Znak města Nové Město nad Metují
čtvrtek 09.02.2012
Polojasno
Den: -9/-5°C
Noc: -13/-17°C
pátek 10.02.2012
Skoro jasno
Den: -10/-6°C
Noc: -15/-19°C
sobota 11.02.2012
Polojasno
Den: -10/-6°C
Noc: -14/-18°C
Významné odkazy
Odkaz otevírá nové okno

Odkaz otevírá nové okno

Odkaz otevírá nové okno

Odkaz otevírá nové okno

Odkaz otevírá nové okno

Odkaz otevírá nové okno

Odkaz otevírá nové okno

Ochrana proti spamu. Kolik má týden dní?
Toto pole ponechte prázdné:
A zaškrtněte následující políčko:

Měli byste zájem o prohloubení svých znalostí v oblasti finanční gramotnosti?
Počet hlasů 32
Nové Město nad Metují
ČeskyEnglishDeutschPolskiFrancais
Novinky na e-mail

Poštoláci

 
 
 
Při problémech s přehráváním videa
je možno nainstalovat Codec Pack All in 1
(možno stáhnout např. z www.stahuj.cz)
  
 
 
 
 
 Poštolka za oknem

 
 
Úvod

  
V Novém Městě nad Metují samozřejmě žijí a hnízdí poštolky obecné. Ve městech pro ně bývají vhodným místem k hnízdění věže, u nás např. u kostelů Nejsvětější Trojice a kláštera Milosrdných bratří, věž zvonice v Krčíně u sv. Ducha, na věži Máselnici zámku J.Bartoně Dobenína a na dalších místech.
 
Nádherný dravec dal vzniknout projektu Karla V. Nývlta, jež byl připravovaný od r. 2006. Pro velkou ostražitost a plachost ptáků nemohlo být uskutečněno pozorování ještě v r. 2006, bez dokončených technických opatření s rizikem opuštění hnízda.
 
  
 

Děj před zahnízděním r. 2007

 
V tomto roce bylo vše připraveno u jejich tradičního hnízdiště. Skutečně se jeden nádherný párek dravců začal počátkem května zajímat o toto místo, ale o překvapení není nikdy nouze. Člověk míní…
 
Díky nedisciplinovanosti nahodilých návštěvníků věže, přestali na více než 10 dnů naši ostražití „poštoláci“ místo navštěvovat a nebyl již slyšet jejich charakteristický dravčí pokřik. Náhle však počali usedat na místo, kde nebyla provedena pozorovací opatření, ale bylo jen přistíněno, tzn. i pro eventuelní pozorování. Sem samice postupně snesla 4 vejce. Ukázalo se, že se jednalo o druhý pár. To zkomplikovalo a minimalizovalo možnost jeho pozorování. Jaké bylo mé překvapení a má radost, když ve čtrnáctidenním odstupu zahnízdil první pár na připraveném místě a snůška vajíček byla stejná. Pozorování s fotografováním a pořizováním videosekvencí, však bylo prováděno podle původního plánu.
 
U hnízda je nutné být velice opatrný, nehlučný, velice pomalu se pohybovat a vždy jen se sejmutými brýlemi, jejichž skla vrhají poplašné odlesky, které nezadrží ani speciální úpravy skel. U řady snímků je dána přednost dokumentační hodnotě před kvalitou záznamu.
   
Karel V. Nývlt, autor a foto
 
 
 Hnízdící poštolka

Poštolka obecná
Falco tinnunculus

Třída:    ptáci (Aves)
Řád:     dravci (Falconiformes)
Čeleď:  sokolovití (Falconidae)
   
Uvidíte-li uvidíte menšího dravce, třepotat se nad polem na jednom místě, nemůžete se splést, když budete tvrdit, že je to právě poštolka obecná - jeden z našich nejběžnějších a také nejmenších sokolovitých dravců. Charakteristický je pro něj jeho vzhled stejně jako právě tento způsob letu.
 
  
Vzhled
 
Velikostí by se poštolka dala přirovnat k hrdličce. Jak už bylo řečeno, patří mezi sokolovité, má tedy jejich typické znaky - dlouhá, trochu srpovitě zahnutá křídla, která se na konci zužují v uzavřenou špičku, a dlouhý ocas. Pokud máte možnost si dravce prohlédnout zblízka, poznáte jeho příslušnost k sokolovitým podle tzv. zejku, což je ostrý zoubkovitý zářez na horní čelisti. Tmavé oči dodávají tomuto dravci příjemný inteligentní výraz. Poštolka má rozpětí křídel 70 - 80 cm a jako u většiny dravců je samice větší než samec. Samice dosahují hmotnosti 220 - 300 g a délky 38 cm, samci 190 - 240 g a 32 cm. Samec má světle šedou hlavu i ocas, a červenohnědý hřbet s černými kapkovitými skvrnami. Samice je celá rezavohnědá s příčnými skvrnami na hřbetě. Prachový šat mají bílý a mláďata jsou podobná samici, jen celkově trochu tmavší. Poštolky se dožívají až 16ti let.
 
Poštolka za oknem 2
 
 
Rozšíření
 
Tento dravec se vyskytuje v Evropě, Asii i Africe. Na takto rozsáhlém území můžeme najít více barevných poddruhů. Jedinci popsaní výše jsou typičtí právě pro evropské populace. Nejlépe poštolkám vyhovuje otevřená krajina nížin a pahorkatin, především takové prostředí, kde je hodně skalek, luk a řídkých lesů, odkud můžou snadno vyletovat na lov do polí. V posledních desetiletích však přibývá poštolek, které osídlily městské prostředí. V ČR je poštolka téměř všude hojná.
 
 
Hnízdění
 
Původním hnízdním prostředím poštolky obecné byla skalní města a dutiny starých stromů. Dnes hnízdí v tomto prostředí poměrně vzácně, ale přesto místy i pravidelně (skály v Českém Švýcarsku, Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Pavlovské vrchy apod.; duté stromy obsazuje dodnes ve větší míře v jihomoravských stromořadích). V zemědělské krajině hnízdí často v opuštěných hnízdech strak, vran a jiných větších ptáků, na hradech a zříceninách, kde obsazuje různé výklenky, škvíry a skuliny. Na mnohých takových místech se usazují celé kolonie tohoto dravce. S přeměnou krajiny se začaly poštolky stěhovat do měst a vesnic. Zde hnízdí na kostelních věžích, na římsách budov, v balkónových truhlících ale i na továrních komínech či ve výklencích dálničních mostů. S velkou ochotou přijímají i vyvěšené budky, protože ve stavbě vlastních hnízd si moc nelibují.
 
Snůška vajec Mláďata v hnízdě Poštolka sedící na hnízdě
 
Rozmnožování
 
V době zásnub provozuje poštolka podivuhodné svatební reje, které doprovází jásavým "kli-kli-kli-kli". V dubnu či květnu snese samice do nevystlaného hnízda 4 až 7 hnědočerveně mramorovaných vajec, zasedne na ně a nechává se až měsíc krmit potravou, kterou přinese samec. I po vylíhnutí mláďat zůstává ještě několik dní na hnízdě, aby je krmila a chránila. Pokud samice v raném věku mláďat uhyne, hrozí stejný osud i jim. Samec totiž nedovede porcovat kořist na malé kousky, které by mláďata mohla spolknout, proto předává ulovené hraboše a myšky samici. Časem musí na lov i samice, protože samec by sám celou rodinu neuživil. Mláďata opouštějí hnízdo po pěti týdnech krmení a pohlavně dospívají v prvním či druhém roce života.

 

Způsob lovu a potrava

 Kdo někdy viděl lovící poštolku, jak létá vysoko nad poli, ten si ji už nikdy nesplete s žádným jiným ptákem. Poštolka totiž ovládá zvláštní způsob letu nazývaný třepotavý, který je opravdu nezaměnitelný. Normální veslovací let nebo i plachtění náhle přerušuje, začne mávat celou plochou křídel proti směru letu a současně sklopí ocas k zemi a široce ho roztáhne. Křídla v té chvíli vykonávají velmi rychlý pohyb a výsledkem všeho je, že poštolka zůstává doslova viset na jednom místě jako přišpendlená. Při tomto třepotání sleduje každé hnutí pod sebou. Jakmile objeví na zemi například hraboše, bleskurychle přitáhne křídla k tělu a střemhlav padá dolů. Těsně nad zemí křídla opět rozevře, let přibrzdí, obrátí se do normální polohy a drobné drápky zatne do hrabošího hřbetu. Kořist pak usmrtí prudkým stiskem zobáku. Hlavní složku jejího jídelníčku tvoří drobní hlodavci, loví také hmyz, výjimečně i drobné ptáky, ale hraboši a myši tvoří kolem 86% její potravy. Denně potřebuje k nasycení až tři drobné obratlovce. Z hospodářského hlediska je proto velice užitečným ptákem, i ve městech ji vidí rádi, protože pomáhá snižovat stavy často přemnožených holubů.
 
 
 
 
03.07.2008 | Mgr. Lucie Kunteová