Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Po polsku
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

PODROBNÝ POPIS JEDNOTLIVÝCH MÍSTNOSTÍ ZÁMKU

 
Přízemí

Ve vchodu vlevo je několik místností, kde je zámecká pokladna a kde se nachází prodejna suvenýrů. Vpravo ve vchodu se nachází kancelář Správy zámku. Na zdi v průchodu na nádvoří je zajímavá kresba mušketýrů z doby Stubenberků. Vstoupíme-li na nádvoří, vidíme vlevo volně přístupné arkády, za nimiž jsou garáže a vstupní schodiště do patra. Arkády na západní straně přízemí jsou už zasklené a tvoří chodbu, za níž jsou místnosti, které obvykle slouží veřejnosti, například pro výstavy a pod. Přízemí uzavírá Galerie Pod Žebrovkou, a tzv. Švédská síň (klenutá místnost s nástropní výzdobou), které jsou určeny především pro pořádání rozmanitých výstav či jiných společenských akcí. Touto severní částí zámku vede také průchod do zámecké zahrady.

Nádvoří zámku

První poschodí

V prvním poschodí čelní zámecké budovy je byt majitele zámku. V jižní a západní straně je chodba s velkým portrétem Adama Erdmana Trčky. Obraz byl malován Cyrilem Hlavicou dle originálu v opočenském zámku. Dále je zde velký portrét Jakuba z Leslie, malovaný týmž malířem, a to dle originálu ze zdejšího kláštera. Na stěnách jsou fotografie zámku z počátku století. Na této straně je místnost zámecké knihovny a místnost depozitní.
Zimní zahrada - detail výzdoby  Zimní zahrada
Z další chodby můžeme vstoupit do Zimní zahrady, upravené Jurkovičem v secesním slohu se šachovnicovou výzdobou. Odtud je přístup na terasu s pohledem na metujské údolí. V malé pracovně zaujme malba stěn a stropu. František Kysela zde zpodobnil siluety měst a nakreslil sto jejich znaků.
Malá pracovnaMalá pracovna 
Vévodí jim Praha. Další místnost je barokní ložnice manželů Bartoňových, kteří v zámku dožili. Josef Bartoň zemřel v roce 1951 a jeho manželka Marie v roce 1957. Nábytek má bohaté intarzie, ale originální jsou pouze oba sekretáře. Francouzský salon, nazvaný podle francouzského nábytku, má vzácné malby barokních mistrů. Od Karla Škréty Zavraždění sv.Václava a Zavraždění sv.Ludmily, od Petra Jana Brandla Kající Maří Magdalena a od Jana Kupeckého autoportrét.Francouzský salonekFrancouzský salonek
Nejkrásnější místností prvního patra je tzv. Žebrová síň. Dušan Jurkovič zde navrhl renesanční štuku i renesanční malbu. Jsou zde kožené tapety se znakem Bartoňů. Velký zelený krb navazuje svým pojetím na původní a je dílem keramičky Marie Johnové.
Žebrová síňVelká pracovna – pracovní stůl
Žebrová síňŽebrová síň
Hladká klenba je rozdělena na políčka štukových žeber. K této místnosti přiléhá salonek umístěný do bývalé nárožní věže. Paní Bartoňová zde ráda vyšívala. Následuje Velká pracovna s gobelíny určená k reprezentaci.
Žebrová síň - detail štukové výzdobyŽebrová síň - detail stropu
Další úpravy interiárů organizoval od počátku 20. let arch. Pavel Janák. Tapisérie na stěnách a koberec pocházejí z dílny textilní výtvarnice Marie Teinitzerové. Část stropní malby je zde renesanční a část vytvořil Fr.Kysela pod názvem "Sbratření Čechů a Slováků".
 
Zvěrokruh je pokoj, který dostal název podle ručně vázaného koberce. Ústředním motivem nástropní malby je sokol jako symbol naší tělovýchovy. Pojetí tohoto pokoje je kubistické. Každý pokoj prvního patra byl upraven svérázně, ale přitom s jednotící ideou.
Koupelna 1. patro Schodiště
Na interiéry se nelze dívat jen jako na doklad bohatství Bartoňů, ale jako na přehlídku našeho umění před první světovou válkou a za první republiky. Prvnímu patru se říká renesanční nebo také stubenberské. Vyznačuje se nízkými klenutými stropy a téměř dvoumetrovou tlouštkou zdi.
 

Druhé patro

Druhé patro je barokní a také má všechny znaky baroka - okázalost a snahu ukázat nadřazenost církve a feudálů. Takové byly představy Waltera z Leslie, ale Jurkovič druhému patru vdechl krásu a lidskost. Bartoňovi dříve obývali celý zámek a tehdy měly pokoje druhého patra tyto názvy: 1. Přijímací salón, 2. Ložnice, 3. Jídelna, 4. Pracovna pánova, 5. Velká síň, 6. Taneční síň, 7. Přípravna a šatna při jídelně, 8. Šatna při koupelně, 9. Hostinský pokoj u kaple, 10. Kaple.
 
Přijímací salón má nástropní fresku z řecké mytologie, ale jinak pokoj patří k neorenesančnímu stylu konce 19.století a připomíná některé osobnosti jako např. Al.Jiráska, Františka Palackého a Karla Kramáře. Jídelna nebo Sál vítězů s nástropní freskou představuje návrat římských vojáků po vyhrané válce. Některé tváře připomínají rod Lesliů a jejich příbuzných Dietrichsteinů. Cenný je bruselský gobelín ze 16.století. 
Sál vítězů Lovecký pokoj
Nábytek je částečně barokní a částečně neobarokní. Je zde řada vzácných obrazů. Sál u Minotaura dostal svůj název podle nástropní fresky představující zápolení Thesea s Minotaurem. I menší fresky jsou jako obvykle z řecké mytologie - např. Ikarův pád. Nábytek je tu empírový a rokokový. Z obrazů vyniká Amálie od Josefa Mánesa a portrét šlechtice od Jana Kupeckého. V Loveckém pokoji jsou další kachlová kamna od keramičky Heleny Johnové. Motivy obrazů jsou lovecké. Patrně tato místnost sloužila Lesliům jako ložnice, protože na nástropní fresce je bůh spánku Hypnos uspávající děti.
 
Na chodbě druhého patra je habánská keramika, kterou pro zámek opatřil Dušan Jurkovič a zajímavé jsou dvě velké černé truhly - vojenské pokladny.

Zámecká kaple

Pravým skvostem je dvěma patry procházející kaple. Nádherná je zde štuková výzdoba, která zvýrazňuje Harovníkovy malby, barokní nábytek a obraz sv.Barbory patrně od Brandla.
Zámecká kapleZámecká kaple
V kapli byly v roce 1911 provedeny důkladné opravy. Dvě široké trhliny sahající v jižním úhlu až od stropu vpravo i vlevo byly zatmeleny a porušená štukatura zacelena. Malíř Václav Maděra z Prahy provedl řemeslnickou malbu stropu a stěn. Zlacené štuky a nástropní obrazy restauroval brněnský malíř J.K.Linhart. Opravil i olejový oltářní obraz "Povýšení sv.kříže". Obraz byl v tak chatrném stavu, že musel být přenesen na nové plátno.
Zámecká kaplePřevlékárna
Další křídlo upravil Dušan Jurkovič secesně. V převlékárně vyniká velký obraz Nového Města nad Metují od Václava Malého.
 
Velká ložnice patří též ke klenotům zámku. Nábytek byl zhotoven ze světlého dřeva bílého javoru. V roce 1926 v ložnici přespal prezident Masaryk. V pokoji je jeho busta od Bohumila Kafky a busta dívky z alabastru od Františka Úprky.
Velká ložniceVelká ložnice
Fresky postranní představují nešťastné ženy z antické mytologie a nástropní malba zachycuje už připomenutou apoteózu rodů Lesliů a Dietrichsteinů. Žlutý salon je ze žlutého jasanového dřeva. Stříbrné kryty ústředního topení jsou ozdobeny opály. Je zde litografie Maxe Švabinského a velký obraz Hugo Boettingera "Příchod jara", namalovaný na objednávku přímo pro tento pokoj. Na nástropní fresce je zpodobněn trojský Aeneas. Když vstoupíme do jídelny, ovane nás duch orientu. Lustr je ve tvaru čínské pagody a i další předměty nám připomínají Dálný východ. Nástropní freska je výjev z Paridova soudu. V Černé pracovně jsou umělecké předměty z přelomu 19. a 20.století. Je zde obraz "Dudáček" od Joži Úprky, několik portrétů a bust. Nástropní freska představuje boha Apollona. Černá pracovna je vybavena ve stylu závěru 19.století a jsou zde ukázky secesního umění. Další dva sály byly upraveny už na konci 30.let 20.století.
Malý sálMalý sál
V Malém sále je několik ukázek návrhů Josefa Václava Myslbeka na sochařské práce, nedokončený obraz Jaroslava Čermáka "Černohorka s dítětem" a několik portrétů. Fresky ukazují ubíhající čas - memento mori.
 
Největší místností zámku je Velký sál. I tento interiér navrhl architekt Pavel Janák. Sál má dubové obložení a je skvěle akustický. Pořádají se zde koncerty. Na stěnách visí velké portréty Bartoňů, malované Vratislavem Nechlebou. Je zde krásná štuková výzdoba a monumentální fresková výzdoba. Fabian Václav Harovník zde zachytil výjevy z Trojské války, tak jak jsou líčeny v Illiadě.
Velký sálVelký sál
Na zámku jsou umělecké sochařské výtvory od J.V.Myslbeka, J.Štursy, J.Kofránka, Fr.Bílka, Jakuba Obrovského a Fr.Úprky, plaketa od Otakara Španiela, obrazy od Vratislava Nechleby, Maxe Švabinského, A.Hudečka, Jana Preislera, O.Nejedlého, J.Mařáka, S.Pinkase, J.Kotěry, H. Boettingera, J.Mánesa, Fr.Malého, J.Úprky, M.Benky, K.Špillara, B.Jaroňka, J.Čermáka, J.Věšína, P.Brandla, J.Kupeckého a grafiky od T.Šimona a J.Stretti-Zamponiho.