Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Po polsku
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 
 
 
Nové Město nad Met., Na Rychtě - Nové Město n. M., náměstí - OhnišovJanov – Tis – RokoleNový Hrádek – Peklo – Nové Město nad Met, Na Rychtě
 
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, autobusové nádraží ”Na Rychtě”
Výchozí bod: Východisko značených turistických cest ”Na Rychtě”
Vzdálenost: 26,7 km
Časový rozvrh:
Turistické rozcestí Na Rychtě - Nové Město n. M., náměstí 10 min (0,7km),
Nové Město nad Met., náměstí - Ohnišov 95 min (7,2 km),
Ohnišov - Janov 45 min (3,4 km),
Janov - Tis 10 min (0,8 km),
Tis - Rokole 15 min (1,0 km),
Rokole - Nový Hrádek, náměstí 25 min (1,7km),
Nový Hrádek, nám. – Peklo 80 min (6,4 km ),
Peklo - Nové Město nad Met., Na Rychtě 70 min (5,5 km)
Doba chůze: 5 hod 50 min
Zastávky: 2 hod 10 min.
Výškový rozdíl: 290 m
Nejvyšší bod: Nový Hrádek - 570 m
Náročnost: nenáročná trasa vedoucí převážně po značených turistických cestách
Možnost občerstvení na trase: Nové Město nad Metují, Ohnišov, Janov, Tis, Rokole, Nový Hrádek, Peklo
Zajímavosti na trase: údolí Janovského potoka, Rokole - poutní místo, údolí Olešenky, údolí Metuje, uklidňující přírodní scenérie
Zastávky hromadné dopravy na trase: Ohnišov, Janov, Tis, Rokole, Nový Hrádek, Peklo

 

26 km pochodu by nás nemělo odradit. Sevřené údolí Janovského potoka si oblíbíme, stejně jako malebnou členitou krajinu podhůří Orlických hor. Louky, pastviny a lesy obeplouvají drobné vísky i větší obce posazené podél potoků i rozbíhající se do okolních strání . Krátké spočinutí na známém poutním místě v Rokoli,pohledy z novohradeckých výšin i delší pochod podél hlučící Olešenky a Metuje umocní náš celodenní zážitek.
 
Po souběhu červené, modré, zelené a žluté přejdeme od Rychty na náměstí. Modrou a zelenou značku opustíme kousek pod ním a kolem nejstaršího tisu v okrese Náchod sejdeme po červené a žluté značce až na most přes Metuji. Za mostem se dáme po červené doprava po hlavní silnici. Ale jen 160 m, neboť odbočíme na schodiště. Vystoupáme 190 m lesem (buk, habr, klen, dub, smrk) na horní hranu opukového svahu. Nad lesem, vlevo u cesty nepřehlédneme železný kříž věnovaný padlým v prusko-rakouské válce v roce 1866. Projdeme kolem oplocených zahrádek až na úzkou asfaltovou silničku na vrcholu stoupání a po ní až na hlavní silnici. Na rozcestí si povšimneme kamenného kříže mezi dvěma stromy. Červená nás vede dál do vsi, ale po 130 m odbočuje za prvním stavením ze silnice doleva na polní cestu a Spům se tak vyhneme. Přejdeme pole až do smíšeného lesa s převahou listnáčů. Před sebou máme cca 5 km poklidné cesty proti toku Janovského potoka. Budeme procházet po dřevěných lávkách úzkými skalními soutěskami v novoměstských fylitech, místy neobhospodařovanými loukami na potočních naplaveninách, úbočím zalesněných strání, ale také po horní hraně údolí. Na loukách, v údolí i v listnatých lesích na jaře spatříme trsy žlutých petrklíčů, koberečky bílých sasanek, fialky i plicníky. V polovině cesty do Ohnišova vystoupíme na hráz chovného rybníka v Zákraví. Živé sochy rybářů na březích vyruší z klidu jen občasné šplouchnutí vody nebo hukot jedoucího automobilu . Držíme se stále červené značky, na pasekách ji i hledáme, do Ohnišova nás však přivede potok. Po 4,8 km pochodu údolím se ocitneme na hlavní silnici, odbočíme do leva a po 400 m dorazíme k autobusové zastávce, prodejně potravin a pohostinství na křižovatce.
 
Proti toku Janovského potoka pokračujeme dál po červené. Obci projdeme po asfaltové místní komunikaci kolem regulovaného toku a koupaliště. Po 1,5 km mineme rekreační chaty a o chvilku později dvě samoty. Ve 2,8 km červenou značku opustíme na hrázi dalšího rybníka. Doleva odbočíme po žluté značce . Vyjdeme na pravou hranu údolí a hned spatříme jednotlivá stavení obce Janov, Po úzké silničce se téměř po rovině mezi přídomními zahradami dostaneme až na státní silnici k prodejně potravin a k autobusové zastávce. Od turistických směrovek se vydáme po modré k Tisu. Krátký 800 m dlouhý úsek překonáváme po silnici. Vpravo si všimneme po 500 m železného kříže na kamenném podstavci. Ohlédneme-li se, spatříme typickou krajinu podhůří Orlických hor. Střed Tisu nám připomene kaplička a kamenný kříž po levé straně silnice. Z Tisu budeme sledovat ještě 340 m modrou značku.. Ta nás však v silničním stoupání opustí. My neodbočíme, ale pokračujeme dále po silnici až na vrchol. Před sebou uvidíme Sendraž a Sendražský kopec, vpravo v lese zříceninu hradu Frymburka, Nový Hrádek a větrné elektrárny nad ním. Z údolí se nám zjevuje věžička kostelíka v Rokoli, vlevo pak v údolí obec Bohdašín. Pohledu zpět dominují Orlické hory s pestrou mozaikou zvlněných polí, luk, pastvin a lesů v podhůří. Z vyhlídkového bodu sejdeme doprava a travnatou cestou dorazíme po chvilce ke známému mariánskému poutnímu místu. Zděná kaple byla postavena v roce 1859 na místě původní dřevěné. Kostel P. Marie je z roku 1930. Naši pozornosti neunikne ani dřevěná Loreta s obrazy bolesti P. Marie. Kamenná křížová cesta z r. 1874 je v lesíku za silnicí. Od pohostinství Rokol se vydáme po silnici dolů k říčce Olešence. Přejdeme křižovatku, odbočíme doleva a překonáme 1,7 km dlouhé stoupání až na náměstí v Novém Hrádku. Dosáhli jsme nejvyššího bodu na trase.
 
Po odpočinku se již budeme vracet zpět k Novému Městu nad Metují. Po Jiráskově červeně značené cestě scházíme ulicí mezi řadovou zástavbou směrem k hradu Frymburku. Na rozcestí u kamenného kříže odbočíme doprava a za posledním stavením se dostaneme na úzkou pěšinu. 500 m ,,pád”, do hlubokého údolí Olešenky bez problémů zvládneme po úzké lesní cestě. Na údolní komunikaci přejdeme u Kovodružstva. Červená odbočuje doprava a až do Pekla nás povede dalších 5,5 km. Návrat do Nového Města nad Metují podél Metuje již známe z popsané trasy z Pekla.
 
Ing. Jaroslav Rohulán

drobné sakrální stavby, kříže

Mariánské poutní místo Rokole

Poutní místo Rokole

Mariánské poutní místo s pramenem a lesní Křížovou cestou se nachází u silnice ze Slavoňova na Nový Hrádek. Pěšky nebo na kole je z Nového Města též přístupná údolím Olešenky z Pekla.

jiné zajímavosti

Bartoňova útulna v Pekle

Peklo

Osada Peklo se nachází v hlubokém údolí řeky Metuje. Najdete zde stejnojmennou výletní restauraci, dílo architekta Dušana Jurkoviče.

kláštery

Klášter

Klášter Milosrdných bratří

Klášter Milosrdných bratří založil v roce 1692 majitel novoměstského panství Jakub z Leslie ve snaze odčinit vinu rodu za vraždu Albrechta z Valdštejna. Dokončen byl Leopoldem z Leslie v roce 1767, kdy byl klášterní kostel zasvěcen narození Panny Marie.

sochy

Alegorie Metuje

Alegorie Metuje

Ze skalního ostrohu při vstupu na historické náměstí u Zázvorky shlíží na řeku a do údolí socha "Alegorie Metuje" od akademického sochaře Olbrama Zoubka. Odhalení sochy proběhlo dne 28. října 2006 za účasti autora sochy akademického sochaře pana Olbrama Zoubka a zástupců města.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého

Dne 11. května 1709 byla nákladem vrchnosti před Krajskou branou instalována socha Jana Nepomuckého. Stojí dodnes stále na témže místě.

Socha svatého Jakuba Většího

Socha sv. Jakuba Většího

Socha sv. Jakuba Většího, přenesená ze zbořeného kostela sv. Salvátora, stojí u kostelní zdi.

Pomník Bedřicha Smetany

Pomník Bedřicha Smetany na Husově náměstí

Pomník Bedřicha Smetany je vysoce hodnotnou ozdobou náměstí. Umístěn byl v roce 1954 do parčíku před zámkem. Autorem sochy je místní rodák, akademický sochař Josef Marek. Ztvárnil ji neobyčejně zdařile a její pojetí předčilo výtvory jiných sochařů.

Jan Černčický z Kácova

Socha Jana Černčického z Kácova

U příležitosti 500. výročí založení města byla na prostranství mezi spolkovým domem a děkanským kostelem odhalena socha zakladatele města Jana Černčického z Kácova, jejímž autorem je akademický sochař Petr Novák z Jaroměře.

zámky

Detail zámecké věže

Zámecká věž Máselnice

Severní hlavní zámecká věž "Máselnice",vysoká 30 sáhů (53 m), má ve výšce 25 m krytý ochoz, ze kterého je výhled do širokého okolí a na panorama Krkonoš i Orlických hor.Vnitřní úprava věže v podobě mušlových nik, bohatě modelovaných štukových medailonů s podobiznami římských panovníků a aliančními erby nade dveřmi, pochází z 2. pol. 17.stol. Schodiště z červeného xylolitu bylo upraveno v roce 1909, stejně jako parapet ochozu věže, věžní hodiny se dvěma ciferníky o průměru 1,5 m a dvěma cimbály o váze 66 a 45 kg, které svým hlasem pravidelně připomínají, že čas kvapí.

Zámek se zahradou

Zámek

Novoměstský zámek se nachází v západním cípu městské památkové rezervace, jež se rozkládá na opukovém ostrohu, ze tří stran obtékaném řekou Metují. Město spolu se zámkem je perlou, zasazenou do podhůří Orlických hor. Leží v blízkosti tzv. Zemské branky – přechodu do sousedního Polska, kudy vedla již od dávnověku obchodní cesta. Historie zámku začíná v r. 1501, kdy bylo Janem Černčickým z Kácova založeno jeho jádro v podobě pozdně gotického hradu. V jednoduchý renesanční zámek přestavěli gotický hrad Pernštejnové, Stubenberkové kteří vládli v Novém Městě celé půlstoletí, zámek dále rozšířili. Rozsáhlou barokní přestavbou prošel zámek za vlastnictví Waltera z Leslie v druhé polovině třicátých let 17. století. Současná podoba zámku i zahrady je výsledkem renovace z let 1909-1912, kterou pro rodinu Bartoňů provedl vynikající brněnský architekt Dušan Jurkovič.

městské památkové zóny

Severní fronta domů na Husově náměstí

Severní fronta domů na Husově náměstí

Severní frontu Husova náměstí tvoří domy č.p. 1202-1210, věž Zázvorka a dům č.p 1211. Severní fronta domů byla po objevu původního pernštejnského řešení průčelí a štítů rekonstruována v letech 1951 až 1954. A získala tak opět svou renesanční z podobu z 30. let 16. století s typickými "vlaštovšími ocasy". Zásluhou profesora Jana Juránka bylo Nové Město nad Metuji 3. 12. 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Východní fronta domů na Husově náměstí

Východní fronta domů na Husově náměstí

Východní fronta je tvořena domy č.p. 1212-1226. V domech č.p. 1225 a 1226 se dnes nalézá muzeum a informační centrum.

Jižní fronta domů na Husově náměstí

Jižní fronta domů Husova náměstí zahrnuje kostel Nejsvětější Trojice, dvojdům č.p. 1227 a 1228 (děkanství) a domy č.p. 1229,1230, 1231, 1232 a 1233.

Západní fronta domů na Husově náměstí

Západní fronta domů na Husově náměstí

Západní frontu domů Husova náměstí tvoří domy č.p. 1234 – 1245.

Parková úprava na místě bývalého pivovaru

Bývalý panský pivovar

Objekt panského pivovaru nalezneme už jen na dobových fotografiích. V letech 1932 až 1934 byl pivovar zbořen. Na jeho místě je dnes parčík s dětským koutkem a socha Bedřicha Smetany. Naše město má k panskému pivovaru pietní vztah, protože zde kdysi sládkoval otec Bedřicha Smetany František Smetana. Jeho synovec Václav v dalších letech přivedl pivovar k velké prosperitě.

památné / významné stromy, aleje

Tis obecný

Tis obecný

Nové Město nad Metují, ulice Českých bratří
Tis s obvodem kmene 168 cm roste u frekventované komunikace v ulici Českých Bratří, titul "Strom hrdina".

prameny, studánky

Kašna na Husově náměstí

Kašna před zámkem

První kamenná kašna v Novém Městě nad Metují, dnes stojí v zámeckém parčíku u příjezdové cesty k zámku. Kašna je z roku 1663. Byla objednána u kameníka v Machově, který ji vyrobil z jednoho pískovcového balvanu. Její rozměry jsou 2,38 x 2,10 x 1,08 m.

drobné sakrální stavby, kříže

Detail Mariánského sloupu na Husově náměstí

Mariánský sloup na Husově náměstí

Mariánský sloup jinak též sloup Panny Marie, je barokní památka. Postaven byl v roce 1696 nákladem města z vděčnosti, že se městu vyhnula epidemie moru. Stalo se tak až 15 let po morové ráně a těch patnáct let je dokladem, že město tehdy zápasilo s finanční tísní.

Sousoší sv. Trojice

Sousoší Nejsvětější Trojice na Husově náměstí

Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí od roku 1767, kdy na náklady města bylo postaveno jako dík za ukončení kruté sedmileté války s Pruskem. Je to pískovcové rokokové sousoší na vysokém podstavci. Při zarovnávání plochy náměstí v roce 1905 musely být k sousoší přistavěny další schody.

kostely, kaple

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice na Husově nám.

Kostel Nejsvětější Trojice je bez popisného čísla a zahajuje blok domů jižní strany. Je pevně srostlý s domem č.1227. Výstavbou kostela město dostalo druhou, velmi významnou dominantu. Jeho silueta se zdvíhá vysoko nad město a tvoří zámku důstojného partnera.

prameny, studánky

Studna na Husově náměstí

Studna na Husově náměstí

V roce 2009 byly při rekonstrukci náměstí poblíž sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice odkryty čtyři klenby tvořící silně nepravidelný čtvercový půdorys. Jsou to pozůstatky rezervoáru vody.