Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Po polsku
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 

Hradby a brány

Hradby

Nové Město nad Metují bylo založeno na mohutném opukovém útesu, ze tří stran obtékaném Metují. Řeka obtéká útes poměrně těsně, zvláště na severovýchodní straně. Vymodelovala si zde údolí, sevřené věncem skalních stěn. Ty jsou dnes už rozpadlé na bloky a pilíře. Na východní straně ostrohu je skalní stěna na některých místech obnažená.
 
Severovýchodní část skalního bloku byla při založení města rozrušena širokým a hlubokým příkopem, kterým bylo město z obranných důvodů izolováno od okolního terénu. Toto přetnutí narušilo tehdy ještě poměrnou kompaktnost bloku.

Hradby

Město muselo mít takové hradby, aby zadržely útočníka. Černčický je dal vybudovat po obvodu plošiny přímo nad srázy, a tak získal poměrně velký prostor. Pravděpodobně budování nevelkého hradu a hradeb časově předcházelo výstavbu města. Hradby jsou z opuky, jednak z lomu u dnešního letního stadionu, jednak z vylámaného příkopu.
 
Jen na severní straně bylo třeba v tvrdé skále vyhloubit dostatečně hluboký a široký příkop a napěchovat val. Při úpatí byla zeď čtyři lokty silná, tedy téměř dva a půl metru. Témě ostrohu je asi 30 m vysoko nad hladinou řeky a s hradbami se výška ještě zvýšila. Hradby byly až šestimetrové. Jejich výška se mírně vlnila, protože hradby kopírovaly terén. Přístup na ně byl možný ochozem. Stráž mohla chodit i přímo po hradbách.
 
Hradby s baštou

Bašty

Hradby byly zesíleny přibližně po třiceti až čtyřiceti metrech půlválcovými a válcovými baštami. V hradbách jich bylo pět. Tato opevnění tvořila strategické vojenské body. Bašty byly opatřeny střílnami. Dvě byly na straně východní, jedna na straně jižní a dvě na straně západní. Bašty v historii města mívaly i jiný účel.
 

Bašta

 

Městské brány

Vjezd do města zajišťovaly dvě brány, Krajská a Horská. Situovány byly ve směru staré komunikace a touto úhlopříčkou probíhá i silnice nynější.

Krajská brána,

Krajská brána

též Zemská nebo Hradecká prodělala více změn. V 18. století dostala číslo 11. Stavěna byla o něco později než brána Horská. V renesanční době byla přestavěna. Původně měla hranolovitý tvar. Její zdivo bylo masivní, jako materiálu bylo u obou bran použito opukových kamenů. Dvouposchoďová Krajská brána, jejíž výška korespondovala s výškou hradeb, byla chráněna tříposchoďovou válcovou věží Zázvorkou. Na východní straně byla také dobře chráněna, jednak strmou skalní stěnou, jednak přistavěnou špicí, která navíc sloužila k ochraně padacího mostu. Vlastní průjezd branami byl velmi úzký, jen o trochu širší, než je normální šířka vozu. Zázvorka a brána byly spojeny chodbou a z městské strany též pavlačí. Brána v minulém století stále více vadila dopravě, a proto byla roku 1874 zbořena.

 

Horská brána

Horská brána
Horská brána mívala číslo 32. Vždy byla chudší příbuznou své krajské jmenovkyně. Byl na ní letopočet 1501. Z jedné strany byla chráněna hradbami, z druhé hradební stěnou domu a nedalekými baštami. Byla a zůstala stavebně jednodušší. Frekvence od hor byla menší a terén před ní byl dosti svažitý. Představovala těžkou gotickou, hranolovitou věž bez ozdob. Brána byla zbořena roku 1905.
 
Padací mosty obou bran musely být vytaženy v době nebezpečí a každou noc. Stráž v bráně vykonávali měšťané střídavě, majetnější si za sebe zjednávali náhradu. V každé bráně bylo v pohotovosti šest mužů. Kromě nich byli ještě stálí strážní, a to branný a hlásný. Hlásní byli vlastně ponocní, kteří vytrubovali hodiny a ponocovali i na kostelní věži. Branný byl důležitější osobou, neboť také vybíral clo. Před oběma branami stála závora či váha, jež se přes cestu stahovala nebo zvedala. Populární "šraňk" byl zdvižen teprve po zaplacení cla. Vedle něho byla branka pro pěší. Ta se na noc zavírala na kladku a šraňk byl zajištěn šroubem ke kůlu.
 

Zázvorka

Zázvorka

 

hradby

Zázvorka

Zázvorka

Obranyschopnost města zvyšovala válcová věž Zázvorka, jinak hladomorna či lidomorna, jako bezprostřední strážce Krajské brány, kde Jan Černčický v roce 1501 položil základní kámen, a dále od roku 1532 bastion - dělová bašta o pětiúhelníkovém půdorysu. Zázvorka stála až za závorou Krajské brány - odtud jméno. V současné době zde sídlí městská galerie.