Památné stromy

 

Vojnarova lípa (Krčín, ulice Dobrušská)         

Husova lípa (Nové Město nad Metují, ulice Pod Hradištěm a dále po turistické značce)

Dub letní (Nové Město nad Metují, ulice Rezecká)

Lípy malolisté (Krčín, ulice Na Kopci)

Tis obecný (Nové Město nad Metují, ulice Českých bratří)

Stromořadí lip na krčínském nábřeží (Krčín, u zimního stadionu)

Masarykova lípa (Krčín - park)

 

 

 

 

Z taxonomického hlediska se jedná o lípu malolistou  s úctyhodným obvodem kmene (měřeno ve výšce 130 cm nad zemí) 556 cm, jejíž stáří je odhadováno na 200 let, rostoucí v  travnatém pásu na okraji města při výjezdu směrem na Dobrušku.

 

Památným stromem byla vyhlášena rozhodnutí Městského úřadu Nové Město nad Metují, odbor životního prostředí, č.j.: ORM 461/93 ze dne 21.6.1993.

 

K tomuto stromu se váže místní pověst z roku 1639, kdy ke Krčínu přitrhli Švédové. V místním kostele sloužil kněz sv. mši za zemřelou, když lid uslyšel o Švédech opustil kostel, včetně ministrantů a kostelníka. Pouze kněz zůstal i ve chvíli, kdy vjel do kostela švédský důstojník, a protože se kněz i nadále modlil a neodpovídal na jeho otázky, dvakrát po knězi vystřelil a dvakrát minul. Poté z kostela odjel. Trest ho ale neminul. Když opouštěl vydrancovaný a zapálený Krčín po staré zemské stezce, vzepjal se mu u hluboké rokle kůň a zřítili se do propasti. Na tomto místě zasadil na paměť soused Vojnar, majitel pozemku, lípu, kterou však v 19. století skáceli a nově vysazená lípa stojí dnes pod jménem lípa Vojnarova.

 

 

 

 

Opět se jedná o lípu malolistou, dřevinu charakteristickou pro českou krajinu. Strom roste na okraji souvislého lesního porostu, v blízkosti stromu je pak mohyla s malbou kalicha (nedatováno). Jedna ze zastávek na turistickém okruhu. Lípa byla vysazena podle záznamů v městské kronice dne 6.července 1919 u příležitosti 500. výročí upálení Mistra Jana Husa.

 

I když svým obvodem kmene („pouze“ 189 cm), ani stářím prozatím nemůže konkurovat například předchozí zmíněné Vojnarově lípě, roste jako připomínka tohoto historického výročí. Proto také byla vyhlášena rozhodnutím Městského úřadu Nové Město nad Metují, odbor životního prostředí, č.j.: ORM 590/94 ze dne 29.8.1994 památným stromem.

 

 

 

 

 

V lesním porostu, v blízkosti místní komunikace směřující k Lázním Rezek, roste další svědek časů minulých – dub letní, jehož stáří je odhadováno na 250 let. Vyhláškou ONV Náchod v roce 1981 vyhlášen za chráněný přírodní výtvor, od účinnosti zákona č. 114/1992 Sb., památný strom. Obvod kmene ve výšce 13 cm nad zemí měří 482 cm.

 

 

 

 

U krčínského hřbitova již nejméně 250 let rostou dvě lípy s nynějším obvodem kmene 426 cm a 490 cm, u kterých jistě stojí za povšimnutí mohutnost jejich kořenových náběhů.

 

Vyhláška ONV Náchod ze dne 26.11.1981, kterou byly vyhlášeny za chráněný přírodní výtvor. Od účinnosti z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, památné stromy.

 

V roce 2003 se tyto stromy dostaly mezi 12 finalistů v celostátní anketě Strom roku 2003, kterou vyhlásila Nadace Partnerství ve spolupráci s partnery – týdeníkem Květy, portálem Centrum.cz, rádiem Impuls a firmou Eden, a nad kterou převzal záštitu ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek. Prvenství však v tomto ročníku nezískali.

 

 

 

 

 

 

Pravděpodobně nejstarší tis na území bývalého okresu Náchod s obvodem kmene 168 cm roste u frekventované komunikace v ulici Českých Bratří. Za chráněný přírodní výtvor byl strom prohlášen vyhláškou ONV Náchod ze dne 26.11.1981. Od účinnosti zákona č.  114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,  památný strom. V roce 2005 byl tento strom přihlášen do ankety Strom roku. Mezi 12 finalistů se sice nezařadil, získal však za to, že „přežil“ mnoho stavebních činností, včetně celkové  rekonstrukce ulice,  od Nadace Partnerství ocenění „Strom hrdina“. Tento titul získají stromy, kterým hrozí vážné nebezpečí právě vlivem lidské činnosti (stavba, doprava, emise či pokácení).

 

 

 

 

 

V roce 1997 vyhlásil Městský úřad Nové Město nad Metují, odbor životního prostředí, rozhodnutím č.j.: 240/97/ŽP/To ze dne 19.11.1997 lipové stromořadí (60 jedinců) na krčínském nábřeží za památné stromořadí. První jedinci byli vysazeni podle dochovaných fotografií kolem roku 1908, postupně bylo stromořadí dosazováno. I na těchto stromech se postupně negativně projevuje zub času, změny podmínek, proto odbor životního prostředí nechal zpracovat odbornou firmou LIST - ing. Jaroslav Kolařík, Rosice, dokumentaci, řešící ošetření stromů, které by vedlo ke stabilizaci jejich zdravotního stavu, optimalizaci dalšího růstu a vývoje. Tyto stromy se nacházejí na frekventovaném veřejném prostranství, a proto je třeba řešit i otázky bezpečnosti, kdy by eventuálním pádem větví  mohlo dojít ke škodám na zdraví nebo majetku. V rámci tohoto ošetření byl specializovanou firmou EDEN s.r.o., Brno, která byla vybrána na základě výběrového řízení, proveden zdravotní (odstranění suchých, mechanicky poškozených, odumírajících větví, pahýlů) a bezpečnostní řez, odstraněny kořenové výmladky a instalovány vazby ke zlepšení statických poměrů stromů.  Dva silně proschlí jedinci byli asanováni. Ve stromořadí byli ponecháni i někteří jedinci tzv. „na dožití“. Tyto stromy jsou cenným biotopem pro jiné organismy (např. netopýři, hmyz, ptáci). Zde byl realizován typ řezu, který je označován jako korunkový, a má napodobit přirozený zlom,  a takto provedené řezy mají  působit co nejméně rušivě. V jarním období pak bylo ještě dosázeno dalších 10 ks lip velkolistých. Na uskutečnění této akce obdrželo Město Nové Město nad Metují dotaci ze Státního fondu životního prostředí ČR.

 

 

 

 

 

Masarykova lípa (Tilia x euchlora)

 

Od 9. ledna 2009 má město o jeden památný strom více. Tímto dnem nabylo právní moci rozhodnutí č.j.: 13596/2008/OZP/TovJ vydané Městským úřadem Nové Město nad Metují, odbor životního prostředí, kterým  byla za památný strom vyhlášena tzv. Masarykova lípa, rostoucí již od roku 1919 v krčínském parku. Návrh na vyhlášení tohoto stromu památným podal pan Jiří Hladík, předseda Osadního výboru Krčín.

 

Z taxonomického hlediska se jedná o lípu evropskou (Tilia x euchlora), jejíž obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí je 201 cm a výška 22 m.

 

Důvodem vyhlášení tohoto stromu za památný je jeho historická hodnota a snaha o jeho zachování i zdůraznění významu  pro budoucí generace.  Dne 13.4.1919 byla žáky krčínské obecné školy v parku vysazena tzv. „lípa Svobody  - lípa Masarykova“. Stalo se tak u příležitosti ročního výročí tzv. „národní přísahy“ – kterou bylo dne 13.4.1918 vyhlášeno odhodlání vytvořit samostatný československý stát, a kterou  ve Smetanově síni Obecního domu v Praze složili představitelé tehdejší kultury, a  přečetl ji Alois Jirásek.

           

Záznam o vysazení tohoto stromu byl učiněn v pamětní knize obce i ve školní kronice (text poskytl Státní okresní archiv v Náchodě):

 

Na 13. dubna 1919 připadlo výročí přísahy zástupců národa, že vytrvají až do vítězného konce.¹⁾ Teď, kdy národ dočkal se osvobození a samostatně spravuje své osudy, pořádají se na věčnou paměť samostatnosti národa slavnosti vysazování stromů Svobody. I v našem městysi uspořádána v ten den taková slavnost. Žactvo shromáždilo se ve škole se svými učiteli a v 11 hodin dop. vyšel průvod z budovy. Vpředu kráčeli 4 žáci v národních krojích (Karel Vích ze IV. třídy, Ant. Švorc ze IV., Václav Čtvrtečka ze III.a a J. Hercík z I. ročníku měšťanské školy), kteří nesli stromek určený k zasazení. U radnice přiřadila se representace obce, zástupci místních spolků a obecenstvo, načež celé shromáždění stanulo v parku u místa určeného pro sázení stromu. Na to řídící učitel F. Jirsa promluvil o významu stromu Svobody  a žačka III.b Boháčová přednesla báseň „Písnička svobody“. Poté lípa zasazena a nazvána lipou Masarykovou. Zapěním národní hymny „Kde domov můj“ slavnost ukončena.

 

1) Dne 13.4.1918 vystoupil ve Smetanově síni Obecního domu v Praze Alois Jirásek a před tisícovým shromážděním politiků, kulturních a vědeckých pracovníků přednesl národní přísahu, v níž se slavnostně  prohlašovalo, že národ vytrvá, dokud nezvítězí a nezíská samostatnost na monarchii. Dokument sestavil František Soukup a celá tato manifestační akce byla odpovědí na provokační projev ministra zahraničí hraběte Czernina (z 2.4.). Czernin byl nucen 14.4. odstoupit v důsledku diplomatického skandálu (separátní mírová jednání s Francií).

 

 

Foto poskytl: Státní okresní archiv v Náchodě

 

 

  Masarykova lípa, současný stav

 

 

 

Mgr. Jana Továrková

Odbor životního prostředí