Počitadlo přístupů
Návštěvnost:
ONLINE: 52
DNES: 917
TÝDEN: 3532
CELKEM: 1912602
Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Nové Město nad Met., informační centrum na Husově náměstí - náměstí Republiky – po schodech k Horákovu mlýnu – doleva přes most – druhou odbočkou doprava po městském okruhu (zelenobílé značení) – Husův kámen – Pavlátova louka – Rezek, kaplička sv. Barbory. Zpět po asfaltové silnici (Rezecká ulice), za mostem doleva (ulice Pod Hradbami), poté doprava na Husovo náměstí.
| Příjezdové místo: |
Nové Město nad Metují, autobusové nádraží „Na Rychtě“
|
| Výchozí bod: | Informační centrum na Husově náměstí |
| Vzdálenost: | 4,2 km |
| Časový rozvrh: |
IC – most přes Metuji (0,4 km) – odbočka doprava (0,2 km) –Husův kámen (0,2 km) – Pavlátova louka (1,0 km.), studánka (0,3 km)
|
| Doba chůze: | 1 hod. 40 min. |
| Zastávky: | 2 hod. |
| Výškový rozdíl: | 45 m. |
| Nejvyšší bod: | Husovo náměstí 335 m |
| Náročnost: | nenáročná trasa vedoucí převážně po značených turistických cestách |
| Možnost občerstvení na trase: | restaurace na Husově náměstí |
| Zajímavosti na trase: | Galerie Zázvorka, vyhlídka z ulice U Zázvorky, vyhlídka Husův kámen, lázně Rezek |
| Zastávky hromadné dopravy na trase: | Nové Město nad Metují, U mlýna |
Část trasy není vhodná pro cyklisty !
Vycházka za studánkou svaté Barbory na Rezku začíná u informačního centra na Husově náměstí. Odsud se vydáme do ulice U Zázvorky, kde zůstaneme stát na vyhlídkové terase a pokocháme se pohledem do údolí řeky Metuje a hned pod skalním masivem uvidíme bývalý Horákův mlýn (1897) a Rezecký most. Na návrší, zvaném Hradčany, přes které se vine silnice k Jestřebí a dále pak k Sendraži, vidíme největší budovu, bývalý Hotel Benoni, ve kterém je dnes umístěna internátní škola. Vpravo od silnice, ve špičce lesa, se nachází památné místo – Husova lípa, připomínající památku mistra Jana Husa, pod níž se konala tajná shromáždění lidu v dobách pronásledování Jednoty bratrské. Našemu pohledu dál k obzoru nemůže uniknout v lesích viditelná budova bývalých lázní Rezek, cíl naší vycházky, a dále pak na horizontu Sendražský kopec.
Za našimi zády se tyčí starobylá věž Zázvorka, která zde zůstala jako památka na Krajskou bránu. Brána byla zbourána v roce 1874, aby ustoupila zvyšující se dopravě (viz. informační tabule a obraz na čp. 1210). Po podrobném prostudování se vydáme do města a hned po pravé straně si všimneme sochy sv. Jana Nepomuckého, kterou zde umístil v roce 1709 Jakub Arnošt Leslie, a přicházíme na plácek, dnešní náměstí Republiky. Našemu pohledu nemůže uniknout dominanta tohoto náměstí, a tím je pomník, věnovaný novoměstským občanům – obětem 1. světové války. Tady prudce odbočíme doprava a vydáme se po schodech dolů směrem k Horákovu mlýnu. Vysoká, kamenná podezdívka budovy, u které se stáčíme prudce doprava, byla novoměstským kriminálem. Při scházení pohodlnou uličkou ke mlýnu si prohlížíme opravený skalní masiv, ale to už procházíme malou pasáží před vlastní mlýn. Chodník nás zavede na most, na kterém odbočíme doleva, a za řekou stoupáme směrem k Jestřebí na Hradčany. Tady proti učňovské škole u turistického rozcestníku odbočíme mezi domky doprava a pokračujeme po turistickém značení (a v podstatě po novoměstském okruhu) dál. Asi po 200 metrech přijdeme k lavičce, u které je malá odbočka k památnému místu, kde v roce 1919 byla vysazena lípa k uctění mistra Jana Husa a kam byl o dva roky později umístěn i velký kámen s reliéfem kalicha. Po odpočinku se vrátíme opět na turistickou pěšinku a pokračujeme po vrstevnici dál lesní cestou a kopírujeme Rezeckou ulici, která zůstává po pravé ruce pod námi. Cestička nás zavedla pod Studýnka do míst, kde se říká „V Dubinkách“, a pod Kafkovou skálou scházíme na Pavlátovu louku. V její zadní části projdeme kolem malého koupaliště a přejdeme po lávce Libchyňský potok. Odtud stoupáme méně výraznou cestičkou v lese k Rezku. Po překonání prudšího převýšení jsme v cíli našeho výletu.
Pramen na Rezku byl dávno znám a v podvědomí lidí je domněnka o jeho léčivých účincích. Písemná zpráva o studánce se datuje již okolo roku 1610 a na jejím místě pak v roce 1736 byla nákladem manželů Göstlových postavena kaple zasvěcená sv. Barboře, patronce všech havířů. Léčivé účinky zdejšího pramene pak o pět let později probudily podnikatelského ducha a městští konšelé nechali na Rezku vybudovat lázně.
Z Rezku se zpět do Nového Města nad Metují můžeme vydat dolů po asfaltové cestě ulicí Rezeckou, nebo můžeme dále sledovat zelenobílé značení novoměstského okruhu, které nás zavede přes Vily a Bradle k Lesníkově studánce do Klopotovského údolí, kterým se vrátíme do Nového Města nad Metují.
Ilona Hladíkova, Ing. Jan Štícha
Protože studánka nemá svoji pověst, dostaly děti ze škol v Novém Městě nad Metují v roce 2002 úkol ji vymyslet. Jednu z nich vám představujeme.
Před mnoha a mnoha lety, v kraji okolo Nového Města nad Metují žilo děvče jménem Barborka. Její babička jednou náhle onemocněla, a protože Barborka měla babičku velice ráda, přemýšlela, jak by jí mohla pomoci. Když už nemoc trvala asi týden, tak se Barborce ve snu zjevila její mrtvá maminka a řekla jí, jak může babičce pomoci: „Při úplňku jdi a natrhej tucet kopřiv, otoč se zády k Měsíci a jednu po druhé je házej za sebe, kam dopadnou, tam budeš kopat a hrabat, až se dostaneš k pramenu živé vody. Naber ji do džbánu a odnes domů. S sebou vezmi i dvě kopřivy, ze kterých babičce uvaříš čaj. Potom každý měsíc o úplňku přijď do lesa a studánku vyčisti, pečuj o ni až do konce života, aby zaháněla všechny nemoci z tohoto kraje. Barborka udělala vše podle snu a babička se uzdravila. Potom každý měsíc při úplňku spolu chodily vyčistit studánku. Barunka přišla rok poté ke studánce a nad ní se vznášel duch zemřelé maminky. „Barborko, dobře ses starala o mou studánku a za to se ti odvděčím, studánka nikdy nevyschne“. A od té doby chodili lidé do studánky pro léčivou vodu. A aby se odvděčili Barborce, pojmenovali studánku Na Barboře.
Valášková, Vítová
6.B. ZŠ Krčín
kostely, kaple
Bývalé klimatické lázně a kostelík sv. Barbory s léčivým pramenem.
sochy
Dne 11. května 1709 byla nákladem vrchnosti před Krajskou branou instalována socha Jana Nepomuckého. Stojí dodnes stále na témže místě.
Socha sv. Jakuba Většího, přenesená ze zbořeného kostela sv. Salvátora, stojí u kostelní zdi.
Pomník Bedřicha Smetany na Husově náměstí
Pomník Bedřicha Smetany je vysoce hodnotnou ozdobou náměstí. Umístěn byl v roce 1954 do parčíku před zámkem. Autorem sochy je místní rodák, akademický sochař Josef Marek. Ztvárnil ji neobyčejně zdařile a její pojetí předčilo výtvory jiných sochařů.
Socha Jana Černčického z Kácova
U příležitosti 500. výročí založení města byla na prostranství mezi spolkovým domem a děkanským kostelem odhalena socha zakladatele města Jana Černčického z Kácova, jejímž autorem je akademický sochař Petr Novák z Jaroměře.
Ze skalního ostrohu při vstupu na historické náměstí u Zázvorky shlíží na řeku a do údolí socha "Alegorie Metuje" od akademického sochaře Olbrama Zoubka. Odhalení sochy proběhlo dne 28. října 2006 za účasti autora sochy akademického sochaře pana Olbrama Zoubka a zástupců města.
zámky
Severní hlavní zámecká věž "Máselnice",vysoká 30 sáhů (53 m), má ve výšce 25 m krytý ochoz, ze kterého je výhled do širokého okolí a na panorama Krkonoš i Orlických hor.Vnitřní úprava věže v podobě mušlových nik, bohatě modelovaných štukových medailonů s podobiznami římských panovníků a aliančními erby nade dveřmi, pochází z 2. pol. 17.stol. Schodiště z červeného xylolitu bylo upraveno v roce 1909, stejně jako parapet ochozu věže, věžní hodiny se dvěma ciferníky o průměru 1,5 m a dvěma cimbály o váze 66 a 45 kg, které svým hlasem pravidelně připomínají, že čas kvapí.
Novoměstský zámek se nachází v západním cípu městské památkové rezervace, jež se rozkládá na opukovém ostrohu, ze tří stran obtékaném řekou Metují. Město spolu se zámkem je perlou, zasazenou do podhůří Orlických hor. Leží v blízkosti tzv. Zemské branky – přechodu do sousedního Polska, kudy vedla již od dávnověku obchodní cesta. Historie zámku začíná v r. 1501, kdy bylo Janem Černčickým z Kácova založeno jeho jádro v podobě pozdně gotického hradu. V jednoduchý renesanční zámek přestavěli gotický hrad Pernštejnové, Stubenberkové kteří vládli v Novém Městě celé půlstoletí, zámek dále rozšířili. Rozsáhlou barokní přestavbou prošel zámek za vlastnictví Waltera z Leslie v druhé polovině třicátých let 17. století. Současná podoba zámku i zahrady je výsledkem renovace z let 1909-1912, kterou pro rodinu Bartoňů provedl vynikající brněnský architekt Dušan Jurkovič.
městské památkové zóny
Severní fronta domů na Husově náměstí
Severní frontu Husova náměstí tvoří domy č.p. 1202-1210, věž Zázvorka a dům č.p 1211. Severní fronta domů byla po objevu původního pernštejnského řešení průčelí a štítů rekonstruována v letech 1951 až 1954. A získala tak opět svou renesanční z podobu z 30. let 16. století s typickými "vlaštovšími ocasy". Zásluhou profesora Jana Juránka bylo Nové Město nad Metuji 3. 12. 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Východní fronta domů na Husově náměstí
Východní fronta je tvořena domy č.p. 1212-1226. V domech č.p. 1225 a 1226 se dnes nalézá muzeum a informační centrum.
Jižní fronta domů na Husově náměstí
Jižní fronta domů Husova náměstí zahrnuje kostel Nejsvětější Trojice, dvojdům č.p. 1227 a 1228 (děkanství) a domy č.p. 1229,1230, 1231, 1232 a 1233.
Západní fronta domů na Husově náměstí
Západní frontu domů Husova náměstí tvoří domy č.p. 1234 – 1245.
Objekt panského pivovaru nalezneme už jen na dobových fotografiích. V letech 1932 až 1934 byl pivovar zbořen. Na jeho místě je dnes parčík s dětským koutkem a socha Bedřicha Smetany. Naše město má k panskému pivovaru pietní vztah, protože zde kdysi sládkoval otec Bedřicha Smetany František Smetana. Jeho synovec Václav v dalších letech přivedl pivovar k velké prosperitě.
prameny, studánky
První kamenná kašna v Novém Městě nad Metují, dnes stojí v zámeckém parčíku u příjezdové cesty k zámku. Kašna je z roku 1663. Byla objednána u kameníka v Machově, který ji vyrobil z jednoho pískovcového balvanu. Její rozměry jsou 2,38 x 2,10 x 1,08 m.
V roce 2009 byly při rekonstrukci náměstí poblíž sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice odkryty čtyři klenby tvořící silně nepravidelný čtvercový půdorys. Jsou to pozůstatky rezervoáru vody.
drobné sakrální stavby, kříže
Mariánský sloup na Husově náměstí
Mariánský sloup jinak též sloup Panny Marie, je barokní památka. Postaven byl v roce 1696 nákladem města z vděčnosti, že se městu vyhnula epidemie moru. Stalo se tak až 15 let po morové ráně a těch patnáct let je dokladem, že město tehdy zápasilo s finanční tísní.
Sousoší Nejsvětější Trojice na Husově náměstí
Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí od roku 1767, kdy na náklady města bylo postaveno jako dík za ukončení kruté sedmileté války s Pruskem. Je to pískovcové rokokové sousoší na vysokém podstavci. Při zarovnávání plochy náměstí v roce 1905 musely být k sousoší přistavěny další schody.
kostely, kaple
Kostel Nejsvětější Trojice na Husově nám.
Kostel Nejsvětější Trojice je bez popisného čísla a zahajuje blok domů jižní strany. Je pevně srostlý s domem č.1227. Výstavbou kostela město dostalo druhou, velmi významnou dominantu. Jeho silueta se zdvíhá vysoko nad město a tvoří zámku důstojného partnera.
památné / významné stromy, aleje
Nové Město nad Metují, ulice Pod Hradištěm, dále po turistické značce
Husova lípa (Tilia cordata) - roste na okraji souvislého lesního porostu. V blízkosti stromu je pak mohyla s malbou kalicha (nedatováno). Lípa byla vysazena podle záznamů v městské kronice dne 6.července 1919 u příležitosti výročí upálení Mistra Jana Husa.
Nové Město nad Metují, ulice Rezecká
Stáří stromu je odhadováno na 250 let, obvod kmene ve výšce 13 cm nad zemí měří 482 cm.
