Významné osobnosti

Josef Bartoň z Dobenína (1862-1951)

Dne 10.8.1908 zakoupil novoměstský velkostatek a s ním i zpustlý zámek významný velkoprůmyslník Josef Bartoň a zapsal se tak nesmazatelně do historie Nového Města nad Metují. Zastával četné významné funkce a stýkal se s významnými lidmi veřejného života, v roce 1926 hostil na zámku i prezidenta T.G.Masaryka. Byl skutečným mecenášem, ve městě postavil roku 1930 starobinec a z velké části sociální dům, založil nadaci pro zchudlé řemeslníky a studenty; žádné korporaci neodmítl pomoc a byl sponzorem mnoha akcí.

Prof. MUDr. Josef Čančík (1890-1971)

V Novém Městě nad Metují se také narodil příští významný vědec - lékař hygienik, který stál po třicet let v čele Hygienického ústavu lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze. Po mnoho let byl také děkanem lékařské fakulty, v roce 1945 zvládl gigantický úkol, když uvedl po válce fakultu do chodu. Pobočky lékařské fakulty v Hradci Králové a Plzni vděčí za svůj vznik právě Prof. Čančíkovi.

Jan Černčický z Kácova (po 1460-1550)

Hradecký hejtman, významný příznivce Jednoty bratrské Jan Černčický z Kácova je zakladatelem města, ve kterém chtěl pravděpodobně poskytnout souvěrcům klidný život za městskými hradbami.

Jan Juránek (1910-1999)

Nejznámější novoměstský patriot byl po svém nuceném příchodu do Čech z rodného Mohelnicka naprosto uchvácen krásou Nového Města nad Metují, kde i přesto, že nebezpečí pro jeho rodinu po válce pominulo, zůstal natrvalo. Jako archivář pátral po všech pramenech historie města a své poznatky jedinečně sestylizoval do několika populárních knih o Novém Městě nad Metují. Velmi se zasloužil o prohlášení historického jádra města v roce 1950 státní památkovou rezervací a renovaci severní fronty náměstí opět do pernštejnské podoby.

Dušan Samo Jurkovič (1868-1947)

Světoznámý architekt zanechal nesmazatelnou stopu v Novém Městě nad Metují svým největším dílem ve východních Čechách - rekonstrukcí a úpravou novoměstského zámku. Velmi významné a známé jsou také jeho další počiny: novostavba vily pro svého tchána brněnského továrníka Bartelmuse nad Rezkem a adaptace pekelského mlýna při Olešence nedaleko Nového Města nad Metují.

Arm. gen. Karel Klapálek (1893-1984)

Svou vojenskou kariéru novoměstský rodák Karel Klapálek zahájil během I. světové války, mimo jiné se vyznamenal v bitvě u Zborova. V meziválečném období působil v Československé armádě, byl také profesorem taktiky na Vojenské akademii v Hranicích. Za německé okupace byl členem odbojové organizace Obrana národa, před zatčením ho zachránil útěk do Francie, kde vstoupil do zahraniční čsl. armády, jako velitel se účastnil bojů u Tobruku a také velel 3. čs. samostatné brigádě v bojích u Dukly. Celkem byl Klapálek vyznamenán 37 našimi a spojeneckými řády, byl patrně naším nejschopnějším velitelem v II. světové válce.

akad. soch. Josef Marek (1913-1980)

Významný český sochař žil a tvořil v Novém Městě nad Metují. Jeho artefakty zdobí různá místa naší republiky, ve větším počtu severovýchodní Čechy a zvláště jeho rodiště Nové Město nad Metují. V Praze byl pověřen ztvárněním Selského rebela pro Jiráskovo muzeum na Hvězdě.

Doc. RNDr. Josef Sekyra, Csc. (1928 – 2007)

Novoměstský rodák stanul jako první Čech 26. prosince 1969 na jižním pólu. Celý svůj život pracoval v Ústředním ústavu geologickém v Praze, kde se zaměřil na chování hornin za extrémních klimatických podmínek. V letech 1974-1991 byla v novoměstském zámku z jeho polárních sbírek instalována stálá expozice Antarktida, k připravované expozici Pouště světa, ale už nedošlo. Geologická sbírka, kterou Doc. Sekyra shromáždil, nemá co do hodnoty a rozsahu ve světě obdobu. Její nepatrná část je vystavena v Městském muzeu. V roce 2008 uděleno Novým Městem nad Metují čestné občanství města.

Jan Petr Straka z Nedabylic a Libčan (1645-1720)

Historie dnešního sídla vlády České republiky započala už roku 1710, kdy císařský tajný rada hrabě Jan Petr Straka, pán z Nedabylic a Libčan, narozený v Novém Městě nad Metují, svou závětí ustanovil zřízení akademie pro „cvičení mládeže chudé, stavu vyššího národu českého", ačkoliv si to přál již v roce 1776, odborné komisi se podařilo u rakouských úřadů uspět až o století později, v roce 1896. Nadace iniciovaná Janem Petrem Strakou fungovala až do roku 1938.

Antonín Kybal (1901-1971)

Vůdčí osobnost a průkopník českého moderního textilního umění. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové vyškolil dvě generace textilních návrhářů. V roce 2012 byla na škole, kterou navštěvoval, odhalena jeho pamětní deska.

Vladimír Rocman (*1923)

Všestranný výtvarník, grafik, autor vystřihovánek, plakátů, katalogů, pozvánek a mnoha dalšího. Jako ilustrátor působil u mnoha významných nakladatelství. Zasloužil se také o záchranu novoměstských památek a založení Městského muzea. V roce 2008 uděleno Novým Městem nad Metují čestné občanství města.

Vladimír Suchánek (*1933)

Umělec činný v oboru grafiky, malby, knižní ilustrace, známkové tvorby a exlibris. Od roku 1970 je členem Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, jehož je od roku 1995 předsedou. Členem Evropské akademie věd a umění se sídlem v Salcburku byl jmenován v roce 1997. V roce 2006 mu bylo uděleno státní vyznamenání – Medaile Za zásluhy v oblasti umění. V Císařské konírně Pražského hradu proběhla v letošním roce výstava celoživotní tvorby k jeho osmdesátinám. V roce 2008 věnoval umělec do sbírek Nového Města nad Metují kolekci dvanácti grafických listů, jež tvořily základ výstavy, která proběhla během léta 2013 v Městské galerii Zázvorka u příležitosti autorova životního jubilea. V roce 2008 mu bylo uděleno Novým Městem nad Metují čestné občanství města.