavebně rozdělen na dnešní č.1215 a č.1216. Klenby předního traktu byly vloženy dodatečně, patrně ke konci 17.století. V přízemí i patře byly provedeny klasicistní změny.
 
Do roku 1548 tvořil dům dvoukřídlý jednoposchoďový celek s č.1216. Raně renesanční fasáda s dochovaným fragmentem byla nahrazena barokním segmentovým prohnutým štítem. Průčelí předstupuje v patře čtvrtkruhovou klenbičkou s výsečemi a je zčásti kryto podloubím č.1216. Vstupní prostor vpravo, klenutý křížovou klenbou s výsečemi, vznikl předělením velké vstupní síně roku 1548. Prostor vlevo má půlkruhovou valenou klenbu se styčnými výsečemi. Klenby jsou patrně barokní. Střední trakt je pozdně renesanční, zde je hmota černé kuchyně se schodištěm. Průchod na dvůr byl v 17.století oddělen příčkou od zadní komory s trámovým stropem. Přední trakt patra je dělen zdí z poloviny 16.století a zmenšen výběžkem domu č.1216. Gotický sklep má kamennou valenou klenbu a jeho kubatura je 274 m3.
 

Dům č. 1216

Je připomínán k roku 1508. Roku 1548 byl po pernštejnské renesanční výstavbě od domu 1515 oddělen. Barokně byl upravován ke konci 17.století a po ohni roku 1725. Z té doby je úprava průčelí a štítu. Pozdní klasicismus znamenal změnu dispozice přízemí a prvního patra.
 
Po oddělení č.1215 dům zachoval hmotu jednoposchoďového domu. Raně renesanční dvouosou fasádu změnily barokní a pozdější úpravy: Na profilovanou korunní římsu vystupuje pozdně barokní obloukový zvlněný štít s profilovanou římsou a okénkem. Podloubí, otevřené do boku a čelně dodatečně přizděnými stlačenými oblouky bez profilace, tvoří jedno a čtvrt pole křížové klenby s hřebínky. Vstupní síň, klenutá valeně půlkruhem, je ve středním traktu dělena hloubkovou zdí. Zadní trakt s trámovým záklopovým stropem vznikl po polovině 16.století uzavřením volného výběžku dvora z prostorových důvodů. V patře se zachoval původní zadní trakt a výběžek do hmoty č.1215. Sklep je patrně z poloviny 16.století a má kubaturu 59 m3.
 

Dům č. 1217

Zpráva o něm je až z roku 1525 a to z toho důvodu, že teprve tehdy změnil majitele. Rozvrh přední části přízemí je raně renesanční, klenby předního traktu z mladší renesanční etapy, zadní trakt byl upravován barokně. Průčelí má zbytky renesančních maleb. Roku 1868 bylo přestavěno první patro.
 
Zachována je hmota renesančního objektu a dispozice přízemí a popředí patra. Přední trakt je valeně zaklenut, a to ve větší síni vpravo se styčnými výsečemi a hřebínky pozdně renesančního původu. Téhož původu je masivní bývalá černá kuchyně uprostřed a vpravo. Zadní trakt zaujímá plochostropá komora vpravo a valeně klenutý průchod se styčnými výsečemi a mírnými hřebínky vlevo. Zadní průčelí je patrně barokní. Podloubí, otevřené do náměstí dvěma nestejnými mírně stlačenými oblouky arkád, má dvě nestejně velká křížová pole s hřebínky. Přední trakt má původní dělení křížem. Vpravo nad podloubím je necková klenba s koutovými a trojúhelnými výsečemi, nad přízemní síní křížová klenba, obě pozdně renesanční. Gotické sklepy s půloválovou kamennou klenbou mají kubaturu 623 m3.
 

Dům č. 1218

Z tohoto domu jsou zachovány jen boční obvodové zdi a fragmenty v dvojici arkád a v domovní a hloubkové zdi přízemí. Velký gotický sklep v popředí má kubaturu 120 m3.
 

Dům č. 1219

V pramenech se dům objevuje roku 1507. Raně renesanční dispozice z hlavní fáze výstavby po roce 1529 doplněna vestavěním raně barokních a klasicistních kleneb. Roku 1865 byl dům pronikavě adaptován v prvním patře včetně průčelní zdi.
 
Dům má novodobou pětiosou fasádu, jejíž raně renesanční podoba, doložená fragmentem cihlově kordonové římsy, měla plochu 145 m2. Podloubí, otevřené dvojicí nestejných arkád, má dvě křížová pole s motivy raně renesančních přetínajících se hřebínků. Přední trakt má tři hloubkové místnosti s půlkruhově valenými klenbami a dvojicemi styčných výsečí s hřebínky. Střední sahala až k původnímu schodišti vlevo uprostřed a k černé kuchyni vpravo dispozice. Zadní trakt má vpravo velkou plochostropou komoru, vlevo patrně až v baroku uzavřenou a stlačeně valeně zaklenutou chodbu. Poschodí obsahuje nepatrné úseky zdí. Raně renesanční dvoukřídlá dispozice měla obestavěný prostor v nadzemní části 2.821 m3. Sklep z raně renesanční výstavby má kubaturu 183 m3.
 

Dům č. 1220

Dům je zmiňován již roku 1507. V tomto objektu vznikl požár, který roku 1526 zničil celé město. Dům byl obnoven mezi lety 1531 až 1536. O rok později je zmínka o průčelí. Klenby v přízemí jsou pravděpodobně až z druhé renesanční etapy. Zadní trakt je z druhé poloviny 17.století. Klasicistní přestavba prvního patra je z první poloviny 19.století. Štít je pozdně barokní.
 
Dům má hladkou tříosou fasádu. Zvlněný štít je rámován profilovými římsami. Podloubí má dvě křížová pole s hřebínky a dvě půlkruhové arkády. Atypická dispozice přízemí má vpravo vpředu síň s půlkruhem valenou klenbou a styčnými výsečemi, uprostřed pozdně renesanční vřetenové schodiště, vzadu široký průchod s barokní segmentovou klenbou a vykládky. Vlevo vpředu je síň půlkruhem valeně klenutá se styčnými výsečemi, uprostřed černá kuchyně, vzadu nápadně užší komora s valenou klenbou a nesouhlasnými výsečemi s hřebínky. Poschodí je novodobé. Gotické sklepy mají kubaturu 150 m3.
 

Dům č. 1221

První zmínka je z roku 1509. K nové stavbě bylo přikročeno brzy po požáru. V roce 1532 již stál portál v přízemí s letopočtem 1531. Dodatečně připojeno loubí a štíty, význačné části z nich jsou zachovány. Převážná část klenby v přízemí a patře je z mladší renesanční fáze, zadní trakt byl upravován po požáru 1639.
 
Dům má dvouosou fasádu členěnou římsami, trojúhelný štít a řadu fragmentů raně renesanční fasády. Podloubí, otevřené dvojicí téměř půlkruhových arkád, má dvě křížová pole s hřebínky. Vpravo je původní portál, za ním vstupní síň s celou a poloviční klenbou s hřebínky. Dozadu pokračuje valeně klenutý průchod. Levý hloubkový trakt obsahuje tři prostory za sebou s valenými klenbami a styčnými výsečemi. Hloubkově dělené patro má vlevo místnost s valenou klenbou a styčnými výsečemi, vpravo tři pole křížové klenby s polopilířky. Střední trakt zaujímá vlevo černá kuchyně, vpravo schodišťová síň valeně klenutá se styčnými výsečemi. Zadní snížený plochostropý trakt byl v baroku předělen, vpravo zaklenut segmentem. Přední sklep je raně renesanční, zadní je gotický.
 

Dům č. 1222

Domovní znamení č.p. 1222Dům je uváděn k roku 1507. Raně renesanční výstavbě patří přední část domu s podloubím, v zadní části objekt upravován v druhé polovině 18.století a znovu v roce 1874. První poschodí klasicistně přestavěno a upraveno v roce 1926. Novodobé průčelí má zbytky renesančních štítů.
 
Dům má hladkou, asymetricky tříosou fasádu s atikou a barokním štítem s obloučkem a proláklými, odstupňovanými rameny. Podloubí má dva nestejné oblouky a dvě křížová pole s hřebínky. Vstupní síň vpravo má neckovou klenbu, přecházející ve valenou se styčnými výsečemi. Místnost vlevo má dvě křížová pole s hřebínky a úsek valené klenby. Kolem pozdně barokního schodiště se zalamuje chodba pod valenou klenbou s výsečemi a končí vlevo vzadu pod segmentovou klenbou podél novodobě změněné zadní komory. V poschodí je původní jen úsek zdi nad podloubím. Raně renesanční zadní a složité gotické přední sklepy mají kubaturu 211 m3. Obestavěný prostor celého objektu je 2.967 m3.
 

Dům č. 1223

Domovní znamení č.p. 1223Zpráva o něm je z roku 1507. Obnoven byl brzy po požáru, předek byl dodatečně přestavěn za pernštejnské výstavby v letech 1532 až 1534. Přední část domu je raně renesanční. Zadní díl byl změněn barokními úpravami v 17. a 18.století. Barokně opravený štít je částečně zachovalý. Objekt přestavován ve třetí čtvrtině 19.století, hlavně v patře.
 
Dům má hladkou douosou fasádu s atikou a pozdně barokním štítem s obloučkem a proláklými, zalomenými rameny. Podloubí se dvěma poli křížových kleneb s hřebínky se otevírá půlkruhovou a segmentovou pozdější arkádou. Vstupní síň vpravo má valenou klenbu s pětibokými výsečemi z poloviny 17.století. Vlevo za silnou renesanční zdí je prostor většinou valeně klenutý se styčnými výsečemi a hřebínky. Vzadu vlevo je velká komora z roku 1530 s půloválnou pozdně renesanční valenou klenbou s trojúhelnými výsečemi, vpravo valeně klenutý průchod s křížovými výsečemi. Při dělicí zdi nesou barokní hloubkovou zeď poschodí silné polopilíře. Ve středním traktu vede schodiště, vybudované v polovině 17.století, do síně v patře s valenou klenbou, trojúhelnými výsečemi s přetínavými hřebínky vedle masivní černé kuchyně. Zadní trakt má průčelí se štítem, hloubkovou zeď a dvě úzké klenuté místnosti nad sebou vpravo a úpravy v polovině 17.století. Přední gotické a renesanční sklepy mají kubaturu 205 m3.
 
V domě bydlel u své dcery Anny Cihlářové otec Bedřicha Smetany František Smetana a v roce 1857 zde zemřel. Připomíná to tabulka na domě.
 

Dům č. 1224

První zpráva je k roku 1507. Dům byl po požáru obnoven pernštejnskou vrchností a dokončen roku 1535. Velká prostorná síň s prostory v předním traktu s klenbami jsou z konce 16.století. Dům byl radikálně přestavěn v zadní polovině a v prvním poschodí v roce 1870. V této době byla odstraněna dvojice štítů. Novodobá úprava fasády je z roku 1936.
 
Dům si zachoval podloubí se dvěma nepravidelnými křížovými poli, otevřené čelně půlkruhovou a segmentovou, bočně půlkruhovou arkádou na barokně obezděných pilířích a s mohutným barokním opěrákem ve styku s č.1223. Přízemí obsahuje vstupní síň vlevo, která má na příložkách a polopilířích vložená tři křížová pole s hřebínky. Vpravo následují za sebou tři místnosti, dvě z nich s pozdně renesanční valenou klenbou s výsečemi. Gotickým půloválem klenutý sklep má kubaturu 70 m3. Dům byl přestavěn v rozsahu původně obestavěného prostoru.

Dům č. 1225
masné krámy a škola 

Tento dům jsou bývalé masné krámy a škola, později městský úřad, nyní spolkový dům, muzeum a informační centrum. Topografie tohoto prostoru, kdy vznikalo město, je nejasná. Před požárem zde stála řada čtyř až šesti domů, z nichž jeden zřejmě byl školou.
 
Po požáru zde byly po roce 1526 postaveny dřevěné masné krámy a v jejich sousedství směrem ke kostelu dřevěná škola. Ze zástavby před požárem zůstal jen gotický sklep, který s dispozicí pozdějšího zděného domu nesouvisí.
 
Dnešní stavba je z mladší renesanční fáze, z let 1589 až 1595. R. 1591 stavba pokročila natolik, že masné krámy začaly znovu sloužit, ale další úpravy se protáhly do roku 1595, neboť až toho roku byla škola slavnostně vysvěcena a předána veřejnosti. Umístěna byla v prvním patře budovy.
 
Zřejmě se zprvu počítalo s výstavbou masných krámů a školy zvlášť. Škola musela být blízko fary a protože v tomto rohu náměstí bylo už málo místa, byla škola postavena přímo na krámech.
 
V roce 1825 byl zvýšen zadní díl o druhé patro, štíty do náměstí byly později sneseny. V zadní části přízemí za masnými krámy byly jatky. V roce 1863 byly zrušeny a stále bylo pro ně hledáno vhodné místo - na zadomí za kostelem, pak za klášterem, 1873 v domě 1041 a od roku 1895 na návrh Františka Mervarta na Špitálském kopci v nové budově. V roce 1864 bylo vyzdviženo druhé poschodí i v přední části budovy. Roku 1874 byly zrušeny masné krámy a řezníci sekali maso na podsíních, kde měli špalky a věšáky na maso. Jako poslední se do vlastního krámu stěhoval v roce 1893 František Škvára. Adaptace pro městský úřad byla provedena v roce 1893 v souvislosti s otevřením nové školy roku 1892 v Dlouhé (Komenského) ulici.
 
Budova stojí volně na křídle východního bloku náměstí, už bez arkád. Mezi tímto domem a domem č.1224 vede úzká ulička. Oba domy jsou propojeny oblouky. Renesanční fasáda původně jednopatrové budovy je patrná na vyobrazení z roku 1850 (viz Tomkovu kolorovanou kresbu v Rydlově kronice). Budova měla v přízemí do masných krámů velký klenutý vjezd. Při nároží je vybavena dvoukřídlými slunečními hodinami s latinským nápisem: Hora ruit, respice finem. Iuste vive et cole Deum. (Hodiny ubíhají, mysli na konec. Žij spravedlivě a cti Boha).
 
Hora ruit, respice finem...
 
Atiku s třemi okénky a s volutami na bocích oddělovaly jednoduše profilované římsy od patra a dvou trojúhelných štítů. Přízemí má původní dispozici se střední lodí a s přilehlými masnými krámy. Za silnou zdí pokračuje třemi prostory propojenými půlkruhovými arkádami a přístupnými ze dvora. Přízemí je celé klenuto křížovými poli s hřebínky. Poschodí, jež až do nedávné doby bylo přístupné vnějším schodištěm z jižní strany, zachovalo jen původní obvodové zdi a bylo patrně jednoduchým plochostropým trojtraktem.
 
Dvojitá střecha s úžlabím uprostřed byla zdobena věžičkou se zvoncem ke svolávání žáků. Kdy byla věžička zrušena, není známo. Jinak budova měla podobný vzhled jako ostatní domy na náměstí. Požár v roce 1724 školu zničil. Při obnově budovy byly dřevěné schody nahrazeny kamenným schodištěm.
 
Zlepšení interiéru probíhalo v letech 1810 až 1814. Například učitel měl nyní už byt o dvou místnostech. Budova sice nebyla nikdy prodávána, takže chybí srovnání stavebních nákladů s tržním kurzem, ale obestavěný prostor odpovídá průměru. Vnitřní vybavení postrádá nákladný vlašský komín nad černou kuchyní a podklenuté schodiště, ale naproti tomu tato budova byla vybaveana vnějším schodištěm a na rozdíl od řady měšťanských domů má důsledně zaklenutý přízemek solidními křížovými klenbami.
 
V roce 1893 byla zrušena radnice v domě č.1209 a městský úřad byl přenesen do budovy č.1225, která byla adaptován. V přízemí byla po masných krámech zřízena hasičská zbrojnice. Umožnil to vysoký a široký vjezd. V prvním poschodí byly umístěny kanceláře a v druhém zasedací síň, městská spořitelna a byt pro důchodního.
 
V letech 1924 a 1925 byla radnice rekonstruována a zároveň došlo k úpravě zasedací síně. Tehdy byly objeveny nástěnné malby a nápisy, které napovídají, že v budově byla tři sta let škola. Např. obraz muže a nápis: Si fas est omnes pariter pereatis avari. (Je-li spravedlonost, vy lakomci všichni zahynete). U okna pak červenou hrudkou napsaná písmena: W S P. Byly i další nápisy i malby, ale více poškozené.
 
V roce 1981 byla budova velkolepě přebudována. Vnější schodiště přestalo být komunikačním prvkem, hasičská zbrojnice byla zrušena a z tohoto prostoru byla vytvořena vstupní hala, z níž vedou schody do prvního patra. Rok 1994/5 byl ve znamení nové rekonstrukce, spojené s výměnou vchodových dveří oken, střechy a novou fasádou.
 

Dům č. 1226
Hradební dům - Městské muzeum

Viz též zprávu o domě č.1224. Zmiňován poprvé roku 1539. Jako zadní dům č.1224 byl přistavěn k pozdně gotické baště, která byla součástí hradebního opevnění. Postaven byl v letech 1536 - 1539. Tomuto období patří základní organismus domu v přízemí a patře. Malby v okenních špaletách v prvním patře jsou z druhé čtvrtiny 18.století. Mají portrétní motivy v kartuších.
 
Jak již bylo naznačeno, dům je součástí půlválcové hradební bašty. Zachovává hmotu, rozvrh a klenby původního jednoposchoďového domu. Přední trakt přízemí překlenuje valeně průjezd uličky zadomí za domem č.1224. Vstupní renesanční síň s přetínavě profilovaným ostěním obdélného portálu má valenou klenbu a jedno křížové pole s hřebínky. Síň vlevo má křížové pole a tři výseče s hřebínky ve výklenku bašty. V poschodí má síň nad průjezdem valenou klenbu. Místnost vnějšího traktu vlevo je klenuta křížovým polem a výsečemi ve výklenku bašty. Sklep původně patrně chyběl.
 
Tento dům byl oddělen od domu 1224 roku 1569.
 
V tomto domě býval umístěn městský archiv. Bylo štěstím, že se přestěhoval do okresního archivu, protože ve vlhkém prostředí podléhal zkáze. Později byl dům renovován pro městské muzeum.
 
Městské muzeum
 

GPS: 50° 20′ 39.73″N  16° 9′ 7.644″E

zobrazit v mapě

Kategorie

městské památkové zóny

Adresa


Nové Město nad Metují