pátek 03.09.2010
Den: 14/18°C
Noc: 9/5°C
sobota 04.09.2010
Den: 16/20°C
Noc: 8/4°C
neděle 05.09.2010
Den: 16/20°C
Noc: 7/3°C
Významné odkazy
Tipy na výlet
Lesníkova studánka a obůrky v Klopotově
Nové Město nad Metují – Městský okruh
Turistická trasa - přes Sendražský kopec do Náchoda
Turistická trasa - Ohnišov - Rokole
Nové Město nad Metují, Peklo, Nový Hrádek, Olešnice, Sedloňov, Plasnice, Dobré, Sudín, Bačetín, Ohnišov, Vanovka, Nové Město nad Metují
Nové Město nad Metrují, Peklo, Nový Hrádek, Borová, Česká Čermná, Březinka, Lázně Běloves, Náchod, Přibyslav, Nové Město nad Metují
Olešnice, Černý kříž, Masarykova chata, Kunštátská kaple, Pěticestí, Hanička, Bartošovice, Orlické Záhoří, po Polské straně do Olešnice.
Nové Město nad Metují, Vrchoviny, Šonov, Provodov, Česká Skalice, Ratibořice, Špinka, Trubějov, Kramolna, Náchod, Bražec, Ostrovy, Nové Město nad Metují
Nové Město nad Metují, Krčín, Nahořany, Černčice, Slavětín, Bohuslavice, Pohoří, Opočno, Semechnice, Skalka, Dobré, Bačetín, Bystré, Janov, Rokol, Peklo, Nové Město nad Metují
Nové Město nad Metují, Krčín, Nahořany, okolo přehrady Rozkoš, Česká Skalice, Ratibořice, Zlíč, Studnice, Kramolna, Vysokov, Přibyslav, Nové Město nad Metují
Nové Město nad Metují – Číhalka (přechod do Polska)
Ilona Hladíková, ing. Jan Štícha
Nové Město nad Met., informační středisko - Nové Město n. M., Husovo náměstí – Sepský most - Klopotovské údolí – Návrat 1. po městském okruhu zpět – 2. zpět přes Slavoňov – 3. zpět stejnou cestou – Nové Město nad Met, Husovo náměstí.
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, autobusové nádraží „Na Rychtě“
Výchozí bod: Východisko značených turistických cest u Informačního střediska ulice U Zázvorky
Vzdálenost: 5 km. (8,5 km zpět po městském okruhu)
Časový rozvrh: Turistické rozcestí Informační středisko - Nové Město n. M., Husovo náměstí 5min. ( 0,3 km), Sepský most (0,4 km) – Klopotovské údolí obůrky (0,5 km) Lesníkova studánka (1,1 km). Návrat 1. 6,5 km, 2. 9 km, 3. 2,5 km
Doba chůze: 1 hod. 40 min.
Zastávky: 2 hod. 00 min.
Výškový rozdíl: 45 m.
Nejvyšší bod: Husovo náměstí - 335 m.
Náročnost: nenáročná trasa vedoucí převážně po značených turistických cestách.
Možnost občerstvení na trase: U studánky je upravené ohniště. Při cestě zpět směrem na Slavoňov je v uvedené vesnici hostinec.
Zajímavosti na trase: Galerie Zázvorka, vyhlídka ze Zádomí, městské muzeum, městské obůrky s divokými prasaty, jelení a srnčí zvěří, voliéry s divokými krocany a dalším ptactvem, údolí Klopotovského potoka, uklidňující přírodní scenérie.
Zastávky hromadné dopravy na trase: ORLOBUS – Nové Město nad Metují - Sepský most
Naše vycházka za studánkou začíná u informačního střediska. Z vyhlídkové terasy se však nejdříve pokocháme pohledem do údolí k řece Metuji a hned pod skalním masivem vidíme bývalý Horákův mlýn (1897) a Rezecký most. Na návrší, zvaném Hradčany, přes který se vine silnice k Jestřebí, vidíme největší budovu, bývalý hotel Benoni, dnes učňovskou školu. Vpravo od silnice, ve špičce lesa, je památné místo – Husova lípa, připomínající pětisté výročí upálení mistra Jana Husa. Našemu pohledu dál k obzoru nemůže uniknout v lesích viditelná budova bývalých lázní Rezek a na horizontu pak Sendražský kopec. Za našimi zády se týčí starobylá věž Zázvorka, která zde zůstala jako památka na Krajskou bránu (viz. obraz a informační tabule na čp. 1210). Po prostudování se vydáme směrem k Husovu náměstí. Hned za prodejnou cyklo odbočíme doleva po turistickém značení a procházíme Zadomím, odkud se nám nabízejí další výhledy do údolí k řece a na opukový masiv k pradávnému Hradišti a zbytkům hradu Výrov. Projdeme průchodem u městského muzea a stojíme v hezky upraveném Hildenském atriu, kde se můžeme občerstvit z pítka. Pokračujeme dál po značené turistické cestě a po levé ruce si prohlížíme opravený farský altánek. Zastavíme se u sochy zakladatele našeho města, Jana Černčického z Kácova (1501) a podél kostela Nejsvětější Trojice (1540) procházíme dál po Zádomí do míst, kde stávala Horská brána. Jsme pod náměstím a máme opět možnost podívat se z vyhlídkové terasy přes zbytky vinic do údolí řeky Metuje na luka, kde se říká Na Provaznici. Pod sebou vidíme splav u jedné z nejstarších elektráren, která má stále funkční turbínu.
Po odpočinku pokračujeme dolů ulicí Českých bratří (Horským předměstím) a asi po pěti minutách si povšimneme po levé straně nejstaršího stromu na Novoměstsku, asi 500 let starého tisu. Po pravé straně pak míjíme kapli sv. Jana Nepomuckého (1736-1738), která stojí na místě zvaném „Pikhartka“, kde byl původně českobratrský hřbitov a sborový dům jednoty bratrské. Velká budova se zelenou střechou (dnešní ubytovna mládeže) je bývalá Králičkova tkalcovna. Přecházíme Sepský most a nacházíme se v místech, kde se říká Na Táboře (původ názvu z husitského období). Zde u turistického rozcestníku, který je umístěn na betonovém stožáru VČE, se ujistíme, že jdeme správně, a dál pokračujeme po žluté turistické značce do Klopotovské ulice. Míjíme komplex budov firem a zhruba po 200 m odbočíme vpravo na lesní cestu do Klopotovského údolí. Název Klopotov vznikl od klopotné práce dělníků, kteří se již od 15. století snažili těžit stříbrnou žílu z Mertovy díry (sedlák Merta z Blažkova).
Obůrky
Pokračujeme tedy po žluté turistické značce proti proudu Bohdašínského, (Klopotovského) potoka, míjíme poslední stavení – Štíchovu lesovnu a vcházíme do sevřenějšího lesního údolí. Zde máme po pravé ruce obůrku s divokými prasaty, vlevo voliéry s divokými krocany a dalším ptactvem a po zhruba 300 metrech dojdeme po cestě k obůrce s vysokou zvěří (srnčí, jelení).
Když budete pozorněji sledovat koryto potoka, zanedlouho spatříte uprostřed potočiště velký hladký balvan, který má uprostřed prohloubení, jež při trošce představivosti připomíná otisk velikého kopyta. Jste v místě, kde se říká „Čertova šlápota“ a o kterém se traduje pověst o vzájemné honičce čerta s čarodějnicí. Ještě jednou přejdeme po lávce na druhou stranu potoka a přicházíme k odbočce turisticky značeného novoměstského okruhu (čtvercová, zelenobílá značka). Tuto odbočku mineme a asi po 50 metrech na pravé straně nalezneme velice hezky upravenou Lesníkovu studánku.
Zpět do Nového Města nad Metují se můžeme vrátit třemi směry. Buď cestou, kterou jsme přišli, nebo odbočíme na značený novoměstský okruh, který nás bezpečně zavede přes Bradle, Vily, Rezek, Pavlátovu louku, Husovu lipku a pak okolo Horákova mlýna pod skalním masivem vyjdeme na náměstí Republiky, nebo můžeme dál pokračovat po žluté turistické značce a zanedlouho přijdeme k výše již Mertově díře. Zde si můžeme na pohodlných lavičkách dopřát chvilku odpočinku a posléze pokračovat dál proti proudu potoka. Procházíme místy, která mají své dávná pojmenování, jako jsou názvy „Na Mlejništi“ (v 16. století zde stával na potoce mlýn) a opodál, kde se les rozestoupí , se říkalo „V Milířích“. V těchto místech se do Bohdašínského potoka vlévá potůček slavoňovský. Od těchto míst až do Slavoňova se údolí i s přilehlými stráněmi nazývají Bochmánky. Míjíme Vaňkovu skálu (místo, kde často tábořili Junáci a dříve snad i cikáni), ale to už jsme v podstatě pod slavoňovským kostelíkem, který určitě stojí za povšimnutí a samostatný výlet. Vzdálenost od infostřediska k Lesníkově studánce je cca 2,5 km, do Slavoňova pak asi 4 km.
.jpg)
Protože studánka nemá svoji pověst, dostaly děti ze škol v Novém Městě nad Metují v roce 2002 úkol, ji vymyslet. Jednu z nich vám představujeme.
V jednom lese nedaleko vesnice Klopotov žil lesník jménem Janek. Neměl ženu ani děti a byl velmi chudý. Každý den se vždy po obědě vydával na procházku lesem. Byla to totiž jeho práce, kterou vykonával s velkou láskou. A tak když se jednoho dne vydal na obchůzku, spatřil na mýtince zraněnou laň. Měla zlomenou nohu. Janek vzal silnější větev, kterou našel opodál, po kapsách nahmatal několik provázků a lani nohu ošetřil. Chtěl jí dát také napít, ale nebyl tam žádný potůček, ani žádná studánka. A tu najednou laň promluvila: „Doběhni do hájovny pro motyku a uprostřed této mýtinky vykopej studánku.“ Janek byl nejdříve zkoprnělý z toho, že laň mluví. Ale když se vzpamatoval, na nic nečekal a uháněl do hájovny pro motyčku. Zanedlouho byl opět zpátky na paloučku a začal kopat tam, kde mu laň poručila. Jakmile udeřil motykou do země, vytryskl pramen vody a za chvilku byla díra, kterou Janek vykopal, zaplněna krásně čirou vodou. Vzal mističku, kterou vždy nosil u sebe, nabral vodu a dal lani napít. Když se laň napila, pomalu se postavila, poděkovala lesníkovi a odešla hloub do lesa. Na památku dobrého činu, který Janek vykonal, se studánce začalo říkat Lesníkova.
David Krupička,
7. B ZŠ Krčín
Ilona Hladíková, ing. Jan Štícha
Nové Město nad Met., informační středisko - Nové Město n. M., Husovo náměstí – Sepský most – doprava po červené turistické značce ke křížku – první stavení na začátku obce Spy zde doleva – proti proudu Janovského potoka – 1. zpět po červené na přehradu Zákraví – Nové Město n.M. 2. zpět po stejné trase.
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, autobusové nádraží „Na Rychtě“
Výchozí bod: Východisko značených turistických cest u informačního střediska ulice U Zázvorky
Vzdálenost: 5,5 km. (9 km zpět přes Zákraví)
Časový rozvrh: Turistické rozcestí informační středisko - Nové Město n. M., Husovo náměstí 5min. ( 0,3 km), Sepský most (0,4 km) – Křížek (0,5 km) – Spy (0,4 km) – studánka na Husím krku (1,2 km).
Doba chůze: 1 hod. 50 min.
Zastávky: 2 hod. 00 min.
Výškový rozdíl: 75 m.
Nejvyšší bod: Studánka - 365 m.
Náročnost: nenáročná trasa vedoucí převážně po značených turistických cestách.
Možnost občerstvení na trase: U studánky je upravené ohniště.
Zajímavosti na trase: Galerie Zázvorka, vyhlídka ze Zádomí, městské muzeum, údolí Janovského potoka, uklidňující přírodní scenérie.
Zastávky hromadné dopravy na trase: ORLOBUS – Nové Město nad Metují - Sepský most – Spy – Zákraví.
Naše vycházka za studánkou začíná u informačního střediska. Z vyhlídkové terasy se však nejdříve pokocháme pohledem do údolí k řece Metuji a hned pod skalním masivem vidíme bývalý Horákův mlýn (1897) a Rezecký most. Na návrší, zvaném Hradčany, přes který se vine silnice k Jestřebí, vidíme největší budovu bývalý Hotel Benoni, dnes učňovskou školu. Vpravo od silnice, ve špičce lesa, je památné místo – Husova lípa, připomínající pětisté výročí upálení mistra Jana Husa. Našemu pohledu dál k obzoru nemůže uniknout v lesích viditelná budova bývalých lázní Rezek a na horizontu pak Sendražský kopec. Za našimi zády se týčí starobylá věž Zázvorka, která zde zůstala jako památka na Krajskou bránu (viz obraz a informační tabule na čp. 1210). Po prostudování se vydáme směrem k Husovu náměstí. Hned za prodejnou „cyklo“ odbočíme doleva a po turistickém značení procházíme Zadomím, odkud se nám nabízejí další výhledy do údolí k řece a opukový masiv k pradávnému Hradišti a zbytkům hradu Výrov. Projdeme průchodem Městského muzea a stojíme v hezky upraveném Hildenském atriu, kde se můžeme občerstvit z pítka. Pokračujeme dál po značené turistické cestě a po levé ruce si prohlížíme opravený farský altánek. Zastavíme se u sochy zakladatele našeho města, Jana Černčického z Kácova (1501) a podél děkanského kostela Nejsvětější Trojice (1540) procházíme dál po Zadomí do míst, kde stávala Horská brána. Jsme pod náměstím a máme opět možnost podívat se z vyhlídkové terasy přes zbytky vinic do údolí řeky Metuje na luka, kde se říká Na Provaznici. Pod sebou vidíme splav u jedné z nejstarších elektráren, která má stále funkční turbínu.
Po odpočinku pokračujeme dolů ulicí Českých bratří (Horským předměstím) a asi po pěti minutách si povšimneme po levé straně nejstaršího stromu na Novoměstsku, asi 500 let starého tisu. Po pravé straně pak míjíme kapli sv. Jana Nepomuckého (1736-1738), která stojí na místě zvaném „Pikhartka“, kde byl původně českobratrský hřbitov a Sborový dům jednoty bratrské.
Přecházíme Sepský most a nacházíme se v místech, kde se říká Na Táboře (původ názvu z husitského období). Stoupáme po silnici a asi po 150 m odbočíme po červené turistické značce doprava, po pozvolných schodech směrem k bývalému písníku. Na vrcholku si povšimneme křížku Večeře Páně a po asfaltové cestě nás červená značka dovede na hlavní silnici a začátek obce Spy. Za prvním domem, který má ve štítu L. P. 1914, odbočíme na polní cestu doleva, která nás zavede na kraj lesa. Pokračujeme po této cestě do údolí Janovského potoka a procházíme překrásným klidným údolím, které v nedávné minulosti sloužilo místní vojenské posádce jako střelnice. Proti proudu Janovského potoka asi po 15 minutách přijdeme k cíli naší vycházky, k nově opravené studánce Na Husím krku.
Odtud pak můžeme pokračovat po červené turistické značce, která nás kolem retenční vodní nádrže Zákraví přivede do obce Ohnišov, odkud se vrátíme do Nového Města nad Metují autobusem, nebo od vodní nádrže Zákraví vyjdeme po zpevněné cestě do stejnojmenné obce a odtud po silnici přes kopec Žďára se vracíme zpět k Novému Městu nad Metují. Ještě dříve, než sejdeme k Metuji, zastavíme se na vyhlídkovém místě na žďárském kopci, odkud se našim očím nabízí pohled na jeden z nejkrásnějších pohledů na město – Český betlém. Vzdálenost od informačního střediska ke studánce na Husím krku je cca 4 km.
Protože studánka nemá svoji pověst, dostaly děti ze škol v Novém Městě nad Metují v roce 2002 úkol ji vymyslet. Jednu z nich vám představujeme.
Bylo jedno království, ve kterém žil král se dvěma dcerami. Jedna dcera se zamilovala do bohatého šlechtice z druhého království. Jeho druhá dcera Eliška se zamilovala do chudého pasáčka hus. Ale její otec jí to nedovolil. Eliška stále plakala, že si nemůže vzít pasáčka hus, tak se jednoho dne rozhodla, že uteče za svým milým. Její otec se velmi rozhněval a vydal se ji hledat. Mezi tím se Eliška stala pasáčkovou ženou. Její otec ji našel a proklel ji: „Jestli se do roka nevrátíš na zámek, tak se staneš husou“. Eliška měla pasáčka stále ráda, a tak s ním zůstala: Jednoho dne, když šla Eliška s pasáčkem ke studánce pro vodu změnila se v husu. Lidé měli Elišku moc rádi, a tak studánku pojmenovali Na Husím krku.
Ambrůžková, Čechovičová
7.B ZŠ Krčín
Ilona Hladíková, ing. Jan Štícha
Nové Město nad Met., informační středisko směr náměstí Republiky – po schodech k Horákovu mlýnu – doleva přes most – druhou odbočkou doprava po novoměstském okruhu (zelenobílé značení) – Husův kámen – doprava na Pavlátovu louku po značce okruhu – Pavlátova louka u koupaliště po městském okruhu – Rezek kaplička sv. Barbory. Zpět po asfaltové silnici do Nového Města nad Metují.
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, autobusové nádraží „Na Rychtě“
Výchozí bod: Východisko značených turistických cest u informačního střediska ulice U Zázvorky
Vzdálenost: 4,2 km.
Časový rozvrh: Turistické rozcestí informační středisko – most přes Metuji (0,4 km) – odbočka doprava (0,2 km) –Husův kámen (0,2 km) – Pavlátova louka (1,0 km.) studánka (0,3 km).
Doba chůze: 1 hod. 40 min.
Zastávky: 2 hod. 00 min.
Výškový rozdíl: 45 m.
Nejvyšší bod: Husovo náměstí - 335 m.
Náročnost: nenáročná trasa vedoucí převážně po značených turistických cestách.
Možnost občerstvení na trase: V turistické sezoně je otevřena restaurace na Rezku.
Zajímavosti na trase: Galerie Zázvorka, vyhlídka z ulice U Zázvorky, vyhlídka Husův kámen, lázně Rezek.
Zastávky hromadné dopravy na trase: ORLOBUS – Nové Město nad Metují , U mlýna
Část trasy není vhodná pro cyklisty !
Vycházka za studánkou svaté Barbory na Rezku začíná u informačního střediska. Než však vyrazíme za určeným cílem, zůstaneme stát na vyhlídkové terase a pokocháme se pohledem do údolí řeky Metuje a hned pod skalním masivem vidíme bývalý Horákův mlýn (1897) a Rezecký most. Na návrší, zvaném Hradčany, přes které se vine silnice k Jestřebí a dále pak k Sendraži, vidíme největší budovu, bývalý Hotel Benoni, ve kterém je dnes umístěna učňovská škola. Vpravo od silnice, ve špičce lesa, se nachází památné místo – Husova lípa, připomínající jednak památku mistra Jana Husa, ale hlavně to bylo místo tajných shromáždění lidu v dobách pronásledování jednoty bratrské. Našemu pohledu dál k obzoru nemůže uniknout v lesích viditelná budova bývalých lázní Rezek, cíl naší vycházky, a dále pak na horizontu Sendražský kopec.
Za našimi zády se tyčí starobylá věž Zázvorka, která zde zůstala jako památka na Krajskou bránu. Brána byla zbourána v roce 1874, aby ustoupila zvyšující se dopravě (viz. informační tabule a obraz na čp. 1210). Po podrobném prostudování se vydáme do města a hned po pravé straně si všimneme sochy sv. Jana Nepomuckého, kterou zde umístil v roce 1709 Jakub Arnošt Leslie, a přicházíme na plácek, dnešní náměstí Republiky. Našemu pohledu nemůže uniknout dominanta tohoto náměstí, a tím je pomník, věnovaný novoměstským občanům – obětem 1. světové války. Tady prudce odbočíme doprava a vydáme se po schodech dolů směrem k Horákovu mlýnu. Vysoká, kamenná podezdívka budovy, u které se stáčíme prudce doprava, byla novoměstským kriminálem. Při scházení pohodlnou uličkou ke mlýnu si prohlížíme opravený skalní masiv, ale to už procházíme malou pasáží před vlastní mlýn. Chodník nás zavede na most, na kterém odbočíme doleva, a za řekou stoupáme směrem k Jestřebí na Hradčany. Tady proti učňovské škole u turistického rozcestníku odbočíme mezi domky doprava a pokračujeme po turistickém značení (a v podstatě po novoměstském okruhu) dál. Asi po 200 metrech přijdeme k lavičce, u které je malá odbočka k památnému místu, kde v roce 1919 byla vysazena lípa k uctění mistra Jana Husa a kam byl o dva roky později umístěn i velký kámen s reliéfem kalicha. Po odpočinku se vrátíme opět na turistickou pěšinku a pokračujeme po vrstevnici dál lesní cestou a kopírujeme Rezeckou ulici, která zůstává po pravé ruce pod námi. Cestička nás zavedla pod Studýnka do míst, kde se říká „V Dubinkách“, a pod Kafkovou skálou scházíme na Pavlátovu louku. V její zadní části projdeme kolem malého koupaliště a přejdeme po lávce Libchyňský potok. Odtud stoupáme méně výraznou cestičkou v lese k Rezku. Po překonání prudšího převýšení jsme v cíli našeho výletu.
Pramen na Rezku byl dávno znám a v podvědomí lidí je domněnka o jeho léčivých účincích. Písemná zpráva o studánce se datuje již okolo roku 1610 a na jejím místě pak v roce 1736 byla nákladem manželů Göstlových postavena kaple zasvěcená sv. Barboře, patronce všech havířů. Léčivé účinky zdejšího pramene pak o pět let později probudily podnikatelského ducha a městští konšelé nechali na Rezku vybudovat lázně.
Z Rezku se zpět do Nového Města nad Metují můžeme vydat dolů po asfaltové cestě ulicí Rezeckou, nebo můžeme dále sledovat zelenobílé značení novoměstského okruhu, které nás zavede přes Vily a Bradle k Lesníkově studánce do Klopotovského údolí, kterým se vrátíme do Nového Města nad Metují.
Protože studánka nemá svoji pověst, dostaly děti ze škol v Novém Městě nad Metují v roce 2002 úkol ji vymyslet. Jednu z nich vám představujeme.
Před mnoha a mnoha lety, v kraji okolo Nového Města nad Metují žilo děvče jménem Barborka. Její babička jednou náhle onemocněla, a protože Barborka měla babičku velice ráda, přemýšlela, jak by jí mohla pomoci. Když už nemoc trvala asi týden, tak se Barborce ve snu zjevila její mrtvá maminka a řekla jí, jak může babičce pomoci: „Při úplňku jdi a natrhej tucet kopřiv, otoč se zády k Měsíci a jednu po druhé je házej za sebe, kam dopadnou, tam budeš kopat a hrabat, až se dostaneš k pramenu živé vody. Naber ji do džbánu a odnes domů. S sebou vezmi i dvě kopřivy, ze kterých babičce uvaříš čaj. Potom každý měsíc o úplňku přijď do lesa a studánku vyčisti, pečuj o ni až do konce života, aby zaháněla všechny nemoci z tohoto kraje. Barborka udělala vše podle snu a babička se uzdravila. Potom každý měsíc při úplňku spolu chodily vyčistit studánku. Barunka přišla rok poté ke studánce a nad ní se vznášel duch zemřelé maminky. „Barborko, dobře ses starala o mou studánku a za to se ti odvděčím, studánka nikdy nevyschne“. A od té doby chodili lidé do studánky pro léčivou vodu. A aby se odvděčili Barborce, pojmenovali studánku Na Barboře.
Valášková, Vítová
6.B. ZŠ Krčín
Autor trasy: Jaroslav Rohulán
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, autobusové nádraží ”Na Rychtě”.
Výchozí bod: Východisko značených turistických cest ”Na Rychtě”
Vzdálenost: 9,0 km
Časový rozvrh: Turistické rozcestí Na Rychtě – koupaliště 20 min. (1,3 km),
koupaliště – Rezek 25 min. (1,7 km),
Rezek – Bohdašínský potok, rozc. 40 min. (2,2 km),
Bohdašínský potok, rozc. – Horské předměstí, most 20 min (1,4 km), Horské předměstí –tur. rozcestí Na Rychtě 35 min.(2,4 km).
Doba chůze: 2 hod. 20 min.
Zastávky: 40 minut
Výškový rozdíl: 110 m
Nejvyšší bod: Bradla – 412 m
Náročnost: nenáročná trasa vedená po cestách značených jako městský okruh.
Možnost občerstvení na trase: Nové Město nad Metují
Zajímavosti na trase: výletní letovisko Rezek, údolí Libchyňského a Bohdašínského potoka, zámek Nové Město nad Metují
Zastávky hromadné dopravy na trase: ČSAD – Nové Město n.M., Bradla (Blažkov).
Jan Neruda (1834 – 1891): Pozdrav z Rezku
"Malebným zcela zvláštním hnízdečkem je to Nové Město nad Metují. Vypíná se na skále pitoreskně jako směle myšlená městečka vánočních jeslí, profiluje se co nejrozmanitější svými různými, ze skaliny shlížejícími výstupky, věžmi, branami a divoce se kupícími budovami. Kolem města otáčí se romantické šťavnaté údolí zarývající se kolem hor jako temně zelené paprsky s kadeřavými stráněmi, s kyprými dnem."
Lepší pozvánku na prohlídku Nového Města nad Metují a jeho nejbližšího okolí lze stěží psaným slovem vyjádřit. Každý, kdo východočeský Betlém poprvé navštíví, by tedy neměl váhat. Turistický rozcestník je nedaleko autobusového nádraží na Rychtě, několik desítek metrů ve směru k historickému centru města, na hlavní obchodní ulici – Komenského třídě. Vyjdeme po zelené značce místního okruhu (spolu se žlutou a červenou) po asfaltové komunikaci ulicí Sokolskou. Mírné stoupání nás dovede až na rozcestí pod sokolovnou.
Zde žlutá značka odbočuje doleva, červená pokračuje směrem k Peklu krátce ještě v souběhu s okruhem. za sokolovnou stoupání končí. Následuje krátká rovinka a mírné klesání. Jsme nad zahradami, před námi se otevírá metujské údolí, vpravo vidíme vše historické části města. po zelené odbočíme doprava a podél zahrad a přes listnatý les (duby, javory, habry, jasany) sejdeme do údolí Metuje. Zelené plíce město obklopují a pronikají do něj téměř ze všech stran! Krátký úsek metujskou nivou, po mostě přejdeme na levý břeh řeky a jsme u koupaliště. Je opuštěné.
Po 100 m stoupání odbočíme doleva na silnici z Nového Města na Jestřebí. 80 m silničního souběhu červené a zelené a jsme opět v lese. Všimneme si opukových srubů na horní hraně svahu. Jsou nejstaršími viditelnými pamětníky vývoje říčního údolí a můžeme se s nimi setkat v křídových horninách na více místech (např. Česká Metuje, V. Petrovice, Kozínek), kudy Metuje protéká. Opustíme brzy silnici a po zelené značce dosáhneme mírným stoupáním podle chatové osady podruhé vrcholu. Lesem sejdeme do údolí Libchyňského potoka, přičemž nad chatovým táborem se připojíme k zelené značce na Sendraž.
Za vodním bazénem přejdeme potok a po hřebínku vystoupáme na Rezek. Zelená pásová pokračuje dále údolím na Libchyni. Rezek nalézá se půl hodiny od Města. Místo Rezek skládá se z budovy hostinské, kostelíčka, jediné chaloupky vedle a jedné vily nahoře na koruně hory. Kdo z měšťáků hledá osvěžení v romanticky krásné, zdravé lesní krajině, lepšího místa si ani nemůže přát, za dva dny je přírodou ”vykoupán”. (Jan Neruda /1834 – 1891/: Pozdrav z Rezku – 1877) Krátký souběh zelené okružní a modré nás vede na poslední vrchol stoupání. (Naší pozornosti neunikne památkově chráněný dřevěný lázeňský dům Tamara.
Modrá nás brzy opustí, my pokračujeme dále po rovinatých lesních cestách a procházíme mladými kulturami i staršími lesy až k silnici na Blažkov. Přejdeme ji a před námi se otevře výhled na Orlické hory. Ves před námi je Slavoňov. My však odbočíme vpravo a po 300 m pohodlné chůze vstoupíme do lesa a sejdeme jím až k rozcestí na dně sevřeného lesnatého údolí Bohdašínského potoka.
V souběhu se žlutou dále sledujeme po zpevněné silničce koryto tohoto přítoku Metuje. Zastavíme se u Čertových děr – rozpukaných výchozů novoměstských fylitů hned vedle cesty. Pohodlnou osvěžující chůzí se po 1,2 km dostaneme až na silnici ze Slavoňova do Města. Pár metrů po ní sejdeme k řece, silniční most nám umožní přejít na její pravý břeh a kousek za mostem odbočíme po značce doleva. Cesta metujskou nivou nám zpřístupní nezapomenutelný pohled na novoměstský zámek. Opukovou říční terasu překonáme krátkým stoupáním k zahradám, abychom opět sešli k řece a posledním krátkým výstupem se dostali do centra města. Okruh ukončíme u nám již známého turistického rozcestníku.
Nové Město nad Met, Na Rychtě-Přibyslav- Peklo- Nové Město nad Metují, Na Rychtě
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, autobusové nádraží ”Na Rychtě”
Výchozí bod: Východisko značených turistických cest ”Na Rychtě”
Vzdálenost: 11 km.
Časový rozvrh: Turistické rozcestí Na Rychtě- Přibyslav min.50 (3,3 km),
Přibyslav- Peklo 30 min. (2,2km) ,
Peklo-Nové Město nad Metují, U Rychty 65 min. (5,5 km)
Doba chůze: 2 hod. 25 min.
Zastávky: 1 hod. 35 min.
Výškový rozdíl: 170 m
Nejvyšší bod: Přibyslav 470 m
Náročnost: nenáročná trasa vedená po značených turistických cestách
Možnost občerstvení na trase: Nové Město nad Metují, Přibyslav, Peklo
Zajímavosti na trase: četná vyhlídková místa, turistická chata v Pekle, smíšené lesní porosty s bylinným podrostem na příkrých stráních, četné skalní výchozy, řeka Metuje se starými břehovými porosty
Zastávky hromadné dopravy na trase: ČSAD- Přibyslav, Peklo
Spíše cestou do Ráje, než do Pekla je oblíbená trasa novoměstských občanů. Tam i zpět se chodí zpravidla podle Metuje . Tentokráte si však cestu k nejznámější turistické restauraci na soutoku Olešenky a Metuje trochu ztížíme stoupáním na Přibyslav. Budeme však za to při pěkném počasí odměněni pěknými výhledy do krajiny a při volbě cesty na Koníček také úchvatným pohledem do hlubokého metujského údolí.
Z turistického rozcestí Na Rychtě vyjdeme po žluté Sokolskou ulicí (souběh červené a zelené městského okruhu) k sokolovně. Pod ní odbočíme doleva. Žlutá značka nás vede kolem sportovního areálu na další silniční křižovatku a od ní vpravo zástavbou rodinných domků až na konec města. Mezitím se však zprava asi po 500m chůze dotknete vrcholu lesnatých metujských strání.
K Přibyslavi sále stoupáme po státní silničce. U městského vodojemu nás může poprvé zastavit pohled zpět do rovin k České Skalici a Jaroměří. Lesknoucí se Rozkoš a mírně zvlněná krajina nás upoutají z více míst. Nejvíce snad nad Sochou Panny Marie, téměř na vrcholu stoupaní. Cesta lemovaná mladými jeřáby nás po chvilce přivádí do středu obce Přibyslav. Jsme u kamenného kříže a pomníku věnovanému památce čtyř místních rodáků padlých v 1. světové válce.
Autobusovou zastávku raději přehlédneme, pozornost můžeme věnovat hostinci pod Koníčkem. Z návsi se vydáme po zelené a žluté. 500m chůze a jsme na rozcestí u kamenného kříže mezi dvěma mladými douglaskami. Můžeme si vybrat cestu vpravo i vlevo. Po žluté na Koníček (viz trasa č. 13) nebo po zelené přímo do Pekla. Cesta po zelené je kratší a stoupání již máme za sebou. Brzy vstoupíme do lesa a v jeho stínu sejdeme příkrým klesáním až k řece Metuji. Ještě nedávno bylo možné řeku přejít po starém dřevěném mostě. V březnu byl stržen a zelená značka přeložena na kamenný most 200m níže po toku řeky. Kamenitá cesta po pravém břehu Metuje nás přivede přes most až na silnici od Nového Města n. M. a po ní to je pekelské turistické chatě již jen pouhých 300m. Bývalý mlýn zvaný Pekelec přestavěl na výletní restauraci v roce 1912 architekt Dušan Jurkovič. Jsme na soutoku Metuje a Olešenky.
Hluboké epigenetické údolí je vyhloubené erozívní činností vody v tektonicky porušených, ale jinak odolných prahorních vyvřelinách(novoměstských fylitech) . Díky své hloubce a poloze je sevřené údolí v podhůří Orlických Hor zajímavé výskytem řady horských druhů rostlin i živočichů, kteří na jeho dně nacházejí díky krátké cestě po vodách řek a příznivému chladnému klimatu vhodné životní podmínky. Naproti tomu se jižní stráně a výše položené louky mohou pochlubit teplomilnější květenou a zvířenou.Široká druhová rozmanitost rostlin a živočichů a smíšené lesy připomínající svou druhovou skladbou lesy původní, motivovalo již několik generací milovníků přírody ke snaze prohlásit nejcennější části pekelského údolí přírodní rezervací. Okresnímu úřadu v Náchodě se to po několika letech jednání s majiteli pozemků podařilo v roce 1997. Hledejme a poznávejme prosím kouzelný svět živých organismů jen zrakem a sluchem a zachovejme tak naše společné a ničím nenahraditelné bohatství i našim potomkům.
Z restaurace se vrátíme 300 m zpět na náš již známý most. Přejdeme ho po pravém břehu Metuje a vydáme se do Nového Města nad Metují. Jdeme po červené. Po dalších 300m chůze si povšimneme zprava kamenité stráně s četnými skalními výchozy. Jsou řidčeji porostlé buky, habry, lípami, javory a smrky . Asi tak vypadala původní druhová skladba zdejších lesů. Modré koberečky jaterníků upozorňují na příchod jara, stejně jako , mísící se stále hlasitější zpěvy našich ptačích přátel. Obdiv zaslouží i staleté břehové porosty - zejména mohutné buky, olše a habry. Po pohodlné lesní cestě se po 3,7 km dostaneme přes most zpět na asfaltovou silnici a za dalším silničním mostem se k řece ještě na chvilku vrátíme zpět. 300 m stoupání nás vyvede ke skupině vzrostlých smrků s odpočívadlem u silnice. Jsme na kraji Nového Města u zahrádkářské kolonie. Necelý kilometr chůze po silnici a červená značka končí naše putování opět na rozcestí U Rychty.
Autor trasy: Jaroslav Rohulán
Nové Město nad Met., Na Rychtě – Nové Město n.M., náměstí – Slavoňov – Blažkov – Rezek – Nové Město nad Metují, Na Rychtě
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, autobusové nádraží ”Na Rychtě”
Výchozí bod: Východisko značených turistických cest ”Na Rychtě”
Vzdálenost: 9,8 km
Časový rozvrh: Turistické rozcestí Na Rychtě – Nové Město n.M., náměstí 10 min (0,7 km), Nové Město nad Metují., náměstí – Slavoňov 60 min (4,2 km),
Slavoňov – Blažkov 14 min (1,0 km),
Blažkov – Rezek 16 min (1,2 km),
Rezek – Nové Město n.M. Na Rychtě 35 min (2,7 km)
Doba chůze: 2 hod15 min
Zastávky: 2 hod 45 min
Výškový rozdíl: 130 m
Nejvyšší bod: Bradla 412 m
Náročnost: nenáročná trasa vedená po značených turistických cestách
Možnost občerstvení na trase: Nové Město nad Metují, Slavoňov
Zajímavosti na trase: údolí Bohdašínského potoka, dřevěný kostelík ve Slavoňově, výletní letovisko Rezek, zámek Nové Město nad Metují, náměstí v Novém Městě nad Metují
Zastávky hromadné dopravy na trase: ČSAD – Slavoňov, Blažkov
Mezi nejvzácnější architektonické památky Novoměstska patří dřevěný kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově postavený roku 1553 Janem Kotlačkou a jeho synem. Stojí na místě původního gotického kostela sv. Martina připomínaného již r. 1350. Barokní lidové figurální malby a ornamenty tvoří jeho cennou vnitřní výzdobu. Nespěchejme.
Z Nového města nad Metují není do Slavoňova daleko a před návštěvou duchem posvěceného místa zvolme raději osvěžující a uklidňující procházku údolím Bohdašínského potoka. Od turistického rozcestníku Na Rychtě vyjdeme Komenského ulicí po žluté značce směrem k náměstí. Na upravené a čisté hlavní obchodní třídě procházíme kolem finančních domů, prodejen, restauračních provozoven, ale i obytných budov. Na levé straně se zastavíme u kostela Narození Panny Marie z r. 1767, který je spojen s bývalým klášterem a špitálem Milosrdných bratří z r. 1693. Bez povšimnutí nenecháme, ani jednu z budov bývalého závodu Elton v dolní části ulice pod náměstím. Výroba hodinek PRIM – dnes ITEC Groupe. U turistického rozcestníku před náměstím můžeme poprvé shlédnout z novoměstských hradeb do údolí Metuje a směrem k Rezku. Historické obdélníkové náměstí s renesančními budovami ze 16. století si vyžádá více času k prohlídce. Neměli bychom ani vynechat návštěvu zámku, který je opět ve vlastnictví rodiny Bartoňů, majitelů v letech 1908 – 1951.
Z náměstí pokračujeme dále po žluté značce. Po 380 m sejdeme k památnému tisu, nejstaršímu na Náchodsku a dále až k Metuji. Za silničním mostem nás žlutá značka vede po silnici k Blažkovu. Z ní však asi po 200 m odbočuje doprava do údolí Bohdašínského potoka. Souběh se zeleně značeným městským okruhem. Projdeme mezi posledními obytnými staveními a brzy vstoupíme do lesa. Na horní hraně údolí opět nalézáme opukové sruby i skalní výchozy ve stráni. Zjara se kamenné osypy modrají rozkvetlými jaterníky. Statné smrky dominují tmavému lesu. Jehličnany v lese zatím převládají, ale místy získávají v mladých skupinách převahu také javory, jasany, olše i duby a habry. Jdeme pohodlnou zpevněnou lesní cestou proti toku potoka, jehož levý břeh je zpevněn kamennou zdí. Až ve 3. km nakrátko opouštíme les a vstupujeme na kraj louky.
Ve 3,5 km opouštíme Bohdašínský potok a mírně stoupáme proti jeho pravostrannému přítoku. Dalších 200 m chůze nás přivede k chatám na levé straně. Ve 4. kilometru nás pak určitě zastaví mohutný buk přímo u cesty. Tento asi 200 let starý velikán si skutečně zaslouží náš obdiv. Krátké poslední stoupání kolem meze a jsme u rozcestníku ve Slavoňově. Před sebou vidíme u silnice budovu obecního úřadu, kousek výš doprava od ní prodejnu potravin. Ke kostelíku ale odbočíme po modré značce doleva. Krátké 80 m stoupání a jsme u hřbitovní zdi a brány. Bude-li kostel otevřen, dejme čas tělu i mysli odpočinout si. Pouť zpět do města zvolíme přes Blažkov a Rezek po modré značce. Vede nás zpočátku po silnici lemované starými jabloněmi a mladšími hrušněmi. Autobusu se nejspíš nedočkáme, a tak i z Blažkova půjdeme pěšky. Ne však po silnici, ale k Rezku po zpevněné cestě. Kousek pod Blažkovem opět vstoupíme do lesa a ten opustíme až u bývalých lázní.
Původní lázeňská budova byla nad pramenem vody s léčebnými účinky postavena v r. 1736 a do dnešní podoby přestavěna v r. 1922. Pamětní deska s reliéfy z r. 1934 připomíná pobyt Jana Nerudy a Dr. M. Tyrše na Rezku v r. 1877. viz také trasa ”městský okruh”. Z Rezku pokračujeme dále opět po modré značce. Silnicí sejdeme až do údolí Libchyňského potoka. Ještě před tím, než opustíme les, se zastavíme u památného mohutného dubu, roste hned u silničky. Tento pamětník věků je v koruně částečně proschlý, ale stále svým majestátem vyzývá k ohleduplnosti a toleranci. Hned za mostem se dostáváme do obytné zástavby a krátkým klesáním mezi domy brzy dorazíme na silnici z Jestřebí. Ještě nás čeká krátká rovinka, přechod Metuje po mostu a stoupání po silnici na náměstí. Modrá nás pak dovede až k turistickému rozcestí Na Rychtě.
Autor trasy: Jaroslav Rohulán
Nové Město n.M., nádr. ČD – Nové Město nad Met., Na Rychtě – Nové Město n.M., náměstí – Libchyňský potok, odb. Rezek – Libchyně – Sendraž – Sendražský kopec – Peklo – Náchod, náměstí TGM
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, nádraží ČD
Výchozí bod: Nové Město nad Metují, nádraží ČD
Vzdálenost: 18,1 km
Časový rozvrh: Nové Město nad Met., nádraží ČD – turistické rozcestí Na Rychtě 15 min (1,1 km) – turistické rozcestí Na Rychtě – náměstí 10 min (0,7 km), náměstí – Libchyňský potok, odb. Rezek 25 min. (1,9 km), Libchyňský potok, odb. Rezek – Libchyně 30 min (2,3 km), Libchyně – Sendraž 25 min (1,8 km), Sendraž – Sendražský kopec 20 min (1,0 km), Sedražský kopec – Peklo 35 min. (2,3 km), Peklo – Náchod, náměstí TGM 90 min (7,0 km)
Doba chůze: 4 hod 10 min
Zastávky: 1 hod 20 min
Celkový čas: 5 hod 30 min.
Výškový rozdíl: 320 m
Nejvyšší bod: Sendražský kopec 618 m
Náročnost: nenáročná trasa vedená po značených turistických cestách
Možnost občerstvení na trase: Nové Město nad Metují, Libchyně, Sendraž, Peklo, Náchod.
Zajímavosti na trase: zámek Nové Město nad Metují, náměstí v Novém Městě nad Metují, údolí Libchyňského potoka, vyhlídková místa, Sendražský kopec, Peklo – turistická chata, údolí Metuje
Zastávky hromadné dopravy na trase: ČSAD – Sendraž, Peklo, Bražec, Staré Město n.M.
Cestu na Libchyni, Sendražský kopec a do Pekla pojmenovali naši předkové po majiteli novoměstského zámku stezkou Josefa Bartoně – Dobenina: ”Sendražský kopec – vděčný vyhlídkový bod. Za jasného počasí viděti jest široký daleký český kraj. Se srázným svahem k říčce Olešence, je sám o sobě velmi zajímavý a dosvědčují tomu různá místní pojmenování např. Srnčí krchovy, Vlčí jámy, Černý důl, Holubí palouk a jiné. bylo by dobře, aby se Sendražský kopec, skýtající tak bohatou vyhlídku, těšil větší pozornosti a nebyl neprávem i domácími zanedbáván.”
Průvodce krajem mistra A. Jiráska a B. Němcové (1926).
Na pochod se vydáme od nádraží ČD v Novém Městě nad Metují, kam dojedeme z Náchoda vlakem. Na Rychtu nás povede modrá turistická značka po silnici lemované z obou stran záhony růží a stromořadím seřezávaných javorů. Mírným stoupáním projdeme 1,1 km městskou zástavbou, kolem kina autobusového nádraží až k hlavnímu turistickému rozcestníku. Odtud se na náměstí vydáme po souběhu čtyř barev hlavní Komenskou třídou. (Viz trasa Slavoňov.) Pod náměstí sejdeme dlážděnou silnicí k roubenému stavení, kde z hlavní komunikace odbočíme doleva. Po dalším krátkém příkrém klesání ulicí Pod Hradbami přejdeme po souběhu modré a zelené značky k Metuji, kousek za silničním mostem odbočuje modrá značka doprava, my pokračujeme po stoupající nezpevněné cestě na hřebínek mezi údolími Metuje Libchyňského potoka.
Otočíme-li se zpět na prvním rozcestí, máme před sebou siluetu českého Betléma jako na dlani. Vrstevnicová cesta dále sleduje pravobřežní stráň Libchy‘nského potoka. Prochází lesem místy vykáceném. Paseky odkrývají pohledy na protilehlé stráně s opukovými sruby a na dno údolí s posledními novoměstskými domky při modře značené cestě na Rezek. Zelená značka nás dále vede lesem – převážně smrkovým. V 1,6 km od náměstí se ještě v lese napojíme na zeleně značený městský okruh a v souběhu s ním sejdeme do údolí k chatovému táboru. Za vodní nádrží odbočuje městský okruh doprava na Rezek, naše trasa pokračuje dále po zelené pásové značce proti toku Libchyňského potoka. Oku lahodí statné velikány jehličnanů, ale i nedávno zalesněné paseky a zdravé kultury listnáčů. Cesta se vine kolem potoka přes několik dřevěných mostků. Míjíme četné skalní výchozy novoměstských fylitů i ”Kamenný splav”.
První chata zleva za potokem je neklamnou známkou blížící se obce Libchyně. Brzy na to opouštíme les. z nezpevněné cesty vkročíme na asfaltovou místní komunikaci, která nás mezi obytnými staveními dovede až na náves k pěknému, v roce 1997 naposledy místními občany opravenému kamennému kříži z roku 1872 a ke kapličce (1922). Po zelené turistické značce jdeme dále na Sendraž. U nové moderní budovy obecního úřadu odbočujeme doleva a přecházíme na nezpevněnou polní cestu. Trasa stoupá 400 m až nad vesnici kolem starého ořešáku a skupiny lip, dubů a klenů. Pohledem zpět přehlédneme celou Libchyni i líbeznou zvlněnou krajinu v jejím okolí. Před námi se střídají louky a pastviny s listnatými hájky. Brzy také vstoupíme do jejich stínu. Zjara nás zastaví kvetoucí dymnivky na kraji lesíka, ve stoupání za potokem náš pohled ulpí na trsech petrklíčů a bílých sasankách. Druhově pestrá skladba dřevin s převahou listnáčů v nás může vyvolat představu, jak asi vypadaly zdejší lesy v dávné minulosti. Prudší stoupání lesíky a loukami ukončíme na silnici z Jestřebí na Sendraž. Zastaví nás ohlednutí zpět a první pohled z výšin k Novému Městu a dál do krajiny.
Po dalších 300 m do kopce dosáhneme rozcestí u kapličky a roubeného nedávno opraveného stavení. Turistické směrovky modré a zelené nám ukazují směr dalšího stoupání. Na místní komunikaci nás po 120 m opouští doprava zelená značka. Jsme kousek od občerstveni U sv. Floriána na kraji požární zbrojnice. Zdoláme-li dalších 400 m dorazíme k vodojemu a po dalších 200 m k vyhlídkovému bodu: ”Za jasného počasím viděti jest široký daleký český kraj s Hradcem Králové, Kunětickou horou, na okraji obzoru narýsovanými Železnými horami, dále vpravo na obzoru Zvičina u Dvora Králové. jak na dlani leží Josefov, Česká Skalice, Ratibořice, Jestřebí hory se svým Žaltmanem a okrajním lemem Krkonoše. Takřka s ptačí perspektivy pohlížíme na Nové Město n.Met., Dobrušku, Opočno a mnohé jiné obce.” Dnešnímu pohledu navíc dominuje přehrada rozkoš, postavená v 70. letech. Další 100 m rovinky, krátké mírnější stoupání mladým lesem a jsme na vrcholu Sendražského kopce.
Úchvatný, nezapomenutelný pohled nám odkrývají lesní paseky. Na horizontu před námi vidíme Stolové hory v PR, vpravo hřeben Orlických hor, před nimi hluboká zalesněná údolí Olešenky a jejích přítoků, obce Jizbice, Dobrošov s Jiráskovou chatou, Borovou a zprava větrné elektrárny nad Novým Hrádkem. ”Uskuteční-li se někdy náš sen, postavení rozhledny na Sendražském kopci, stane se pak stezka Josefa Bartoně-Dobenína spojkou dvou, vlastně tří turistických významných obvodů. Bude pak jistě vyhledávaným turistickým přechodem z Babiččina, Jiráskova kraje do Orlických hor a z Nového Města nad Metují přes Lázně Rezek, přes Sendražský kopec do Pekla, na Dobrošov (s Jiráskovou chatou) a Náchod, po případě do České Skalice neb směrem opačným.” 2,3 km do Pekla jdeme stále z kopce. Cesta padající lesnatými příkrými svahy prověří sílu našich nohou. Z Pekla do Náchoda se vydáme proti toku Metuje po žluté značce. Čeká nás 7 km pohodlné chůze.
Autor trasy: Jaroslav Rohulán
Nové Město nad Metují., Na Rychtě – Obora – les Jáselný – Vršovka – Běstviny – Spy – Nové Město nad Metují , Na Rychtě
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, autobusové nádraží ”Na Rychtě”
Výchozí bod: Východisko značených turistických cest ”Na Rychtě”
Vzdálenost: 14,4 km
Časový rozvrh: Nové Město nad Metují., Na Rychtě – Obora 35 min . (2,7 km),
Obora – les Jáselný 15 min (0.9 km),
les Jáselný – Vršovka 25 min (1,9 km),
Vršovka – hájenka Halín 40 min (2,8 km),
hájenka Halín – Běstviny 25 min (2,0 km),
Běstviny – Spy 20 min (1,5 km),
Spy – Nové Město nad Metují Na Rychtě 35 min (2,6 km)
Doba chůze: 3 hod 15 min
Zastávky: 1 hod
Výškový rozdíl: 65 m
Nejvyšší bod: 350 m.n.m. – nad Horským Předměstím
Náročnost: nenáročná trasa vedoucí převážně po neznačených cestách.
Možnost občerstvení na trase: Nové Město nad Metují, Spy
Zajímavosti na trase: Obora, les Halín s bohatým bylinným podrostem, rybník Halín, pohanské pohřebiště, vyhlídková místa, uklidňující přírodní scenérie
Zastávky hromadné dopravy na trase: ČSAD – Běstviny, Spy
Nevydáme se ani na náročnou horskou tůru, ani na cestu členitou krajinou s hluboce zaříznutými údolími. Vstoupíme na okraj českých rovin, do teplého dubohabrového háje s bohatou bylinnou vegetací a pěveckým koncertem jeho ptačích obyvatel.
Od turistického rozcestníku Na Rychtě vyjdeme po městském okruhu směrem k náměstí. U hotelu Metuje odbočíme ulicí Čs. legií doprava a kolem nízkých domků sejdeme až na okraj horní hrany údolních Metujských strání. Zde (500 m) odbočíme doprava. Štěrkem upravená cesta nás svede až k řece Metuji. Za mostem přejdeme krátkou rovinku a po ní zdoláme asi 300 m dlouhé stoupání kolem oplocených zahrádek. Na jeho vrcholu se vyhoupneme k poli, které bývalo zjara sadem oděným do bílého šatu rozkvetlých třešní… 400 m dlouhá rovina kolem zahrádek nás dnes svádí spíše k pohledu doleva. Mezi stromy blízkého zalesněného svahu se mihotají obrysy zámku a dalších domů historické části města.
Přes vrcholovou plošinu se dostaneme polní cestou. Z městského okruhu na ní doprava odbočíme v místě, kde zelená značka opět schází do údolí. Několik starých třešní u neznačené polní cesty je stále ještě živým mementem v 80. letech vykácené třešňovky. Přicházíme na kraj lesa, vrchní hranu údolní stráně Janovského potoka. Na rozcestí odbočíme doleva a z polní cesty tentokrát bloudíme zrakem vpravo po zalesněných stráních a údolní nivě. Po 500 m odbočíme doprava a lesem sejdeme k Janovskému potoku. Zjara jeho břehy září pod korunami zatím ještě neolistěných stromů barevnou mozaikou bílých sasanek, žlutých petrklíčů a orsejů i modrých plicníků. Obora je hned za mostem a po krátkém stoupání dorazíme k její hlavní bráně. Nezdržíme se a pokračujeme dále polní cestou. Přejdeme louku, vyšlápneme 350 m dlouhé stoupání v lese a na jeho konci se ocitneme 180 m od státní silnice Nové Město n.M. – Rychnov n.Kn. Zleva pomalu rozeznáme vodárenský glóbus ve Spech, na horizontu se rýsují Orlické hory.
Frekventovanou silnici lemovanou ovocnými stromy rychle přejdeme a pokračujeme dál rovně přes pole k lesu. 250 m cesty je rozbrázděné koly traktorů. Vítá nás starý dub, strážce temného smrkového lesa. Střed Jáselného protíná linka lesní cesty. Přímo, bez odbočování po ní projdeme i my. Po 500 m rovinatého úseku ve stínu stromů vstoupíme opět mezi pole. Dalších 500 m a v parném létě najdeme opět stín pod třešněmi na široké travnaté cestě. Ta nás dovede až k asfaltové silničce. Odbočíme doprava a projdeme kolem tabule oznamující nám, že jsme právě dorazili do Vršovky. V obci na první silniční křižovatce odbočíme doleva a mezi stříhanými živými ploty (pámelník, ptačí zob, zlatý déšť) pohodlně přejdeme na další silniční křižovatku. Nikam však neodbočíme a dále pokračujeme rovně mezi chalupou čp. 12 a nově opraveným rodinným domem s červeným soklem. Podle levé ruky se budeme řídit na další křižovatce tvaru Y. Vlevo míjíme stříhaný živý plot, vpravo kleč na mezi. 200 m a jsme na posledním rozcestí na místní komunikaci. Tentokrát odbočíme vpravo a po levé ruce necháme poslední obytné stavení.
Přejdeme 100 m přes pole k výběžku lesa (0,3 km) a po neznačené polní cestě odbočíme doprava. Po chvilce dorazíme k dalšímu lesnímu výběžku. Okraj dubiny sledujeme až ke druhé odbočce do lesa (0,7 km). Použijeme ji. Z ní však nikde neodbočíme a sejdeme po ní přímo mírným klesáním mezi smrkovou tyčovinou s řízou vlevo a dubinou s břízou vpravo. Klesání nás vyvede až na kraj lesa, na rozcestí tvaru Y (0,8 km). Na dosah máme před sebou kulturu mladých borovic, v dálce vidíme kostel v Bohuslavicích a v polích více vlevo komplex zemědělských staveb. Odbočíme doleva a 600 m sledujeme vpravo i vlevo bohatý bylinný podrost dubohabrového háje (zjara plný sasanek, fialek, petrklíčů, plicníků a dymnivek atd.)
V 1,4 km vyjdeme opět z lesa. Dejme pozor a odbočme doleva. Vrátíme se opět pod koruny stromů, ale jen na chvilku, neboť cesta nás hned přivede na hráz rybníka Halín. Přivítají nás hlasy jeho obyvatel a mohutné duby na hrázi. Tu opatrně přejdeme a po pěšině v mokřině sledujeme rybniční břeh směrem východním až na širší hluboce rozježděnou cestu )spíše lesní průsek – 1,9 km). Podaří-li se nám ho překonat (250 m) až před zalesněnou paseku, máme vyhráno. Dostaneme se totiž na zpevněnou lesní cestu a po ní až na křižovatku lesních cest. Na ni odbočíme doprava a po dlouhé rovné cestě sejdeme k opuštěné hájence Halín. U hájenky odbočíme doleva a z pole sledujeme levý okraj lesa Halín.
Asi v těch místech jsou v lese udávány mohyly staroslovanského pohřebiště. Z polního rozcestí (500 m od hájenky) se k lesu opět přibližujeme a v 880 m do něj vstoupíme. Překonáme stoupání a jeho vrcholu dosáhneme za lesem. Před sebou spatříme Běstviny a na horizontu vpravo Orlické hory. Alej ovocných stromů nás přivede k prvnímu stavení a ke státní silnici z Dobrušky do Nového Města n.M. Z tohoto místa nemáme jinou možnost, než další cca 2 km úsek zvládnout rychlejší chůzí po frekventované silnici až do Spů. U stavební firmy Holada a spol. odbočíme vpravo a po silnici dosáhneme vrcholu s pěknou vyhlídkou na Orlické hory. Jsme blízko středu obce, který nám připomene pohostinství a 50 m dále opravený kamenný kříž mezi dvěma seřezávanými lipami. 400 m sejdeme po silnici k Janovskému potoku a do kopce vyšlapeme asi 200 m. Napojíme se na červenou turistickou značku a ta nás povede zpět až do Nového Města nad Metují k rozcestníku Na Rychtě.
Autor trasy: Jaroslav Rohulán
Nové Město nad Met., Na Rychtě - Nové Město n. M., náměstí - Ohnišov – Janov – Tis – Rokole – Nový Hrádek Peklo – Nové Město nad Met, Na Rychtě
Příjezdové místo: Nové Město nad Metují, autobusové nádraží ”Na Rychtě”
Výchozí bod: Východisko značených turistických cest ”Na Rychtě”
Vzdálenost: 26,7 km
Časový rozvrh: Turistické rozcestí Na Rychtě - Nové Město n. M., náměstí 10 min ( 0,7km),
Nové Město nad Met., náměstí - Ohnišov 95 min (7,2 km),
Ohnišov - Janov 45 min (3,4 km),
Janov - Tis 10 min (0,8 km),
Tis - Rokole 15 min (1,0 km),
Rokole - Nový Hrádek, náměstí 25 min (1,7km),
Nový Hrádek, nám. – Peklo 80 min (6,4 km ),
Peklo - Nové Město nad Met., Na Rychtě 70 min (5,5 km)
Doba chůze: 5 hod 50 min
Zastávky: 2 hod 10 min.
Výškový rozdíl: 290 m
Nejvyšší bod: Nový Hrádek - 570 m
Náročnost: nenáročná trasa vedoucí převážně po značených turistických cestách
Možnost občerstvení na trase: Nové Město nad Metují, Ohnišov, Janov, Tis, Rokole, Nový Hrádek, Peklo
Zajímavosti na trase: údolí Janovského potoka, Rokole- poutní místo, údolí Olešenky, údolí Metuje, uklidňující přírodní scenérie
Zastávky hromadné dopravy na trase: ČSAD - Ohnišov, Janov, Tis, Rokole, Nový Hrádek, Peklo
26 km pochodu by nás nemělo odradit. Sevřené údolí Janovského potoka si oblíbíme, stejně jako malebnou členitou krajinu podhůří Orlických hor. Louky, pastviny a lesy obeplouvají drobné vísky i větší obce posazené podél potoků i rozbíhající se do okolních strání . Krátké spočinutí na známém poutním místě v Rokoli,pohledy z novohradeckých výšin i delší pochod podél hlučící Olešenky a Metuje umocní náš celodenní zážitek.
Po souběhu červené, modré, zelené a žluté přejdeme od Rychty na náměstí. Modrou a zelenou značku opustíme kousek pod ním a kolem nejstaršího tisu v okrese Náchod sejdeme po červené a žluté značce až na most přes Metuji. Za mostem se dáme po červené doprava po hlavní silnici. Ale jen 160 m, neboť odbočíme na schodiště. Vystoupáme 190 m lesem (buk, habr, klen, dub, smrk) na horní hranu opukového svahu. Nad lesem, vlevo u cesty nepřehlédneme železný kříž věnovaný padlým v prusko-rakouské válce v roce 1866. Projdeme kolem oplocených zahrádek až na úzkou asfaltovou silničku na vrcholu stoupání a po ní až na hlavní silnici. Na rozcestí si povšimneme kamenného kříže mezi dvěma stromy. Červená nás vede dál do vsi, ale po 130 m odbočuje za prvním stavením ze silnice doleva na polní cestu a Spům se tak vyhneme. Přejdeme pole až do smíšeného lesa s převahou listnáčů. Před sebou máme cca 5 km poklidné cesty proti toku Janovského potoka.Budeme procházet po dřevěných lávkách úzkými skalními soutěskami v novoměstských fylitech, místy neobhospodařovanými loukami na potočních naplaveninách, úbočím zalesněných strání, ale také po horní hraně údolí. Na loukách, v údolí i v listnatých lesích na jaře spatříme trsy žlutých petrklíčů, koberečky bílých sasanek, fialky i plicníky. V polovině cesty do Ohnišova vystoupíme na hráz chovného rybníka v Zákraví. Živé sochy rybářů na březích vyruší z klidu jen občasné šplouchnutí vody nebo hukot jedoucího automobilu . Držíme se stále červené značky, na pasekách ji i hledáme, do Ohnišova nás však přivede potok. Po 4,8 km pochodu údolím se ocitneme na hlavní silnici, odbočíme do leva a po 400 m dorazíme k autobusové zastávce, prodejně potravin a pohostinství na křižovatce.
Proti toku Janovského potoka pokračujeme dál po červené. Obci projdeme po asfaltové místní komunikaci kolem regulovaného toku a koupaliště. Po 1,5 km mineme rekreační chaty a o chvilku později dvě samoty. Ve 2,8 km červenou značku opustíme na hrázi dalšího rybníka. Doleva odbočíme po žluté značce . Vyjdeme na pravou hranu údolí a hned spatříme jednotlivá stavení obce Janov, Po úzké silničce se téměř po rovině mezi přídomními zahradami dostaneme až na státní silnici k prodejně potravin a k autobusové zastávce. Od turistických směrovek se vydáme po modré k Tisu. Krátký 800 m dlouhý úsek překonáváme po silnici. Vpravo si všimneme po 500 m železného kříže na kamenném podstavci. Ohlédneme-li se, spatříme typickou krajinu podhůří Orlických hor. Střed Tisu nám připomene kaplička a kamenný kříž po levé straně silnice. Z Tisu budeme sledovat ještě 340 m modrou značku.. Ta nás však v silničním stoupání opustí. My neodbočíme, ale pokračujeme dále po silnici až na vrchol. Před sebou uvidíme Sendraž a Sendražský kopec, vpravo v lese zříceninu hradu Frymburka, Nový Hrádek a větrné elektrárny nad ním. Z údolí se nám zjevuje věžička kostelíka v Rokoli, vlevo pak v údolí obec Bohdašín. Pohledu zpět dominují Orlické hory s pestrou mozaikou zvlněných polí, luk, pastvin a lesů v podhůří. Z vyhlídkového bodu sejdeme doprava a travnatou cestou dorazíme po chvilce ke známému mariánskému poutnímu místu. Zděná kaple byla postavena v roce 1859 na místě původní dřevěné. Kostel P. Marie je z roku 1930. Naši pozornosti neunikne ani dřevěná Loreta s obrazy bolesti P. Marie. Kamenná křížová cesta z r. 1874 je v lesíku za silnicí. Od pohostinství Rokol se vydáme po silnici dolů k říčce Olešence. Přejdeme křižovatku, odbočíme doleva a překonáme 1,7 km dlouhé stoupání až na náměstí v Novém Hrádku. Dosáhli jsme nejvyššího bodu na trase.
Po odpočinku se již budeme vracet zpět k Novému Městu nad Metují. Po Jiráskově červeně značené cestě scházíme ulicí mezi řadovou zástavbou směrem k hradu Frymburku. Na rozcestí u kamenného kříže odbočíme doprava a za posledním stavením se dostaneme na úzkou pěšinu. 500 m ,,pád”, do hlubokého údolí Olešenky bez problémů zvládneme po úzké lesní cestě. Na údolní komunikaci přejdeme u Kovodružstva. Červená odbočuje doprava a až do Pekla nás povede dalších 5,5 km. Návrat do Nového Města nad Metují podél Metuje již známe z popsané trasy z Pekla.
Jiří Staněk
Nové Město nad Metují, Peklo, Nový Hrádek, Olešnice, Sedloňov, Plasnice, Dobré, Sudín, Bačetín, Ohnišov, Vanovka, Nové Město nad Metují
Výchozí stanoviště: U Rychty v Novém Městě nad Metují.
Délka okruhu: cca 60 km.
Okolo sokolovny po červené turistické značce do Pekla (možnost po silnici) eventuelně po staré cestě. V Pekle možnost občerstvení, dále pak proti proudu Olešenky stále po červené pod Nový Hrádek. Zde je možnost pokračovat pěším, poměrně strmým výstupem na Nový Hrádek – náměstí a po silnici dolů na Rokolský most, nebo pokračovat po asfaltové cestě dále Hrádeckými Doly (ze silnice je viditelná zřícenina hradu Frymburk) na výše uvedený Rokolský most. Odtud pojedeme po silnici okolo Čížkova mlýna, výzkumného ústavu ČSAV, rekreačního zařízení Ministerstva vnitra přes mostek Olešenky do obce Olešnice (návštěva Utzova mechanického betléma). Možnost dalšího občerstvení. Zde se můžeme rozhodnout, zda přes Čihalku do Polska a dále na Duszniky Zdroj (muzeum papírnictví), nebo pokračovat z Olešnice přes Polomské sedlo do Sedloňova (velká soukromá skalka). Odtud přes „Úhor“ po silnici do obce Rovné (nebo do obce Plasnice, z Plasnice kolem Lesního domu ke kostelu nad Šedivinami a dále po žluté turistické značce k chatě Prázova bouda, zde je možnost dalšího občerstvení, odtud po červené turistické značce do osady Rovné). Dále pokračujeme po silnici do obce Dobré. Z Dobrého po silnici přes Kamenici, Spáleniště a Sudín do Bačetína, Ohnišova přes Vanovku a Zákraví (přehradní nádrž – rybolov) do Nového Města nad Metují.
Jiří Staněk
Nové Město nad Metrují, Peklo, Nový Hrádek, Borová, Česká Čermná, Březinka, Lázně Běloves, Náchod, Přibyslav, Nové Město nad Metují
Výchozí stanoviště: v Novém Městě nad Metují – Rychta
Délka okruhu: cca 45 km, ale jen pro horská kola. Náročnější!!!
Okolo sokolovny po červené turistické značce do Pekla (možnost po silnici) eventuelně po staré cestě. V Pekle možnost občerstvení, dále pak proti proudu Olešenky stále po červené pod Nový Hrádek. Zde je možnost pokračovat pěším, poměrně strmým výstupem na Nový Hrádek.
Z Nového Hrádku okolo Šibeníku ke staré škole na Dlouhém po červené turistické značce. Odtud po modré turistické značce nahoru „K jedli“ a do obce Borová (možnost občerstvení v restauraci). Dále pokračujeme buďto po silnici, nebo stále po modré turistické značce pod vrchem Kašparka do obce Česká Čermá. Zde je další možnost občerstvení. Odtud po silnici k pevnostem na Dobrošově, (prohlídka komplexu opevnění, eventuelně Jiráskovy turistické chaty) a pokračujeme přes Březinku (prohlídka opevnění) po zelené turistické značce do Lázní Běloves.
Zde je možnost rozhodnout se zda použít přechodu do Polska a přes Lewin do Duszniky Zdroj (muzeum papírnictví), nebo pokračovat přes Náchod, do Bražce a na Přibyslav. Zde je možnost dalšího občerstvení potom již sjedeme do Nového Města nad Metují.
Jiří Staněk
Olešnice, Černý kříž, Masarykova chata, Kunštátská kaple, Pěticestí, Hanička, Bartošovice, Orlické Záhoří, po Polské straně do Olešnice.
Délka okruhu: cca 60 km, ale pozor je to jen pro náročnější a zdatnější!!
Do Polska - Duszniky Zdroj je možné dojet na kole nebo autem přes přechod v Náchodě a odtud přejdeme přechodem na Číhalce do Olešnice (prohlídka Utzova mechanického betléma). Pozor tato vzdálenost není zahrnuta v celkové délce okruhu!! Odtud po modré turistické značce dlouhým a náročným stoupáním na křižovatku turistických cest nad sedloňovským Černým křížem a pokračujeme na Masarykovu chatu na Šerlichu (možnost občerstvení). Odtud pokračujeme po občerstvení dále po červené turistické značce okolo Malé Deštné pod nejvyšší horu Velkou Deštnou a dále pojedeme kolem Kunštátské kaple na Pěticestí, přes Anenský vrch na pevnost Hanička (prohlídka opevnění). Zde je možnost občerstvení na křižovatce ve velice příjemném Bufetu. Odtud sjedeme do Bartošovic po asfaltové silnici a podél státní hranice jedeme přes Neratov (možnost návštěvy kostela), do Orlického Záhoří, kde použijeme přechod do Polska. Zde po pěkné asfaltové silnici dojedeme přes obec Zielenec až k přechodu na Číhalce.
Jiří Staněk
Nové Město nad Metují, Vrchoviny, Šonov, Provodov, Česká Skalice, Ratibořice, Špinka, Trubějov, Kramolna, Náchod, Bražec, Ostrovy, Nové Město nad Metují
Výchozí stanoviště: Nové Město nad Metují
Délka okruhu: cca 55 km.
Od Rychty do Vrchovin, Šonova a přes Provodov na „Mydlárnu“ dále pak směr Česká Skalice, ale odbočíme u Hotelu směrem na Zlíč, kde je možnost občerstvení a pokračujeme do Ratibořic (prohlídka zámku a naučné stezky). Dál pojedeme kolem Úpy přes most po červené turistické značce k Slatinskému mlýnu, kde odbočíme na silnici a vyjedeme na Červenou Horu (možnost občerstvení). Pokračujeme po silnici do Olešnice u Červeného Kostelce, kde můžeme odbočit na Špinku (možnost koupání a občerstvení) a budeme pokračovat po silnici do obce Trubějov, Kramolna, kde sjedeme ze silnice na červenou turistickou značku a parkem okolo vojenského hřbitova z roku 1866 přijedeme k zámku (možnost prohlídky). Ze zámku prudkým klesáním sjedeme do Náchoda, dále do Bražce a okolo řeky Metuje přes „Ostrovy“ do Pekla a Nového Města nad Metují.
Jiří Staněk
Nové Město nad Metují, Krčín, Nahořany, Černčice, Slavětín, Bohuslavice, Pohoří, Opočno, Semechnice, Skalka, Dobré, Bačetín, Bystré, Janov, Rokol, Peklo, Nové Město nad Metují
Výchozí stanoviště: Nové Město nad Metují.
Z Nového Města nad Metují přes Krčín do Nahořan. Za obcí u autobusové zastávky odbočíme směrem na Dolsko, Osíčko, pod Černčice a pokračujeme méně frekventovanou silnicí do obce Slavětín. Jedeme dál po silnici do Bohuslavic, přes Pohoří do Opočna (prohlídka zámku, zámeckého parku a obory) a okolo rybníka „Broumar“ jedeme do Semechnic. Zde najedeme na červenou turistickou značku, po které pokračujeme na Skalku (prohlídka zámečku, židovského hřbitova), kde se rozhodneme zda po silnici přes Lhotu u Dobrušky do Dobrého, nebo pokračovat po červené do Dobrého (možnost koupání). Zde odbočíme vlevo přes Kamenici do Bačetína a pokračujeme po silnici do Bystrého a dále na Janov, Tis, Rokol (návštěva křížové cesty a možnost občerstvení v zázračné studánce, prohlídka kostelíku a kaple). Odtud po známé cestě přes Hrádecké Doly (zřícenina hradu Frymburk) do Pekla a N. Města n. Met.
Jiří Staněk
Nové Město nad Metují, Krčín, Nahořany, okolo přehrady Rozkoš, Česká Skalice, Ratibořice, Zlíč, Studnice, Kramolna, Vysokov, Přibyslav, Nové Město nad Metují
Výchozí bod: Nové Město nad Metují – Rychta.
Délka okruhu: cca 40 km , pro nenáročné
Nové Město nad Metují, Krčín (možnost vyhlídkových letů) dále směr Nahořany, okolo přehrady Rozkoš (koupání, plachetnice a další vodní sporty) do České Skalice (návštěva Muzea Boženy Němcové a staré školy a Textilního muzea), dále do Ratibořic (naučný okruh), ve Zlíči najedeme na přivaděč do Studnice. Pokračujeme přes Kramolnu do Vysokova, kde jsou památníky bojů 1866 a odtud do Přibyslavi (možnost občerstvení) a dolů do Nového Města nad Metují.
Nové Město nad Metují – Číhalka (přechod do Polska)
Celková délka trasy: 24 500 metrů, většina vede po asfaltové cestě.
Výchozí místo: Nové Město nad Metují – turistický rozcestník u Rychty
5 260 metrů
Výletní místo ”Peklo” s možností občerstvení
3 600 metrů
Holubí palouk – zajímavé místo s původní faunou a flórou.
2 940 metrů
Doly – začátek obce
800 metrů
Doly – odbočka na zříceninu hradu Frymburk
1 000 metrů
Rokole – most (lze odbočit a navštívit mariánské poutní místo 150 metrů)
1 400 metrů
Most – odbočka na Sněžné (pevnostní objekty z druhé světové války)
3 050 metrů
Rekreační zařízení MV (památník na Jana Masaryka)
1 100 metrů
Rekreační zařízení TMS
1 100 metrů
Olešnice – začátek obce
700 metrů
Olešnice – náměstí (občerstvení, muzeum)
3 100 metrů
Rekreační zařízení ”Číhalka” (občerstvení)
450 metrů
Hraniční přechod Čechy – Polsko
02.02.2008
| Mgr. Zdeněk Továrek