Nové Město nad Metují
ČeskyEnglishDeutschPolskiFrancais
Novinky na e-mail

Výstavba města

Způsob pernštejnské renesanční výstavby, její rekonstrukce, vyhlášení památkové rezervace

 
 
Dobová pohlednice Nového Města nad Metují
 
 
 
Nové Město nad Metují bylo založeno 10. srpna 1501 na skalnatém ostrohu řeky Metuje Janem Černčickým z Kácova.
 
 

Dřevěné domy

 
Původně bylo vyměřeno 31 městišť, ale tento počet nakonec neodpovídal počtu vystavěných domů. Už v prvních pěti letech stálo 55 a později dokonce 59 domů. Rychlost výstavby je doložena zápisy o čilém prodávání a kupování domů už v době prvních let výstavby.
 
Hospodářské středisko nevelkého panství bylo jen drobné poddanské městečko, připomínající spíše vesnici.
 
S kostelem a radnicí se zprvu nepočítalo. Černčický nechal svým poddaným na vůli, jak velké domy si postaví a jak je vybaví. Domy stály i před hradem, takže přístup k němu byl úzký a hrad byl z náměstí viditelný jen částečně. Náměstí před požárem nebylo prázdné. Kromě masných krámů v jihovýchodním rohu, kde stála i dřevěná škola, byly i další stavby.
 
Dne 21.června 1526 město podlehlo plamenům. Některá spáleniště zůstala i několik let prázdná, ale většinou se začalo stavět hned. Zpočátku to byla jen provizoria, aby se mohlo pokračovat v zemědělské práci a v řemeslné výrobě. Jan Černčický poskytl dřevo zdarma, ale na celkovou obnovu města neměl. V roce 1527 panství prodal Pernštejnům.
 
 

Pernštejnská renesanční výstavba

 
Vojtěch z Pernštejna si dobře promyslel, jak by obnovené město mělo vypadat. V roce 1528 začal vykupovat některá spáleniště, především před panským sídlem. V těch místech domy už nebyly obnoveny, neboť majitel dbal, aby větší prostranství dalo vyniknout siluetě zámku. Nová severní fronta neměla už deset, ale sedm domů.
 
Právě ta okolnost, že některé domy byly ve výstavbě a na jiných místech se ještě nezačalo, přinutila Vojtěcha z Pernštejna, že se po zkušenostech z výstavby Pardubic (po požáru r. 1507) rozhodl pro radikální řešení - renesanční kulisou zakrýt nevábný pohled na rozestavěné domy a spáleniště.
 
Autor návrhu průčelí není znám. Nápad to však byl vynikající a jeho provedení účelné a umělecké.
 
Pět let trvala základní výstavba města. Panský stavitel vystavěl před čely parcel, s výjimkou ještě nepostavených domů č.1244 a 1245, čtyři souvislé, jednotně řešené průčelní zdi. V celkové výstavbě byly postaveny čelní stěny a k nim se stavěla podloubí.
 
Nad atikou se tyčila souvislá řada propojených štítů, které byly tvořeny středními, půlkruhově zakončenými vyššími částmi. Ty měly po stranách dvě části nižší, zakončené čtvrtkruhem, tzv.vlaštovčími ocásky. Tak město dostalo podobu severoitalské, benátské renesance.
 
Jako mávnutím kouzelného proutku zmizel veškerý stavební chaos a náměstí se stalo palácovým nádvořím pro zámek, ve který Pernštejnové přestavěli Černčického hrad. Obě dominanty města, kostel a zámek, ještě více vynikly.
 
Takto pojatý stavební plán nemá v naší zemi obdobu. Vojtěch z Pernštejna ani jeho manželka Johanka se konce výstavby nedočkali. Věnné město podle testamentu z roku 1531 zůstalo věnným jen na papíře.
 
Italská renesance má zajímavou vlastnost, že každý prostor zdánlivě protepluje. A tento klam je výhodou pro poněkud klimaticky drsnější podmínky města.
 
 

Stavba domů

 
Honosné průčelí již stálo a za ním stále ještě pokračoval stavební ruch. Měšťané se svými domy napojovali na čelní stěnu. Tuto část domů patnáct let Pernštejnům spláceli.
 
Italští stavitelé se snažili skloubit renesanci s pozdní gotikou a k dobru věci se dali ovlivnit domácí tradicí. Podsíně jsou renesanční i svými proporcemi, nízké hranolovité pilíře, na hranách zkosené, patří k prvkům domácí tradice. Pilíře se rozšiřují směrem dolů, kde jsou ještě zpevněny sokly. Rozpětí oblouků je značné. Tím podsíně získaly na světlosti a přístupnosti.
 
Zápas gotiky s renesancí lze pozorovat též na domovních portálech. Zaklenutí je už výjimečné. Profilace ostění oken budí zaslouženou pozornost. Podobná je i v Pardubicích. Tato unifikace a typizace napovídá, že patrně šlo o prefabrikáty.
 
U dvou domů jsou nápisy v ostění vchodů. V č.1221 na východní straně je letopočet 1531. Celý nápis zní: "1531 Jakub" (další slovo nečitelné) "důchodní z Bohdanče, Markyta z České Třebové" a v erbu dubové listy. Nečitelné slovo bývá asi mylně vykládáno jako písař. V jižní frontě u č.1231 je nápis "Pan Waczlav 1534". Jsou to data dokončení obnovení domů. Kamenný portál si pořizovali obvykle příslušníci šlechty.
 
Dnes je nejkrásnější severní strana náměstí, kde fasády a štíty byly uvedeny do původního stavu. Její jednotě se částečně vymyká dům č.1209, radnice s věžičkou, neboť byla postavena jako dvoupatrová. Na západní straně nebyly obnoveny čtyři domy a dnes je posledním číslem 1245, hotel Brouček. Na faru a školu zatím nebyly peníze. Vrchnost zesílila roku 1532 obranu zámku a města dělovou baštou.
 
Při obnově města byl základní půdorys zachován. Mezi hradbami a hospodářskými budovami spolu s dvorky vznikl však již širší prostor, který jako zadomí obkružuje celé náměstí.
 
Po pernštejnské výstavbě bylo na náměstí celkem 39 domů. Tato výstavba byla tak velkolepá, že po ní se město v hradbách už podstatně neměnilo.
 
 

Památková rezervace

 
Zásluhou prof. Jana Juránka bylo Nové Město nad Metují roku 1950 prohlášeno za státní památkovou rezervaci a roku 1969 byl tento statut obnoven. Díky Janu Juránkovi, čestnému občanu města, bylo objeveno původní pernštejnské řešení průčelí a štítů. Po otlučení omítky a hlubších sondách bylo zjištěno, jakých stavebních prvků bylo použito a jak původní výstavba vypadala.
 
Juránkova vyhlídka
 
Následná renovace severní strany probíhala v letech 1951 až 1954. Celá severní fronta byla rekonstruována a od té doby má podobu z 30.let 16.století. Bohužel pro nedostatek peněz a nezájem vyšších míst se v rekonstrukci na ostatních stranách nepokračovalo. Je to škoda, město mohlo být jedinečnou evropskou turistickou senzací. Útěchou je, že na zbylých stranách si můžeme zrekapitulovat, jakými změnami jednotlivé domy prošly.
 
 

Znaky na domech

 
Dříve míval každý dům své znamení. Čas od času je však třeba obnovit fasádu nebo aspoň barvu, a uchovat znamení je práce navíc. Ještě zbývá zlatá hvězda v modrém kruhovém poli na domě č.1222, zlatý beránek č.1223, obraz Spasitele č.1230 a modrá hvězda v bílém kruhovém poli č.1231. Novějšího data je stylizace Koskovy obchodní firmy a tři hvězdy domu č.1234. Na domě č.1213 už není zelený strom v ověnčeném poli ani lev na domě č.1229 ani zlatá koule ve výklenku č.1237 ani slon na č.1238 a ani dvě široké sekery v pískovci na domě č.1242, kde bývalo řeznictví. Nejnovější domovní znamení – kahany – přibyly  v 90. letech 20. století na domě č. 1236, který se stal majetkem rodiny Kahancovy.
 
 Domovní znamení čp. 1222  Domovní znamení čp. 1223  Domovní znamení čp. 1230  Domovní znamení čp. 1231  Domovní znamení čp. 1234
 
 
 
21.01.2009 | Mgr. Zdeněk Továrek