Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Po polsku
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Novoměstské kašny a studny

Pískovcová kašna před zámkem

Z purkmistrovských listů vyplývá, že jedna kašna byla na rynku a druhá na Krajském předměstí. Voda do nich byla vedena potrubím. Zpráva o dvou kašnách nevylučuje existenci dalších. Původní kašny z renesanční doby byly dřevěné. 97 Kromě kašen tesaři ještě zhotovovali kádě. U kašny stály džbery a bylo tam též koryto, které sloužilo k napájení dobytka. Spotřeba vody byla poměrně velká, protože dobytek byl napájen ráno, než byl hnán na bořetínská pastviska, a znovu večer při návratu. Přebytečnou vodou byl napájen rybníček. Voda k vaření a pro výrobu piva byla brána ze studny. Vysekávání ledu bylo povinností branného, který se také musel starat o udržování stroužky ke kašně a k rybníčku.

 

První kamenná kašna je z roku 1663. Byla objednána u kameníka v Machově, který ji vyrobil z jednoho pískovcového balvanu. Její rozměry jsou 2,38 x 2,10 x 1,08 m. Těžká kašna o hmotnosti 60 q byla přivezena v zimě na zvlášť vyrobených saních: přeprava trvala pět dní a musely být vyztuženy mosty. Transport vzbudil velký rozruch na třech panstvích. Kašna byla umístěna poblíž rybníčku. Později byla přemístěna na Horské předměstí před dům č.1006 a znovu vrácena na náměstí roku 1932 do míst před panský pivovar, který byl právě likvidován. Majitel zámku Josef Bartoň za ni městu zaplatil 500 korun. V roce 1954 kašna musela uvolnit místo Smetanovu pomníku a přestěhovala se na druhou stranu příjezdové cesty k zámku do zámeckého parčíku, kde stojí dodnes.
 
 
Druhá kašna, o něco menší je z roku 1709. Je opět z jednoho pískovcového balvanu a pochází ze skal od Německé Čermné z Kladského hrabství, které tehdy patřilo ke Království českému. Umístěna byla na náměstí u děkanství. Odtud byla přemístěna před chalupu č.30 do Dlouhé ulice. Nyní je u hřbitova na Bořetíně.
 

Studna na Husově náměstí

Odkryté klenby historické studny na Husově náměstí

 

V roce 2009 byly při rekonstrukci náměstí poblíž sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice odkryty čtyři klenby tvořící silně nepravidelný čtvercový půdorys.

Z doposud získaných informací archeologové usuzují, že se jedná o objekt pocházející z 16. století, který sloužil jako rezervoár vody.

Bližší informace o archeologickém průzkumu.

 

Nelze přesně určit, kdy byla studna vykopána, nepochybně však při výstavbě Nového Města. Obyvatelé věděli, že v časech obležení nemůže město zůstat bez vody. Od roku 1550 je studna často zmiňována v písemných pramenech.
 
Stála ve východním rohu náměstí, byla 26 sáhů hluboká a na dně široká tak, že by se v něm pohodlně otočil vůz s párem koní, jak píší historické spisy. Byla vylamována ve skále, nad zemí se zvedalo dřevěné roubení pokryté šindelovou stříškou. Voda se nabírala dvěma vědry zavěšenými na řetězech, ty se otáčely na hřídeli. Roku 1869 byloroubení odstraněno, studna částečně zasypána štěrkem, pocházejícím z přestavby děkanství, vrch zaklenut a k čerpání vody byla postavena železná pumpa s kolem.
 
Klenby uvnitř studny
 
V původní hluboké studni se udržoval dostatek dobré, pramenité vody, po částečném zasypání jí však ubývalo, prameny si zřejmě našly jinou cestu. V roce 1892 zapříčinilo parné léto vyschnutí studny. Nasypaný štěrk byl vybrán a studna znovu vyčištěna, to ale nepomohlo. Další rok se pokusili prohloubit studni novým vrtem a postavili novou železnou pumpu se dvěma koly, přesto bylo vody málo a byla špatná. Po postavení městského vodovodu v roce 1895 zůstala studna opuštěna.

V roce 1906 bylo při rekonstrukci horské silnice sníženo náměstí a studna zasypána štěrkem. K jejímu znovuodkrytí došlo teprve v roce 2010 při zatím poslední přestavbě náměstí.

 

prameny, studánky

Studna na Husově náměstí

Studna na Husově náměstí

V roce 2009 byly při rekonstrukci náměstí poblíž sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice odkryty čtyři klenby tvořící silně nepravidelný čtvercový půdorys. Jsou to pozůstatky rezervoáru vody.

Kašna na Husově náměstí

Kašna před zámkem

První kamenná kašna v Novém Městě nad Metují, dnes stojí v zámeckém parčíku u příjezdové cesty k zámku. Kašna je z roku 1663. Byla objednána u kameníka v Machově, který ji vyrobil z jednoho pískovcového balvanu. Její rozměry jsou 2,38 x 2,10 x 1,08 m.

Pítko v Hildenském atriu

Pítko s mottem „Voda pro třetí tisíciletí“ bylo odhaleno v Hildenském atriu v roce 2001 v rámci oslav pětistého výročí založení založení města.

Pískovcová kašna

Kamenná kašna u hřbitova

Pískovcová kašna z roku 1709. Je opět z jednoho pískovcového balvanu a pochází ze skal od Německé Čermné z Kladského hrabství, které tehdy patřilo ke Království českému. Umístěna byla na náměstí u děkanství. Odtud byla přemístěna před chalupu č. 30 do Dlouhé ulice. Nyní je u hřbitova na Bořetíně.